Jak policie spravovala webové stránky pro pedofily

Autor: Michael Safi, zdroj: The Guardian

Zasvěcený příběh o policejní operaci, která šest měsíců spravovala dětské pornografie, a o průlomu, který vedl k zatčení “nejhoršího pedofila Velké Británie” Richarda Hucklea

Byla to jedna z největších a nejlépe zabezpečených světových sítí pedofilů – online prostor, kde desetitisíce obchodovaly s hrůzou. Její webové stránky se zabývaly zneužíváním dětí, jejich videi a obrázky, které si pedofilové vyměňovali a chlubili se jimi na temném webovém fóru, přístupném výhradně přes šifrovaný prohlížeč. Členství bylo pečlivě kontrolováno. Členské účty bez pohybů vyvolávaly podezření a mohly být z ničeho nic zrušeny. Členové museli často uploadovat nový materiál. Více než 45.000 se těmto pravidlům podřídilo. Tyto tisíce však netušily, že síť řídila policie. Dokonce ani tehdy ne, když začali mizet stálí a nejaktivnější členové.

V roce 2014 po dobu šesti měsíců bylo v bloku kanceláří v australském městě Brisbane administrátorem webu elitní komando detektivů. Analyzovali obrázky, monitorovali konverzace, propojovali uživatele s jejich zločiny. Když fórum uzavřeli, zachránili 85 dětí a zatkli stovky lidí z celého světa. Byl mezi nimi i Richard Huckle, třicetiletý Brit, žijící v Malajsii, jeden z nejplodnějších členů vedení webu. V červnu byl odsouzen na 22 doživotí, po jednom za každé dítě, jehož zneužívání mu bylo prokázáno. Děti byly většinou etničtí Indové z chudých rodin, jejichž důvěru si Huckle získal tím, že vystupoval jako křesťanský misionář. Policie věří, že měl přinejmenším 169 dalších obětí. Jejich jména a popisy toho, co s každým dítětem prováděl, si pilně zaznamenával v knize.

Stopa
První stopa, která vedla do Hucklova světa, se objevila před pěti lety v Torontu a byla jí centrála skladových prostor Briana Waye. Tento 42letý podnikatel vybudoval distribuční centrum s filmy se zneužíváním dětí v hodnotě 4 mil. dolarů, jedno z největších, jaké kdy byly objeveny.

Když kanadská policie provedla zátah na jeho prostory, našla zde hromady odpadků, plesnivé koupelny, jednoduše nepořádek typický pro dům predátora. Opakem však byly pečlivé záznamy, které si vedl Way, později usvědčen z 15 trestních činů souvisejících s fotografiemi . Asi desetina z jeho 370 zákazníků bydlela v Queenslandu. Informace o nich se dostaly na stůl inspektora Jona Rousea, vážného 52letého důstojníka, který velel pracovní skupině Argos. Předtím pracoval ve skupině pro bezpečí dětí, kde vyšetřoval rodiče, kteří se špatně chovali ke svým dětem, nebo je usmrtili. „Když je u případu video, když slyšíš křik dětí, posloucháme, jaký má dítě přízvuk a snažíme se identifikovat, kde ke zneužívání dochází,“ říká. „Naší prací je vyšetřit a uzavřít to.“  Jeho maska hráče pokeru však na moment mizí, když vzpomíná a to, jak „jsem poprvé viděl video znásilňovaného dítěte včetně penetrace. Nemohl jsem tomu uvěřit,“ svěřuje se. „Byl jsem v absolutním šoku.“  Abyste přežil, musíte „se dostat přes svůj odpor a hrůzu,“ říká. „Nejlepším způsobem, jak to zvládnout, je dívat se na to jako na digitální důkaz o spáchání trestného činu na dítěti.”

Po Wayově zatčení následovalo zatýkání desítek osob v celém Queenslandu včetně muže, který si zaplatil předplatné webových stránek, o nichž Argos do té doby nevěděl: obrovské, dobře organizované fórum, jehož jméno je stále na základě striktního soudního příkazu utajováno. „jeden z queenslandských cílů byl členem,“ říká Rouse. „Když jsme ho zatkli, převzali jsme jeho účet.“ Tehdy jsme se stali „jedním z dalších uživatelů,“ dodává.

Policie objevila složitou a propracovanou hierarchii administrace webových stránek. „Řídila to jako firmu nebo velkou společnost,“ říká Rouse. Seniorní správci měli na starosti jednotlivé rady, seskupené kolem kategorií jako kluci nebo holky, hardcore nebo bez nahoty. Uživatelé museli nahrávat nový materiál alespoň každých 30 dní, nebo riskovali, že budou vyhozeni. Každý ze 45.000 členských účtů byl hodnocen podle kvality jeho produkce a poté příslušně vychválen, Na vrcholu hierarchie byl jeden muž, „výkonný generální ředitel“. Své zprávy pravidelně uváděl veselým pozdravem „hiyas“.

Policista z Anglie Paul Griffiths pracoval v Argosu v Queenslandu jako specialista na identifikaci obětí. Každý týden skenoval gigabajty obrázků a videí a hledal stopy – značku potravin, druh dřeva –, které by mohly prozradit umístění dítěte. Nad stolem měl tabuli s načmáranou dvacítkou jmen uživatelů, které chtěl dopadnout nejvíce. Úplně nahoře bylo uživatelské jméno Hucklea, protože byl producentem a uploadoval výhradně čerstvý materiál. „Peskoval ostatní [na tomto fóru], když říkali, že jsou pedofilové,“ vzpomíná Griffiths. „Myslel si o nich, že jenom sedí doma a žijí ze zážitků a zkušeností jiných lidí, zatímco on byl ten, kdo vytváří materiály a žije naplno.“ „[Huckle] mluvil o tom, že za sebou zanechá dědictví a každý by si ho měl pamatovat, protože to byl on, kdo produkoval materiály,“ říká Griffiths.

Huckle byl však zklamán, že o jeho materiál zas až takový zájem nebyl. „Nebyl obzvláště populární a byl velice arogantní,“ říká Griffiths. „Jeho oběťmi nebyly bílé ženy nebo dokonce bílí muži. Lidé mají zájem o to, co je přitahuje, a není právě nejčastější, že by je přitahovaly chudé indické děti,“ dodává.

Huckle byl opatrný, na fotkách obvykle rozmazával obličeje a pozadí a mazal také metadata. Na internetových stránkách měl rubriku poradenství včetně toho, jak se vyhnout odhalení policie. 180stránkový manuál tam byl označen jako „exkluzivní průvodce krok za krokem pro praktikování bezpečného a zábavného sexu s dětmi“. Huckleův svazek měl název „Pedofilové a chudoba: průvodce milence dětí.“

Pátrání
Policie v Brisbane se soustředila na slovo „hiyas“, které používal de facto ředitel stránek. Jistou pomoc jí poskytly také dánské úřady, které poskytly informaci, či spíše domněnku, že šéf portálu se nachází někde v Austrálii, pravděpodobně v Adelaide. Některé z dětí na jeho snímcích byly jasně domorodého původu. Na jednom z jeho obrázků byla malá dívenka s roztaženými nožkami a vedle ní ležel papír s nápisem „Australanka“. Toto pátrání však bylo velmi vyčerpávající. Policii motivovala základní obecná pravda o lidech, po nichž pátrá. „Vždy udělají chybu,“ říká Griffiths.

Majitel portálu udělal hned tři, přinejmenším, což policii přivedlo k jeho dveřím. Griffiths objevil na diskusním fóru věnovaném SUV vozům muže s přezdívkou, velice podobnou té na serveru se zneužívanými dětmi. Bydlel v Adelaide. Další podobná přezdívka – v jejíž postech se občas objevil pozdrav „hiyas” – se objevila na basketbalovém fóru. „Bylo zde najednou příliš mnoho náhod na to, aby to nebyl on,“ říká Griffiths. 

Byl to 32letý Shannon McCoole. Pracoval v oblasti péče o děti. „Najednou všechno zapadlo do sebe,“ říká Griffiths.

Policie zatkla McCoolea v červnu 2014. Zprávy o jeho zatčení byly zpočátku důvěrné, ale vzhledem k tomu, že se jednalo o zaměstnance státní správy, brzo poté byla ustanovena vyšetřovací komise. Ta přišla na dlouhou řadu varování ze strany kolegů McCoolea za čtyři roky, kdy dobrovolně pracoval s mládeží a později pro organizaci Families South Australia. Bohužel všechny byly ignorovány.

McCoole bylo uvězněn a čekal na soud, ale na jeho přítomnosti na webu se to téměř neprojevilo. Jeho účet okamžitě převzali dva policisté. Byla to úplně jiná liga, než předchozí převzetí v Queenslandu. Jednu z největších světových online sítí pedofilů teď spravovali policisté z brisbaneské centrály queenslandského policejního sboru.

Past
V řecké mytologii byl Argus Panoptes obr, který sloužil jako stráž pro královnu bohů Heru. Měl sto oči a nikdy nezavřel všechny najednou. „Vždy ve střehu,“ říká Rouse.

Po dobu šesti měsíců sledovala jednotka Argos vše, co se na portálu objevilo, včetně soukromých zpráv všech 45.000 uživatelů. V jednotlivých zprávách hledali indicie, kde by se mohl majitel sítě nacházet – v jižní Asii, Malajsii či někde úplně jinde. K průlomu došlo až s přístupem k plné sadě Huckleově materiálů. Nešlo o to, co fotil, ale čím fotil. U některých svých obrázků nedostatečně odstranil metadata, z nichž vyplynulo, že používá jeden z modelů fotoaparátů značky Olympus. Nepatrná stopa, ale dostatečná.  Policisté začali okamžitě brouzdat stránkami jako Flickr a TrekEarth a hledat fotografie z jihovýchodní Asie, pořízené tímto fotoaparátem.

Našli jsme, samozřejmě, „nějaké dokonale nevinné obrázky z Kambodži, Laosu, Vietnamu, které byly vyfoceny tou samou značkou a modelem fotoaparátu. Fotograf měl také slabost pro focení dětí, někdy nahých, „ale nebylo na nich nic nezákonného,“ říká.

Policie přiřadila legitimní fotografie k e-mailové adrese, z níž zase vyplynuly účty majitele na jiných webových stránkách. Podobně jako v McCoolově případu byl jeden z těchto účtů registrován pod podobným jménem, jako účet pedofila na stránkách se zneužíváním dětí. “A realisticky v této etapě již nebyla možnost, že by šlo o někoho jiného,“ říká Griffiths.

Digitální stopa vedla také ke studiu Huckool Photography Productions. Sídlilo v Malajsii a bylo prolinkováno s veřejným profilem Hucklea na Facebooku. Byl na něm ještě drzejší, než si policisté mohli představit. „Mezi svými fotkami na Facebooku měl fotky podobných dětí, a dokonce stejných děti, které měl v materiálech se zneužívanými dětmi, publikovaných online,“ říká Griffiths.

Některé z profilů Huckle jsou stále archivovány. Je na nich moře dětí: v kostele, oblečené jako vánoční andílci; po kolena ve vodě, vyzařující radostí; v hloučku, „potěšeně nadšené tím, že je fotí jejich anglický strýček,“ píše Huckle. Na některých vidět napětí, které vás upoutá.

Griffiths, zavolal svému protějšku v britské Národní kriminalistické agentuře NCA a předal mu informace o Huckleově trestních činech a jeho pravděpodobné identitě. Huckle však spokojeně žil v Malajsii další čtyři měsíce. „Chápu to tak, že Malajsijci věřili, že nemají dostatek důkazů na to, aby jej zatkli,“ říká Griffiths. (Malajsijská policie uvádí, že o činech Hucklea jej informovala NCVA teprve v květnu 2016.

Byli tak blízko. Policie znala identitu, bydliště a měla k dispozici plejádu online profilů pachatele. Neměla však šanci zatknout ho. Než jim ji poskytl sám Huckle. „Viděl jsem jeho příspěvek [na Facebooku], v němž říká: -Skvělé zprávy, právě jsem si rezervoval let domů na Vánoce“, říká Griffiths. „Měl tam hashtag letecké společnosti. Bylo to skoro až příliš snadné.“

Huckle byl zatčen na letišti Gatwick 19. prosince 2014. Jeho počítače a hard disky obsahovaly více než 20.000 pornografických obrázků dětí včetně cca 1.000 fotografií, na nichž děti zneužíval sám. Dodneška odmítá prozradit klíč k zašifrovaným souborům v notebooku, v nichž jsou pravděpodobně uložené další tisíce fotografií a videí s dalšími oběťmi. Během soudního procesu byl označen za „vůbec nejhoršího pedofila Velké Británie.“

Konec hry
V době, kdy byl Huckle zatčen, policisté umístili prostřednictvím účtu Shannona McCoolea zprávu na fórum: „Toto fórum žije dál.“ „Přežili jsme mnoho vzestupů a pádů. Po dlouhou dobu bylo toto fórum mou vášní a dnes je větší, než kdy jindy,“ pokračuje zpráva. „Ať tomu věříte nebo ne, toto fórum nefunguje samo, ale potřebuje hodně nevděčných hodin od adminů, spolu-adminů a moderátorů. Fórum teď čeká do nového roku údržba, aby si administrátoři mohli dát přestávku.  Vrátí se v roce 2015 svěžejší a ještě větší.“

Po šesti měsících administrace fóra – a shromažďování dostatku důkazů k zahájení stíhání stovek pachatelů a záchraně 85 obětí – začala policie fórum uzavírat. Celé měsíce předtím se rozesílaly důkazy po celém světě a nejvýznamnější uživatele zatýkala policie. „Někteří uživatelé pochopili, ještě předtím, než jsme fórum uzavřeli,“ vzpomíná Griffiths. „Lidé si všimli, že jiní lidé začínají mizet. Je to riziko povolání a lidé obvykle předpokládají, že když někdo zmizí, zřejmě byl zatčen. Ale když k tomu dochází po dlouhou dobu, dají si dvě a dvě dohromady.“

Uživatelé začali dokonce psát na McCooleův účet a vyjadřovat obavy, že na stránky se infiltrovala policie. Poté, co si uvědomili, že k slíbenému znovuotevření fóra nedochází, a objevily se zprávy o McCooleově zatčení, některé dokonce začali postovat neochotné komplimenty.  „Všechna čest!“ napsal jeden z nich. Půl roku jsem si povídal s McCoolem a nedošlo mi, že to byli policajti.“

Dva policisté z týmu Argos obdrželi ocenění za to, jak dokonale převzali na šest měsíců identitu McCoola. Richard Huckle byl před měsícem odsouzen na 23 letům vězení. Shannon McCoole si odpykává trest 35 let. Jejich jména na tabuli nad pracovním stolem Griffithse jsou modře proškrtnuta. Do ukončení vyšetřování bylo přeškrtnuto téměř třicet dalších. Osm jich na seznamu zůstává.

Překlad: Robert Nerpas, úvodní obrázek: Jeppestown: Street art in South Africa/ commons.wikimedia.org 

The following two tabs change content below.
FreeMagOne

FreeMagOne

Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.