[wc_highlight color=”blue”]Autor: Michael Grunwald, zdroj: The Politico[/wc_highlight]
Zapomeňte na prezidentské kandidáty – pozornost musíte věnovat Rudymu a Corymu.
Na sjezdech roku 2016 jsme zaznamenali skandál s plagiátorstvím a skandál s WikiLeaks, urážku ze strany Teda Cruze a absenci urážek ze strany Bernieho Sanderse, skandování republikánů „zavřete ji!“ a skandování demokratů „nemáte ani ponětí!” REPUBLIKáNI si vyslechli projev Národní asociace pro zbraně, “bengházské maminky” a Scotta Baio. DEMOKRATé si vyslechli názory organizace Plánované rodičovství, maminek Black Lives Matter a Meryl Streepové. Obě strany nominovaly dva dobře známé, ale nepříliš populární kandidáty, Donalda Trumpa a Hillary Clintonovou, a také jejich méně kontroverzní dvojslabičné pomocníky Mika Pence a Tima Kainea. Významné projevy předneslo šest Trumpů, tři Clintonovi a dva Obamové.
Chcete-li však pochopit propast mezi oběma sjezdy a dvěma stranami na základě pouhých dvou projevů, měli byste se podívat na ohnivé vystoupení republikána Rudyho Giulianiho v Clevelandu a na nevázaný projev demokrata Coryho Bookera ve Philadelphii. Giuliani, 72letý běloch, jenž před 15 lety odstoupil z postu starosty New Yorku, nastínil temnou vizi strachu a zloby. Booker, 47letý černoch, senátor z New Jersey, vydal optimistické poselství lásky a sounáležitosti. Žádný z těchto energií i obsahem nabitých projevů nevyvolal zvýšenou pozornost v čase, kdy byl prezentován, oba však vyjádřily náladu panující v obou stranách.
Náladu republikánů v Clevelandu lze označit dvěma slovy, strach a vztek, přesněji řečeno vztek nad tím, že mají strach. A Giuliani, jehož si Newyorčané pamatují jako umírněného politika s progresivním přístupem k sociálním otázkám a přistěhovalectví, který dokonce veřejně podpořil kandidaturu demokrata Maria Cuoma na guvernéra, najednou jakoby neexistoval. Svůj projev zahájil drsným popisem národa traumatizovaného zločinem, který se vymkl jakékoli kontrole, a neustálou hrozbou terorismu. Zvyšoval hlas s každou další větou: „Drtivá většina Američanů dnes nemá pocit bezpečí. Má strach o své děti. Má strach o sebe. Mají strach o své policisty, kteří se stali TERČEM!“
O chvíli později křičel z plných plic o nevděku kritiky policejních útvarů ve stylu hnutí Blacka Lives Matter a čím dílo častěji přidával několik vykřičníků k běžným oznamovacím větám. Poznamenal, že když zavoláte policii, „neptají se, jste-li černý nebo bílý, ale JEDNODUŠE PŘIJDOU, ABY VÁS ZACHRÁNILI!“ Přiměl publikum k divokému skandování „Děkujeme!“ na adresu policie a jaksi se mu povedlo z obyčejného poděkování vytvořit útočný slogan proti demokratům. Naznačil, že rasové napětí podnítil prezident Obama: „Co se stalo s vyjádřením ‘Není černá Amerika, není bílá Amerika, je jenom AMERIKA?‘ CO SE S NÍM STALO? KAM SE PODĚLO?“
Projev Bookera o týden později ve Filadelfii, hlavním městě bratrské lásky, jak zdůraznil, měl mnohem radostnější atmosféru, a i když se odchýlil od liberální ortodoxie ohledně některých vzdělávacích a finančních otázek, byl přesto kumbayovsky liberální. Jeho poselstvím bylo, že všechny generace spolupracují na tom, aby byla Amerika čím dál dokonalejší, „otevřenější, blahobytnější, spravedlivější.“ Zdůraznil, že Američané, kteří podepsali Deklaraci nezávislosti, učinili také prohlášení o vzájemné závislosti, „ o mimořádných závazcích k sobě navzájem.“ Opakovaně zdůraznil slogan Hillary Clintonové „v jednotě je síla“ s tím, že neotesaný individualismus neporazil Brity, nedopravil člověka na měsíc, nevybudoval mezistátní dálnice či nezmapoval lidský genom: „Dokázali jsme to společně!“
Bookerův projev se nesl ve známém (i když trochu banálním) sentimentu projevů Obamy. Booker jej však pojal ještě hlouběji. V žargonu New Age hippie přesvědčoval, že pravou hodnotou vlasteneckého Američana není pouhá tolerance, ale skutečná láska. „Nemůžete milovat svou zemi, aniž byste milovali své krajany a krajanky,“ řekl. „Nemusíme s tím vždy souhlasit, ale musíme zde být jeden pro druhého, musíme se vzájemně posilovat, musíme najít společnou řeč.“ Řekl, že láska je i zdrojem národní bezpečnosti. „Láska uznává, že se navzájem potřebujeme, že jsme jako národ lepší, když jsme spolu, že když jsme rozděleni, jsme slabí, ale když jsme jednotní, jsme silní.“ Dostal se i do hlubin občanské války a připomněl jásajícímu davu, že Abraham Lincoln slíbil „zlobu nikomu a lásku všem.“
Avšak jeho navztekaný tvrdý přístup pomohl zkrotit špinavé ulice New Yorku, snížil kriminalitu a počet vražd, a to přesto, že si odcizil menšinové komunity. Na sjezdu v Clevelandu nepřisoudil tyto úspěchy společnému cíli, vzájemné závislosti či lásce. Přisoudil jej svému vlastnímu hrdinnému řízení města. „Změnil jsem New York na nejbezpečnější město Ameriky,“ řekl. „A co jsem já udělal pro New York, udělá DONALD TRUMP pro Ameriku!“
Toto bylo další velké clevelandské téma – představa, že Trump zničí Islámský stát, dosáhne vyrovnaného rozpočtu a čirou silou vlastní vůle a dokonalostí mozku Vrátí Americe Její Velikost. Trump však neposkytl o s tom, jak těchto cílů dosáhnout, žádné podrobnosti, a jeho vystupující na sjezdu (včetně manželky a dětí) neposkytl mnoho podrobností o tom, jaký doopravdy je. Giuliani se tuto díru snažil vyplnit několika polotovary, nazval Trumpa „mužem velkého srdce,“ ale jeho důkazy byly směšně nepravděpodobné. Trump často dělá grandiózní veřejné přísliby darů na charitu a Washington Post prokázal, že je téměř nikdy plní, ale Giuliani tvrdil, že vlastně dává anonymní dary charitativním organizacím, protože je příliš skromný na to, aby se o jeho velkorysosti vědělo. „Požádal, aby jej nezmiňovali,“ řekl Giuliani. „No, já svůj slib poruším. Řeknu vám o tom.“ Nic konkrétního však neřekl.
Republikáni na svém sjezdu méně mluvili o Trumpovi a spíše se soustředili na to, že označovali Clintonovou za zločince o dvou tvářích, který ohrožuje americkou bezpečnost. Giuliani se vroucně připojil k útoku, obvinil ze „zanedbání povinností“ v Benghází a lhaní rodinám obětí. „Přímo do očí,“ křičel. Obvinil také Obamu z toho, že je příliš politicky korektní a vyhýbá se slovnímu spojení „islámský extremistický terorismus“, což vysvětluje, „proč nás naši nepřátelé považují za slabé a zranitelné.“ Poznamenal, že „pro účely sdělovacích prostředků,“nemluví o všem muslimech. Avšak sám se během projevu přivedl k šílenství zuřivosti kvůli své touze zničit muslimské extrémisty: „Vy víte, kdo jste! A MY JDEME K VÁM A DOSTANEME VÁS!“ Jeho rétorika byla jasná. Emocionálně povolal vyděšenou veřejnost do zbraně, zaútočil na ochotu Clintonové přijmout syrské uprchlíky v USA: „Přijdou sem a zabijí nás!“
Booker je bývalý starosta Newarku, absolvent Stanford University a právnické fakulty na Yale, který se jako státní úředník rozhodl bydlet v městském nájemném bytě. Je to protipól Giulianiho s usměvavou povahou a smyslem pro sociální média. Zatímco jeho řeč byla téměř stejně vášnivá jako Giuliani, byla méně agresivní a více intelektuální, bylo v ní méně „já“ a více „my“, méně nakopávání a více snah o harmonickou spolupráci. Citoval africké přísloví: „Chceš-li jít rychle, jdi sám, ale chceš-li jít daleko, jdi společně.“ Citoval také profesora práva Newyorské univerzity Bryana Stevensona ohledně reformy trestního soudnictví a vypůjčil si na závěr projevu jeho myšlenku tvrdohlavé obnovy, přebásněné Mayou Angelou: „Můžeš mne zašlapat do špíny, ale přesto, stejně jako prach, vstanu.“ Zatímco Giuliani a Trump stáli během nedávných nepokojů jednoznačně na straně policie, Booker vyzýval nejenom k lásce k policistům, ale také k „odvážné empatii“ k protipolicejním demonstrantům.
Bookerovo poselství lásky a sounáležitosti zvíci učitele mateřské školy mu nezabránilo v útocích na Trumpa, ale všechny se týkaly jeho urážek a postojů proti lásce a sounáležitosti. Vylíčil republikánského kandidáta jako tyrana, který zesměšňuje lidí a rozsévá strach, který dělal rasistické poznámky o Mexičany a sexistické poznámky o ženách, zbohatl v Atlantic City, zatímco nepřiměřeně tvrdě postupuje ke svým zaměstnancům a věřitelům, který chce Ameriku bez muslimů kvůli jejich náboženství. „Je v našich silách postavit se tyranům,“ řekl. „Bojujeme proti těm, kdo se snaží ponižovat a degradovat jiné Američany.“ Clintonovou naopak vyzvedl za to, že je „ženou spolupráce“ a bude „prezidentkou sounáležitosti“, která chce doma pomoci chudým vymanit se z bídy a v zahraničí budovat spojenectví prostřednictvím diplomacie. „HILLARY CLINTONOVá ví to, o čem nám Donald Trump znovu a znovu lže, totiž že nejsme národ s nulovým součtem,“ říká Booker. „Není to ty a já. Není to jeden Američan proti jinému Američanovi. Jsme to ty a já, společně, vzájemně závislí, vzájemně propojeni, s jedním navzájem protkaným osudem.“
Je to povznášející poselství, možná trochu praštěné, ale pořád není jasné, nakolik je platné po tragédiích, k jakým došlo v San Bernardinu, Orlandu a Dallasu. Republikáni vykreslují Ameriku jako jedno obrovské místo činu, přestože objem násilné trestní činnost v celostátním měřítku poklesl, a terorismus jako katastrofu naší doby, i když teroristé každý rok zabíjejí méně Američanů než zásahy blesku. Trump je mimořádně neortodoxní kandidát, ale východiskem jeho kandidatury je, že zoufalá doba si žádá mimořádná opatření. Obamovu Ameriku popsal v pozoruhodně apokalyptických termínech a Giuliani udal tón v Clevelandu tím, že popisuje volby roku 2016 jako poslední šanci k zastavení obamismu. „Neexistují příští volby,“ řekl. To je vše. Nemáme žádný další čas na obnovu této země.“
Jádrem argumentace republikánů v Clevelandu bylo, že Amerika se hroutí a že Trump je jedinou nadějí pro obnovení její velikosti. Může to fungovat pouze tehdy, když mají Američané nefalšovaný strach, což je jedním z důvodů, proč je rétorika Republikánské strany tak děsivá. Poselství demokratů bylo složitější – ne, že všechno je dokonalé, ale že všechno je lepší, a že pomlouvat tak dobrou a velkou zemi je cynickým politickým trikem. Že svět není v jednom ohni, že ekonomika není v nepořádku, a že, jak řekla Clintonová v projevu na sjezdu demokratů, jediná věc, z níž musíme mít strach, je strach samotný.
„Cynismus je útočištěm pro zbabělce,“ řekl Booker. „Toto je domov statečných.“
[wc_highlight color=”blue”]Překlad: Robert Nerpas, úvodní foto: Clinton and Trump by VectorOpenStock[/wc_highlight]
[wc_spacing size=”10px”]
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.