Tajná sdruženà založená Saúdy a extremistiÄtà klerikové pÅetvoÅili kdysi tolerantnà muslimskou spoleÄnost na hnÃzdo extremismu
Každý pátek se pouze nÄkolik metrů od sochy pÅátelsky mávajÃcÃho Billa Clintona shromáždà stovky mladých mužů s plnovousem, pokleknou a zaÄnou se modlit na chodnÃku pÅed improvizovanou meÅ¡itou v bývalé prodejnÄ nábytku.
MeÅ¡ita je jednou z tisÃce modliteben vybudovaných za penÃze vlády Saúdské Arábie. Je jim pÅiÄÃtáno, že zde 17 let po intervenci vedené Spojenými státy, která osvobodila malé Kosovo od srbského útlaku, Å¡ÃÅà wahhábismus, konzervativnà ideologii, dominantnà v Saúdské Arábii.
Od té doby â a hodnÄ Äasto pod dohledem amerických pÅedstavitelů â zmÄnily saúdské penÃze a vliv tuto kdysi tolerantnà muslimskou spoleÄnost na okraji Evropy na hnÃzdo islámského extremismu a zásobárnu džihádistů.

Kosovo dnes, podobnÄ jako zbytek Evropy, Äelà hrozbÄ radikálnÃho islámu. BÄhem poslednÃch dvou let policie identifikovala 314 Kosovanů â vÄetnÄ dvou sebevražedných atentátnÃků, 44 žen a 28 dÄtÃ, kteÅà odjeli ze zemÄ a pÅidali se k Islámskému státu. Je to nejvyššà poÄet na obyvatele v EvropÄ.
KosovÅ¡tà vyÅ¡etÅovatelé uvádÄjÃ, že byly radikalizováni a zverbováni skupinou extremistických kleriků a tajných sdruženÃ, financovaných Saúdskou Arábià a dalÅ¡Ãmi konzervativnÃmi arabskými zemÄmi v Perském zálivu s využitÃm obskurnÃch, nepÅehledných sÃtà darů od charitativnÃch organizacÃ, jednotlivců a ministerstev.
âPropagovali politický islám,â ÅÃká Fatos Makolli, Åeditel kosovské protiteroristické policie. âUtratili hromadu penÄz na jeho propagaci pomocà různých programů, pÅedevÅ¡Ãm pro mladé, zranitelné lidi, a pÅivezli množstvàwahhábistické a salafistické literatury. PÅivedli tyto lidi blÞe k radikálnÃmu politickému islámu a výsledkem je jejich radikalizace.â
Po dvouletém vyÅ¡etÅovánà policie obvinila 67 osob, vzala do vazby 14 imámů a zakázala 19 muslimských organizacà za protiústavnà Äinnost, podnÄcovánà nenávisti a nábor pro teroristy. NÄkteÅà byli nedávno odsouzeni až na deset let vÄzenÃ.
Je to ohromujÃcà obrat zemÄ s 1,8 mil. obyvatel, která donedávna patÅila k nejvÃce proamerickým muslimským spoleÄnostem na svÄtÄ. Poté, co byli AmeriÄané v roce 1999 v Äele nÄkolikamÄsÃÄnÃho bombardovánà Srbska, které vedlo k nezávislému Kosovu, vÃtali je zde jako osvoboditele. Po válce ÅÃdili Kosovo úÅednÃci OSN a pomáhaly jim americké jednotky. A pÅijeli také Saúdové. PÅivezli miliony eur na pomoc chudé, válkou rozvrácené zemi. AvÅ¡ak tam, kde AmeriÄané vidÄli Å¡anci na vytvoÅenà nové demokracie, Saúdové vidÄli novou zemi pro Å¡ÃÅenà wahhábismu.
âNemáme důkazy o tom, že by nÄjaká organizace pÅÃmo platila lidem, aby Å¡li do Sýrie,â ÅÃká Makolli. âProblém je, že podporovali ty, kteÅà propagovali násilà a džihád jménem ochrany islámu.â
Dnes má Kosovo vÃce než 800 meÅ¡it, z nichž bylo 240 vybudovaných po válce, a ty jsou dnes obviÅovány z toho, že se podÃlejà na indoktrinaci mladé generace wahhábismem. Jsou souÄástà toho, co modernà imámové a mÃstnà politici oznaÄujà za dobÅe promyÅ¡lenou, dlouhodobou strategii Saúdské Arábie pÅetvoÅit islám dle jejÃho obrazu, a to nejen v Kosovu, ale po celém svÄtÄ.
Diplomatické depeÅ¡e Saúdské Arábie, zveÅejnÄné na WikiLeaks v roce 2015, odhalily systém financovánà meÅ¡it, islámských center a duchovnÃch vzdÄlaných v Saúdské Arábii , který je rozÅ¡ÃÅen v Asii, Africe a EvropÄ. Jen v New Delhi je na výplatnà listinÄ saúdskoarabského konzulátu 140 muslimských kazatelů.
S následky nÄkolikaletého obracenà na vÃru kazateli vyÅ¡kolenými v Saúdské Arábii se potýkajà rodiny v celém Kosovu. NÄkteré dcery odmÃtajà podat ruku mužským pÅÃbuzným nebo s nimi mluvit. NÄkteÅà synové se pÅipojili k džihádu. Náboženské hlÃdky vyhrožujà násilÃm â nebo se jej dopouÅ¡tÄjà â vůÄi vÄdcům, novináÅům a politikům. Balkán, historicky zlomová linie Evropy, se jeÅ¡tÄ poÅád léÄà z etnických válek devadesátých let. Ale, jak varujà umÃrnÄnà imámové a mÃstnà politici, už teÄ je nakažen novou nesnášenlivosti.
Zásadnà pÅemÄny Kosova a samotného základu jeho spoleÄnosti jsou pÅÃbÄhem desetiletà trvajÃcÃch globálnÃch ambicà Saúdské Arábie Å¡ÃÅit svou tvrdou verzi islámu, bohatÄ financovaného a systematicky aplikovaného vÄetnÄ hrozeb a zastraÅ¡ovánà ze strany jeho stoupenců.
PÅijÞdÄjà misionáÅi
Poté, co v roce 1999 skonÄila válka, pÅivÃtal Idriz Bilalli, imám centrálnà meÅ¡ity v Podujevu, veÅ¡kerou pomoc, jaká se objevila. Podujevo s pÅibližnÄ 90.000 obyvateli v severovýchodnÃm Kosovu bylo pomÄrnÄ prosperujÃcà mÄsto se stÅednÃmi Å¡kolami a malými podniky v oblasti obklÃÄené zemÄdÄlskou půdou a lesy. Bylo známé svými silnými muslimskými tradicemi v zemi, kde lidé dlouhodobÄ brali náboženstvà na lehkou váhu.
Po desetiletÃch komunistické vlády, kdy bylo Kosovo souÄástà Jugoslávie, se volnÄ stýkali muži a ženy, Å¡koly byly smÃÅ¡ené a dÃvky nosily závoje jen velmi zÅÃdka. Srbské polovojenské sÃly pÅesto vypálily 218 meÅ¡it. Bylo to souÄástà jejich války proti etnickým kosovským Albáncům, z nichž 95 % jsou muslimy. Imám Bilalli potÅeboval na obnovu pomoc.
Když se po válce v Podujevu objevili dva pÅibližnÄ 30 až 40letà imámové, Fadil Musliu a Fadil Sogojeva, kteÅà absolvovali magisterské studium v Saúdské Arábii, a nabÃdli finance na organizaci letnÃch náboženských kurzů, Bilalli souhlasil a nabÃdl svou pomoc. Imámové patÅili k cca 200 obyvatelům Kosova, kteÅà po válce využili možnost zÃskat stipendium ke studiu islámu v Saúdské Arábii. Mnozà z nich se vrátili jako zapálenà misionáÅi.
Žáci pod vedenÃm imáma Musliu zaÄali brzy praktikovat rigidnà způsob modliteb, cizà umÃrnÄným islámským tradicÃm této Äásti Evropy. Bilalli tento vliv zpozoroval a notnÄ zneklidnÄl. âDo našà spoleÄnosti pÅicházà wahhábismus,â uvedl v nedávném interview. Sám koncem 80. let studoval univerzitu v saúdskoarabské MedÃnÄ a jako studenta jej varoval kosovský profesor pÅed kulturnÃmi odliÅ¡nostmi wahhábismu. Pochopil, že jde o kampaÅ obracenà na vÃru prosazovanou Saúdy.
âPrvnà vÄc, kterou udÄlajà wahhábisté, je to, že se soustÅedà na Äleny našà kongregace, kteÅà chápou islám v tradiÄnÃm kosovském pojetÃ, jak jsme tady na nÄj zvyklà po celé generace, a snažà se toto jejich pojetà zmÄnit,â ÅÃká. âJakmile je dostanou z tradiÄnà kongregace, zaÄnou je bombardovat radikálnÃmi myÅ¡lenkami a idejemi. HlavnÃm cÃlem jejich Äinnosti je vytvoÅit mezi lidmi konflikt. Ten pak vytváÅà rozdÄlenÃ, poté nenávist a ta může vyvrcholit tÃm, k Äemu doÅ¡lo v arabských zemÃch, tedy k válce kvůli proti sobÄ stojÃcÃm idejÃm.â
Od samého poÄátku se pÅijÞdÄjÃcà klerici snažil ovládnout Kosovské islámské spoleÄenstvÃ, což je organizace, která byla po celé generace strážcem tolerantnà formy islámu, praktikované v regionu, uvádÄjà obyvatelé mÄst a politici. Kosovo bylo 500 let souÄástà Osmanské ÅÃÅ¡e a jeho muslimové patÅili k hanafistické Å¡kole islámu, tedy k tradiÄnÄ liberálnà verzi, která akceptuje jiná náboženstvÃ. AvÅ¡ak po celé zemi se najednou objevilo nové plemeno radikálnÃch kazatelů v nových meÅ¡itách, Äasto vystavÄných za saúdské penÃze. V nÄkterých pÅÃpadech byly zbourány staletà staré budovy vÄetnÄ historické knihovny v GjakovÄ a nÄkolika 400 let starých meÅ¡it, svatynÃ, hÅbitovů a derviÅ¡ských klášterů, které wahhábistické uÄenà považuje za modláÅské. V Saúdské Arábii vyÅ¡kolenà imámové zaÄali ze svých základen Å¡ÃÅit principy wahhábismu: nadÅazenost práva Å¡arÃa, ideje o násilném džihádu a o takfirismu, který povoluje zabÃjenà muslimů považovaných za odpadlÃky za nedodržovánà jejich výklad islámu. UmÃrnÄnà imámové a vyÅ¡etÅovatelé vysvÄtlujÃ, že Saudskou Arábià sponzorované charitativnà organizace Äasto vyplácely mzdy a hradily režijnà náklady a financovaly kurzy náboženstvà a výuku angliÄtiny a práce na poÄÃtaÄi. Tato charitativnà pomoc vÅ¡ak byla Äasto poskytována pouze za dodrženà pÅedem stanovených podmÃnek. Jak potvrzujà aktivisté v oblasti lidských práv, rodiny dostaly stipendia pouze tehdy, když se úÄastnily modlenà v meÅ¡itách, a ženy a dÃvky musely nosit závoje. âLidé byli tak chudÃ, že se snad nenaÅ¡el nikdo, kdo by se nepÅipojil,â vzpomÃná AjniÅ¡ahe Halimi, politik, který prosazoval vyhoÅ¡tÄnà radikálnÃho albánského imáma poté, co nÄkolik rodin vzneslo stÞnost na obtÄžovánà z jeho strany.
Hrozby zesilujÃ
BÄhem nÄkolika let od konce války zaÄala staršà generace tradiÄnÃch kleriků Äelit agresi ze strany mladých wahhábistů. NejvážnÄjšà napÄtà paradoxnÄ vzniklo v Gjilanu, východokosovském mÄstÄ s cca 90.000 obyvateli, kde bylo na základnÄ mÃrových sil OSN Camp Bondsteel rozmÃstÄných cca 7.000 amerických vojáků. âPÅiÅ¡li ve jménu pomoci,â ÅÃká Enver Rexhepi, umÃrnÄný imám z Gjilanu o arabských charitativnÃch organizacÃch. âAle jejich pomoc mÄla jiné pozadà a právÄ tady se zaÄalo rozdÄlovat islámské náboženstvÃ.â VzpomÃná na to, jak jej jednoho dne v roce 2004 ohrožoval jeden z nejagresivnÄjÅ¡Ãch mladých wahhábistů Zekirja Qazimi, bývalý student madrasy po dvacÃtce.
Imám Rexhepi mÄl ve své meÅ¡itÄ albánskou vlajku s dvouhlavým orlem, populárnà symbol boje Kosova za svobodu. AvÅ¡ak striktnà muslimÅ¡tà fundamentalisté považujà zobrazenà jakéhokoli živého stvoÅenà za modláÅské. Qazimi vlajku strhl, Rexhepi ji vyvÄsil zpÄt. âDlouho to takto nebude,â reagoval Qazimi nahnÄvanÄ. Za nÄkolik dnů unesli Rexhepiho maskovanà muži a v lese nad Gjilanem jej krutÄ zmlátili. PozdÄji z tohoto útoku obvinil Qazimiho, ale policejnà vyÅ¡etÅovánà k niÄemu nevedlo.
O deset let pozdÄji, poté, co se v roce 2014 dva mladà Kosované odpálili v sebevražedných útocÃch v Iráku a Turecku, zahájili vyÅ¡etÅovatelé rozsáhlé Å¡etÅenà zdrojů Å¡ÃÅenà radikalismu. Qazimi byl zatÄen, když se skrýval ve stejném lese. Na základÄ obvinÄnà z podnÄcovánà násilà a náboru pro teroristickou organizaci jej nedávno soud poslal na 10 let ve vÄzenÃ. PÅed svým zatÄenÃm se tÄÅ¡il obrovskému vlivu, založeném dle vyÅ¡etÅovatelů na egyptských extremistech a sponzorech ze Saúdské Arábie a dalÅ¡Ãch zemÃch Perského zálivu.
Kolem roku 2004-2005 si již saúdské penÃze a v Saúdské Arábii vyÅ¡kolenà duchovnà zÃskali vliv v Kosovském islámském spoleÄenstvÃ. Kritici organizace ÅÃkajÃ, že jeho vedenà tiÅ¡e tolerovalo posun smÄrem ke konzervatismu. Qazimi byl nejdÅÃve jmenován do vesnické meÅ¡ity a poté do meÅ¡ity El-Kudus na okraji Gjilanu. Postavit se mu n odvážil témÄÅ nikdo, dokonce ani jeho bývalý uÄitel Mustafa Bajrami, který byl v roce 2012 zvolen hlavou Gjilanského islámského spoleÄenstvÃ.
Mustafa Bajrami pocházà z prominentnà cÃrkevnà rodiny â jeho otec byl prvnÃm hlavnÃm muftÃm Jugoslávie. Bajrami má doktorát z islámských studiÃ. PÅesto si vzpomÃná, jak jeho žáci zaÄali proti nÄmu rebelovat, kdykoli se vyslovil proti wahhábismu. Brzy si uvÄdomil, že nÄkolik radikálnÃch imámů dalÅ¡Ãch nÄkolik hodin po vyuÄovánà studenty vyuÄuje teze vÃry, liÅ¡Ãcà se od tradiÄnÃch umÃrnÄných osnov. Zakázal pÅÃstup do meÅ¡ity nad rámec oficiálnÃch hodin modlenÃ.
NepÅátelstvà vzrůstalo. NÄkdy bÄhem kázánà zaznamenal pohrdavé gesto, jindy nÄkdo nadával jeho manželce nebo zamumlal âodpadlÃkâ nebo ânevÄÅÃcÃâ, když se mÃjeli. Vliv Qazimiho ve vesnici vzrostl tak nebezpeÄnÄ, že mÃstnà obyvatelé požádali o jeho odstranÄnà poté, co zakázal, aby si dÃvky a kluci podávali ruky. AvÅ¡ak v Gjilanu jeho veÄernà hodiny nadále pÅitahovaly stovky mladých lidÃ.
âPostupovali na 100 % dle lekcà od Zekirji Qazimiho,â Åekl Bajrami v rozhovoru. â100 % a ideologickým způsobem.â
Extremismus se Å¡ÃÅÃ
MeziÄasem zintenzÃvnili svou práci také imámové, vyÅ¡kolenà v Saúdské Arábii.
V roce 2004 absolvoval Musliu, jeden z magisterských studentů z Podujeva, který studoval v Saúdské Arábii, a stal se imámem meÅ¡ity v hlavnÃm mÄstÄ PriÅ¡tinÄ. V Podujevu založil mÃstnà charitativnà organizaci s názvem DevotÅ¡meria neboli Zbožnost, která provádÄla náboženskou výuku a nabÃzela sociálnà programy pro ženy, sirotky a chudé. Financovala ji Al Waqf al Islami, saúdská organizace, která byla jednou z 19, jež nakonec vyÅ¡etÅovatelé zakázali. Za vedoucÃho organizace jmenoval Musliu svého bratrance Jetmira Rahmaniho. âTehdy jsem si uvÄdomil, že zaÄÃná nÄco, co nám nepÅinese nic dobrého,â ÅÃká Bilalli, umÃrnÄný duchovnÃ, který s Rahmanim zaÄal vyuÄovat. V roce 2004 mala organizace jádro složené z 20 wahhábistů. âTo byl jen zaÄátek,â ÅÃká Bilalli. âZaÄali se množit.â
Bilalli zahájil horlivou kampaÅ proti Å¡ÃÅenà nepovolených meÅ¡it a wahhábistické výuky. V roce 2008 byl zvolen hlavou Podujevského islámského spoleÄenstvà a ve snaze o âodÅÃznutÃâ DevotÅ¡mérie zavedl náboženskou výuku pro ženy. Snažil se o potlaÄenà extremistů, za což mu bylo vyhrožováno smrtÃ, a to vÄetnÄ psaných výhrůžek v krabici na milodary v meÅ¡itÄ. Anonymnà telefonát mu vyhrožoval, že on i jeho rodina prostÄ zmizÃ. âKaždého, kdo jim oponuje, vidà jako nepÅÃtele,â ÅÃká Bilalli.
Obrátil se na vedenà Kosovského islámského spoleÄenstvÃ, ale vzhledem k tomu, že bylo silnÄ ovlivnÄno sponzory z arabských zemà Perského zálivu, nebyla mu poskytnuta žádná podpora.
Když Bilalli zformoval svaz stejnÄ smýšlejÃcÃch umÃrnÄných duchovnÃch, Kosovské islámské spoleÄenstvà jej odvolalo z funkce. Jeho nástupce Bekim Jashari, stejnÄ znepokojen vlivem Saúdů, pokraÄoval v boji.
âStrávil jsem deset let v arabských zemÃch a specializoval jsem se na sektáÅstvà uvnitÅ islámu,â ÅÃká Jashari. âJe velmi důležité, abychom zabránili tomu, aby se do Kosova dostalo arabské sektáÅstvÃ.”
Jashari zaznamenal nÄkolik drobných úspÄchů. Zabránil imámovi Sogojevovi, který studoval v Saúdské Arábii, otevÅÃt novou meÅ¡itu a zastavil vyplacenà 20.000 eur z 24.000, kterou meÅ¡itÄ poslala saúdská charita Al Waqf al Islami. Založil také webové stránky Speak Now, aby kontroval lekcÃm wahhábistického uÄenÃ. Z wahhábistických duchovnÃch má takové obavy, že zásadnÄ nedovoluje svému 19letému synovi samotnému navÅ¡tÃvit modlenà v meÅ¡itÄ.
Radikálnà imámové Musliu a Sogojeva stále jeÅ¡tÄ působà v PriÅ¡tinÄ, kde k modlitbám shromažÄujà davy mladých mužů, kteÅà civà na zahraniÄnà reportéry. Sogojeva nosà tradiÄnà roucho a pruhovanou Äapku duchovnÃho, ale jeho novÄ postavená meÅ¡ita je nepÅimÄÅenÄ modernà vÃcepodlažnà budova. Na nedávném páteÄnÃm kázánà vybavil svou kongregaci striktnÃm a jasným seznamem toho, co dÄlat musÃ, a co nesmÃ. Ani jeden z imámů nemá, jak to tak vypadá, nouzi o finanÄnà prostÅedky. Musliu v interview tvrdil, že je financován z mÃstnÃch darů, ale potvrdil také, že obdržel finance na vyuÄovánà náboženstvà od Saúdů. ÅÃká, že jeho instrukce pro vÄÅÃcà nijak neprotiÅeÄà kosovským tradicÃm. Zvýšenà pobožnosti mezi mladými lidmi považuje poté, co Kosovo zÃskalo svobodu, za pÅirozené. âTi, kdo nejsou vÄÅÃcà a dostateÄnÄ neÄtou, jsou v mÃrném Å¡oku,â ÅÃká. âAle vÅ¡e jsme koordinovali s ostatnÃmi duchovnÃmi, a vÅ¡e je v souladu s islámem.â
PÅÃklon k terorismu
Vliv radikálnÃch duchovnÃch dosáhl vrcholu bÄhem války v Sýrii, kdy velebili ctnosti džihádu a využÃvali projevy a rozhlasové a televiznà rozhovory, aby naléhali na mladé lidi, aby odjeli do Sýrie. Qazimi, který byl odsouzen k deseti letům vÄzenÃ, dokonce otevÅel letnà kemp pro své mladé následovatele. âJe povinnostà každého muslima, aby se zúÄastnil džihádu,â Åekl jim na besedÄ, nahrávané na video. âProrok Muhamed ÅÃká, že když má nÄkdo možnost zúÄastnit se džihádu a nevyužije ji, zemÅe ve velkém hÅÃchu.â Na dalšà nahrávce apeluje: âKrev nevÄÅÃcÃch je nejlepÅ¡Ãm nápojem pro muslimy.â
VyÅ¡etÅovatelé uvádÃ, že mezi jeho rekruty byli tÅi bývalà civilnà zamÄstnanci amerických dodavatelských spoleÄnostà v Camp Bondsteel, kde byly ubytované americké jednotky. Byl mezi nimi Lavdrim Muhaxheri, jeden z vůdců Islámského státu, který je zachycen na filmu, jak granátometem popravuje v Sýrii muže.
Po sebevražedných bombových útocÃch zahájily úÅady rozsáhlé vyÅ¡etÅovánà a zjistili, že saúdská charita Al Waqf al Islami podporuje sdruženà založená duchovnÃmi jako Qazimi v témÄÅ každém provinÄnÃm mÄstÄ.
Al Waqf al Islami byl na Balkánu založen v roce 1989. VÄtÅ¡inu jeho financovánà zajišťovala Saúdská Arábie, Katar, Kuvajt a Bahrajn, uvedli v nedávných rozhovorech kosovÅ¡tà vyÅ¡etÅovatelé.  Dodali, že nevysvÄtlené mezery v úÄetnictvà prohloubily podezÅenÃ, že skupina tajnÄ financuje duchovnÃ, kteÅà radikalizujà mladé lidi.
VyÅ¡etÅovatelé z Kosovské jednotky finanÄnÃho zpravodajstvà zjistili, že rukama Al Waqf al Islami, který mÄl kanceláÅe v centru PriÅ¡tiny a 12 zamÄstnanců, proteklo v letech 2000 až 2012 10 mil. eur. TémÄŠžádné doklady o výdajÃch vÅ¡ak neobjevili. VÃce než 1 mil. eur byl použit na výstavbu meÅ¡it. AvÅ¡ak 1,5 krát vyššà Äástka byla utracena na nespecifikované výbÄry hotovosti, což dle vyÅ¡etÅovatelů mohlo znamenat i to, že se obohacovali zamÄstnanci organizace. Pouze sedm procent rozpoÄtu bylo vynaloženo na péÄi o sirotky, kterou charitativnà organizace vydávala za své poslánÃ.  V létÄ 2014 kosovská policie zavÅela Al Waqf al Islami a dalÅ¡Ãch 12 dalÅ¡Ãch islámských charitativnÃch organizacà a poslala do vazby 40 osob. Centrály organizace v Saúdské Arábii a Holandsku zmÄnili jméno na Al Waqf, zÅejmÄ proto, aby se distancovaly od balkánské operace. Na dotaz o obvinÄnÃch uvedl Nasr el Damanhoury, Åeditel Al Waqf v Nizozemà v telefonickém rozhovoru, že nemá konkrétnà informace o operacÃch jeho skupiny v Kosovu nebo na Balkánu. Dále Åekl, že organizace pÅestala působit mimo Nizozemà od roku 2013, kdy byl jmenován do funkce, že jeho pÅedchůdce se vrátil do Maroka a nenà k zastiženà a že Älenové správnà rady ze Saúdské Arábie se k problematice nebudou vyjadÅovat. âNaÅ¡e organizace nikdy nepodporovala terorismus,â prohlásil Damanhoury. âVÃm to od roku 1989. ZaÄal jsem u nich pracovat pÅed tÅemi lety. Vždy to byla mÃrná skupina.â
Varovánà bez povÅ¡imnutÃ
O tom, proÄ kosovské úÅady, ale také pozorovatelé z USA a OSN nejednali dÅÃv, aby se pÅedeÅ¡lo Å¡ÃÅenà extremismu, se intenzivnÄ diskutovalo. Již v roce 2004 se tehdejšà pÅedseda vlády Bajram Rexhepi snažil prosadit zákon o zákazu extrémistických sekt. V nedávném interview uvedl, že úÅednÃci EU mu Åekli, že by to poruÅ¡ovalo svobodu vyznánÃ. âNebylo to v jejich zájmu, nechtÄli iritovat nÄkteré islámské zemÄ,â Åekl Rexhepi. âJednoduÅ¡e nedÄlali nic.â
Ne vÅ¡ichni si navÃc toto nebezpeÄà uvÄdomovali. Na schůzce v roce 2003 varoval Richard C. Holbrooke, kdysi zvláštnà velvyslanec USA pro Balkán, kosovské lÃdry, aby nespolupracovali se saúdskoarabským spoleÄným výborem pomoci pro Kosovo, což byla organizace zastÅeÅ¡ujÃcà saúdské charitativnà organizace, jejÞ jméno se spoleÄnÄ se jménem prince Naifa bin Abdul-Azize, ministra vnitra Saúdské Arábie, doposud objevuje na mnoha meÅ¡itách vybudovaných po válce. O rok pozdÄji byla mezi nÄkolika saúdskými organizacemi, které byly v Kosovu uzavÅeny kvůli podezÅenÃ, že jsou pÅedvojem Al-KáÃdy. Dalšà byla organizace Al-Haramain, oznaÄená v roce 2004 Ministerstvem financà USA za propojenou s terorismem.
PÅestože nÄkteré organizace byly zruÅ¡eny, dalšà pracovaly dál. Jeden z umÃrnÄných imámů uvedl, že vybavenà a zamÄstnanci z Al-Haramainu byli pÅesunuti do Al Waqf al Islami. V poslednÃch letech se zdá, že Saúdská Arábie omezila svou pomoc Kosovu. Dle údajů Kosovské centrálnà banky dosáhla výše grantů ze Saúdské Arábie za poslednÃch pÄt let průmÄrnÄ 100.000 eur roÄnÄ. Tu samou tvrdou verzi islámu dnes v Kosovu propagujà penÃze z Kuvajtu, Kataru a Spojených arabských emirátů. Každá ze zemà poskytuje pÅibližnÄ 1 mil. eur roÄnÄ. Dle kosovských vyÅ¡etÅovatelů platby pÅicházejà od nadacà i jednotlivců a nÄkdy od ministerstev zakatu (zakat, dobroÄinnost, pÅedstavuje jeden z pilÃÅů islámu) různých zemÃ.
Dle vyÅ¡etÅovatelů jsou vÅ¡ak platby Äasto odklánÄny pÅes jinou zemi, aby se utajil jejich původ a mÃsto urÄenÃ. Podle vyÅ¡etÅovatelů a zprávy ministerstva zahraniÄà USA byl v roce 2014 zmražen jeden pÅevod témÄÅ 500.000 eur od osoby ze Saúdské Arábie, protože byl urÄen kosovskému teenagerovi. NámÄstek ministra financà USA pro terorismus a finanÄnà zpravodajstvà David S. Cohen v projevu v Centru pro novou americkou bezpeÄnost uvedl, že Al-KáÃda a dalšà teroristické organizace stále jeÅ¡tÄ dostávajà miliony od âbohatých dárců a charitativnÃch organizacÃâ v Perském zálivu. Dodal, že zatÃmco Saúdská Arábie dosáhla jistého pokroku v zabavovánà finanÄnÃch prostÅedků pro Al-KáÃdu, soucitnà individuálnà dárci z královstvà stále jeÅ¡tÄ financujà jiné teroristické skupiny.
Kritici Kosovského islámského spoleÄenstvà ÅÃkajÃ, že organizace je dnes natolik ovlivnÄná Å¡tÄdrostà arabských dárců, že pÅidÄlila zásadnà funkce radikálnÃm duchovnÃm.
Ahmet Sadriu, mluvÄà Kosovského islámského spoleÄenstvà uvedl, že organizace dodržuje kosovskou tradiÄnà tolerantnà verzi islámu. PÅesto v zemi sÃlà hlasy, volajÃcà pro pÅestavbÄ organizace, která je považována za zkorumpovanou vnÄjÅ¡Ãmi vlivy a penÄzi. Kosovský ministr vnitra Skender Hyseni uvedl, že nedávno pokáral nÄkteré z vysokých cÃrkevnÃch Äinitelů. âÅekl jsem jim, že dÄlajà své zemi medvÄdà službu,â Åekl v rozhovoru. âKosovo je podle definice, podle ústavy, sekulárnà spoleÄnostÃ.  Historicky zde vždy existovala mezi Albánci nepsaná tolerance mezi jednotlivými náboženstvÃmi a chceme, aby to tak zůstalo.â
RozdÄlené rodiny
Pro nÄkteré v Kosovu je vÅ¡ak již pozdÄ. Rodiny byly rozdÄleny. NÄkteré z kosovských nejlepÅ¡Ãch a nejbystÅejÅ¡Ãch mozků se nechaly zlákat do osidel džihádu. Jeden z nejlepÅ¡Ãch absolventů kosovské politologie, Albert Berisha uvedl, že v roce 2013 odjel pomoci syrskému lidu v povstánà proti vládÄ prezidenta Bašára Asada. Tento experiment mu vydržel pouhé dva týdny a dle svého tvrzenà se nikdy nepÅidal k bojovnÃkům Islámského státu, avÅ¡ak po návratu byl odsouzen ke tÅem a půl letům vÄzenÃ. Ismet Sakiqi z kanceláÅe pÅedsedy vlády, veterán boje za osvobozenà Kosova, byl v šoku, když zjistil, že jeho 22letého syna Visara, studenta práv, zatkli spolu s jeho snoubenkou v Turecku na cestÄ do Sýrie. TeÄ syna navÅ¡tÄvuje ve vÄzenÃ, v nÄmž sám sedÄl v dobÄ, kdy Kosovo ovládali Srbové. A ve vesniÄce Busavate v zalesnÄných kopcÃch východnÃho Kosova se vdovec Shemsi Maliqi snažà vysvÄtlit, jak pÅiÅ¡el o rodinu. Alejhim, jeden z jeho synů, se spoleÄnÄ se svou rodinou pÅipojil k Islámskému státu v Sýrii. Jak se Alejhim radikalizoval, nenà jasné. Ve Å¡lépÄjÃch dÄdeÄka studoval islám v Gjilanu a Å¡est let sloužil jako imám ve vesnické meÅ¡itÄ. Poté, pÅed dvÄma lety, požádal otce, aby mu pomohl vycestovat do Egypta, kde chtÄl dále studovat. Maliqi se stále utÄÅ¡uje nadÄjÃ, že jeho 27letý syn studuje v egyptÄ a nebojuje v Sýrii. AvÅ¡ak kosovská protiteroristická policie nedávno vydala na Alejhima mezinárodnà zatykaÄ. âBylo by lepÅ¡Ã, kdyby se vrátil mrtvý než živý,â ÅÃká Maliqi, chudý farmáÅ. âPoslal jsem ho do Å¡koly, ne do války. Prodal jsem kvůli nÄmu svou krávu.â
Alejhim se oženil s dÃvkou z vedlejšà vesnice Vrbice, která byla tak konzervativnÃ, že kromÄ oÄà nosila zahalený celý obliÄej a odmÃtala podat ruku svému Å¡vagrovi. Jejà matka nahnÄvanÄ odmÃtla odpovÄdÄt na jakékoli otázky. Åekla jenom, že jejà dcera udÄlala jenom to, co se od nà oÄekávalo, a následovala manžela do Sýrie.
Alejhim si tajnÄ s sebou do Sýrie vzal dalšà tÅi lidi â svou sestru, svého nejlepÅ¡Ãho pÅÃtele, který se oženil s jeho sestrou, a sestru své manželky. Tito lidé se sice vrátili, ale zůstali radikály a odcizili se rodinÄ. Alejhimův strýc Fehmi Maliqi je zdrcený, stejnÄ jako zbytek rodiny. âJe to katastrofa,â ÅÃká.

Nezávislý internetový magazÃn se zamÄÅenÃm na geopolitiku, kulturu, sociálnà oblasti a technologie. Jsme ve virtuálnÃm éteru od záÅà 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z územà Evropy, Asie a Severnà Ameriky. ZajÃmá nás vÅ¡e nové.