“Chcete mléko bez krávy” aneb paradoxy ruské vědy


Autor: Alexandr Panov, Zdroj: Novaja gazeta

Loren R. Graham: “ může nabídnout velké myšlenky, ale není schopno je samo využít.”

Profesor Massachusettského technologického institutu, jehož vystoupení bylo jedním z nejvýraznějších okamžiků Petrohradského ekonomického fóra, hovoří o tom, že jedině dokáží zajistit rozvoj nových technologií a jejich využití.

Profesor Loren Graham se  stal hrdinou Runetu i tisku. Jeho desetiminutové vystoupení, kterým odpovídal na dotaz Hermana Grefa “Je Rusko schopné v současném světě konkurovat?” utkvělo v paměti. Zejména citátem, který se dostal do titulků (“Chcete mléko bez krávy”), a pak tvrdými závěry, které ostře kontrastovaly s obecnou náladou fóra.

Třiaosmdesátiletý profesor Massachusettského technologického institutu a Harvardské univerzity má neobvyklou specializaci. Zabývá se dějinami ruské vědy od epochy Petra I. až po současnost a je autorem nespočetných knih a článků. Graham se účastnil jednoho z prvních programů výměny vědců mezi USA a SSSR (1960) a od těch dob už absolvoval mnoho setkání s ruskými vědci, studenty a podnikateli.

Hlavní paradox ruské vědy spočívá podle názoru amerického vědce v tom, že ruští vědci přicházejí s geniálními myšlenkami, uskutečňují průlomové objevy, a pak většinou už jen sledují, jak se tyto myšlenky úspěšně zavádějí na Západě a přinášejí zisk ne objevitelům, ale inovátorům.

Vědecká idea bez sociálně-ekonomického základu, který zabezpečuje její zavedení do života, zůstává “osamocena”, je přesvědčen profesor. Tak pojmenoval i svou knihu věnovanou problémům ruské vědy – “Osamělé myšlenky: ruská past”. V ruském vydání nesla název: “Dokáže Rusko konkurovat? Dějiny inovací carského, sovětského a současného Ruska”.

Z vystoupení L. Grahama na zasedání ekonomického fóra v Petrohradě:

“Protimluvy a podivnosti spočívají v tom, že Rusům se skvěle daří vynalézat a velmi špatně – inovovat… Ruským vědcům byly uděleny Nobelovy ceny za objevy v oblasti laserových technologií. Ale dnes neexistuje ani jedna ruská společnost, která by zaujímala alespoň minimálně významné místo na trhu laserových produktů a technologií. Elektrické žárovky vynalezli před Edisonem v Rusku. Ve skutečnosti si Thomas Edison vypůjčil tuto myšlenku od Jabločkova, ruského vědce. Ale trh ovládly americké společnosti…

Popov, ruský vědec, přenášel informace radiovými vlnami před Marconim. Ale dnes Rusko na mezinárodním trhu radioelektroniky nemá v podstatě žádné úspěchy. Rusko jako první vyslalo na oběžnou dráhu Země umělou družici, ale dnes Rusko drží méně než 1 % trhu v oblasti telekomunikací.

V Rusku vytvořil Sergej Lebeděv elektronický číslicový počítač jako první v Evropě. Ale kdo si dnes kupuje ruské počítače? A ještě jeden příklad, který je obecně skoro neznámý. Ropný průmysl v posledních letech prošel revolucí spojenou s technologií hydraulického štěpení břidlicových vrstev. Prakticky nikdo si nepamatuje, že tento proces vynalezli Rusové. Můžu vám ukázat vědecké články z počátku padesátých let, kde absolutně, stoprocentně popsali proces hydraulického štěpení břidlicových vrstev.”

První část vystoupení profesora Grahama vyvolala v sále souhlasné reakce, sál přikyvoval: ano, my jsme takové hlavičky, samorosti, talenti. Ale po následujících vývodech amerického profesora se ruští zástupci na mezinárodním fóru znatelně napjali a Herman Gref, který panelu odborníků předsedal, bůhvíproč zrudnul. Co tak rebelského Loren Graham vlastně řekl?

Z vystoupení L. Grahama na zasedání ekonomického fóra v Petrohradě:

“Odpověď spočívá v tom, že se Rusku nepodařilo vybudovat společnost, kde by brilantní úspěchy občanů mohly najít uplatnění v ekonomickém rozvoji… Ale co jsou zač ty kulturní elementy, které umožňují myšlenkám vyvíjet se a promítnout se do komerčně úspěšných podniků? Je to demokratická forma vlády, svobodný trh, kde investoři vyhledávají nové . Ochrana intelektuálního vlastnictví, kontrola korupce a zločinnosti, právní systém, kde má obviněný šanci se obhájit a dokázat svou nevinu. Taková kultura umožňuje kritiku, umožňuje nezávislost…

V současné chvíli se vedení Ruska pokouší provést modernizaci. Bohužel, stejně jako jejich předchůdci, carové a sovětské vedení, se snaží oddělit technologie od socio-politických systémů… Tvrdí, že podporují Skolkovo (inovační centrum), ten ambiciózní a drahý klon Silicon Valley poblíž Moskvy. Ale zároveň, musím to říct, promiňte, zakazují demonstrace, potlačují politické oponenty a podnikatele, kteří získali dost moci, aby je mohli mocensky ohrozit. Přizpůsobili si právní systém pro své cíle, podepisují zákony, s jejichž pomocí obviňují Rusy, kteří spolupracují ve vědeckých projektech se zahraničím, podporují autoritativní režimy.

Taková politika nemůže vést k rozvoji společnosti, kde se daří inovátorům a podnikatelům ochotným riskovat. Taková politika může vést jen k vzniku společnosti, kde lidé ze strachu sklopí hlavu, aby nebyli potrestáni. Modernizace pro ně, bohužel, znamená získání nových technologií spolu s odmítnutím ekonomickych a dalších principů, které tyto technologie podporují a vedou k úspěchu jinde. A dokud tu bude tato politika, vědecký génius ruských lidí, kterých si tak vážím, zůstane ekonomický nerealizovaný.”

Svoje vystoupení na ekonomickém fóru v Petrohradě profesor okomentoval v “Novoj gazetě”:

– “Chcete mléko bez krávy” – tato slova jsou široce citovaná mezi veřejností. Možná, že Herman Gref, kterého v Rusku považují za prozápadně laděného liberála, čekal pozitivnější odpověď?

“Mléko bez krávy” – tím jsem chtěl ukázat podstatu problému modernizace stojící před Ruskem. Vládci této země si tradičně vysoce cenili technologie, ne sociální reformy, které by mohly rozvoj nových technologií podnítit. V důsledku toho Rusko stále nové technologie dováží, na určitou dobu tím zlikviduje zaostávání, aby znovu nevyhnutelně zaostalo. Rusko získalo velké úspěchy tam, kde může tvůrčí průlom uskutečnit osamocený génius: například v literatuře, hudbě, matematice. V současné době sem lze přiřadit i programování. To vše je tvorba, která je nezávislá na podpůrných procesech a materiálech. Herman Gref četl mou knihu a řekl, že si cení mého obdivu k ruským objevům minulosti, byť nebyly komerčně využity vinou zvláštností ruského politického a sociálního systému. Myslím, že jeho entuziasmus ohledně provedení politických reforem, je mnohem menší. Řekl, že problémy vyřeší zlepšení managementu. Podle mého ale pouhé zlepšení managementu nestačí. Ale Gref je moudrý člověk a já jsem mu vděčný za pozvání na toto fórum.

— Ještě se vrátím k Fóru. Petrohradské ekonomické fórum v tomto roce mělo, podle organizátorů, vyslat světu poselství: nehledě na sankce, Rusko zdaleka není v mezinárodní izolaci. V každém případě to alespoň neustále opakoval ruský tisk. Podařilo se organizátorům podle vašeho názoru tento úkol splnit?

Ekonomické fórum si dalo konkrétní solidní cíl – přilákat do Ruska byznys, zejména z oblasti hi-tech technologií, a zlepšit obchodní vztahy. Je jasné, že západní obchodníci, kteří hledají kontrakty, nebudou říkat o Rusku nic kritického. V byznysu se snažíte být pro partnery příjemní. Obchodníci chtějí obchodovat, bez ohledu na to, že události na Krymu a v Doněcku měly na vztahy Ruska a Západu obrovský vliv. Současně se mnozí lidé na Západě přesvědčili o tom, že Rusko nechce hrát podle pravidel ustavených v Evropě po 2. světové válce, které byly přijaty s nadějí, že se podaří zabránit novým ničivým válkám. Pravidlo číslo jedna: evropské země nenapadají cizí území, nesnaží se rozervat jiné státy na kousky. A teď musí uplynout mnoho let, než v západních zemích zmizí nedůvěra ve vztazích k Rusku z důvodu nedávných událostí.
 
—  Minimálně čtvrt století ruská strádá kvůli podfinancování a útěku mozků. Vzniká pocit, že pro státní orgány je mnohem důležitější podporovat a modernizovat armádu, než vědu a další odvětví. Před osmi lety Dmitrij Medvěděv hovořil o rozvoji čtyř “I” – institutů, infrastruktury, inovací a investic.  Teď se citují jiná premiérova slova: “Peníze nejsou, ale držte se. Hodně štěstí, buďte zdrávi.” To se vztahuje k ruské vědě.

Proč probíhá ”útěk mozků”, kterým vaše země tak trpí? Vědce neznepokojuje jen podfinancování laboratoří. Chtějí také spokojený život pro sebe a své děti. To není neřešitelný problém. Rusko není chudá země. Pokud si lidé ve vedení země správně určí priority, může být vaše země lákavým místem pro život pro mnohé a to včetně vědců. Rusko má nezbytné zdroje, materiální i intelektuální, k tomu, aby se stalo prosperující zemí. Nemohu radit, co by měl ruský vědec udělat: zůstat, nebo odjet tam, kde bude mít možnost produktivně pracovat hned teď. To je osobní volba každého a je svázána s etickými problémy.

— Navštívil jste vědecké centrum Skolkovo, které kdosi nazval “oázou”, “předsunutou hlídkou nové ruské vědy”, kde jsou spojeny objevy, a investice. Někteří ale tvrdí, že tento projekt je jen další “Potěmkinova vesnice”.

Nemyslím si, že Skolkovo je Potěmkinova vesnice. Pracují tam velmi nadaní lidé. Není pochyb o tom, že jsou schopni nabídnout velké myšlenky. Ale potíž je v tom, že Rusko nedokáže tyto myšlenky využít tak, aby přinesly užitek celé zemi, pokud nebudou provedeny nezbytné reformy – ekonomické, politické, právní, sociální. V současné době to budou západní společnosti, ne ruské, které nejspíš budou mít užitek z vědecké práce ve Skolkovu. Západní společnosti vědí, jak vytvářet hi-tech technologie (bez ohledu na to, kdo jako první s myšlenkou přišel), mají velké výhody, protože jsou veřejností vnímány jako úspěšné. Je značně nepříjemné o tom hovořit, ale nemyslím si, že v současném vedení Ruska jsou lidé, kterým jde upřímně o modernizaci a reformy. Více jim jde o zachování vlastní moci a jakákoliv reforma, která by mohla ohrozit současný stav věcí, nebude těmito lidmi podporována.

— Prezident Bush jr. jednou, možná žertem, řekl, že Rusové mají zjevně nějaký gen, který je činí poslušnými k úřadům. Píšete, že situace s realizací objevů v Rusku byla vždy přibližně stejná: za carů, za komunistů i dnes. Možná opravdu máme cosi v národním charakteru, co nám brání uvádět geniální myšlenky do života?

Nevěřím, že existuje zvláštní ruský “gen”, který vás nutí poslouchat silného vůdce nebo vlády. Prostě vás dějiny naučily, že k ochraně před vetřelci a hrozbami jsou takoví vůdci vhodní. Mnohé evropské země – ve skutečnosti je jich většina – si kdysi myslely totéž. Tyto země západní Evropy se srovnatelně teprve nedávno – z historického hlediska – naučily chápat, že skutečný rozkvět přichází spolu s mírovými vztahy se sousedy a intenzivním obchodem s nimi. Rusko v tom má zpoždění, ale já si myslím, že nakonec to pochopí. Pro vědce bude tím nejpřínosnějším změna přístupu z jejich strany. Ruští vědci si musí vyřešit v sobě, že podnikání není zrada vědy a špinavá záležitost. Je to způsob, jak pomoci své zemi i sobě. Nejsou povinni stát se podnikateli, ale když přicházejí s myšlenkami, které mají komerční potenciál, musí je nezbytně nechat patentovat a teprve pak se pokusit je prodat podnikatelům nebo investorům. Nemohou prostě “předávat” své myšlenky druhým, aniž by ochránili sebe.

— Máte nějakou otázku k Rusku, na kterou jste zatím sám nenašel odpověď?

Moje otázka k ruským lídrům je následující: proč nechcete v Rusku změny, které by proměnily vaši zemi v další prosperující evropský stát? Cesta, jak toho dosáhnout, je dostatečně jasná. Rusko v podmínkách mírové spolupráce s ostatními státy nemůže prohrát; Rusko má kolosální tvůrčí potenciál a bohatou kulturu. Vaše země by se mohla cítit skvěle v takovém světě a všem – Rusům i ostatním národům – by to přineslo jen užitek. Vzhledem ke svým možnostem v oblasti znalostí a vědy by se Rusko prostě nemělo smířit s rolí naftové pumpy pro zbytek světa. Má podstatně víc možností. Ale pro to, aby se realizovaly, musí být provedeny fundamentální politické, ekonomické a vzdělávací reformy.

Překlad: Alena Zbořilová, Úvodní foto: A light bulb by Jeff Kubina


2 komentáře u „“Chcete mléko bez krávy” aneb paradoxy ruské vědy“

Komentáře nejsou povoleny.