Jak se plní Putinova peněženka

Zdroj: Navalny.com, Autor: Aleksej , Překlad: Alena Zbořilová, Úvodní foto: Cockroaches/Ben Smith

Budu se tu věnovat tomu nejdůležitějšímu z vynikajícího vyšetřování OCCRP, o kterém všichni mluví, ale jen stěží si ho všichni přečtou, vzhledem k jeho velkému rozsahu a vícejazyčnosti publikace.

Na počátku je třeba si uvědomit, že vyšetřování je založeno na úniku dat pouze z jedné panamské právnické firmy. Takže to není ani “špička ledovce offshorového vlastnictví činitelů“, ale jen jeho nepatrná část.

Nicméně, ta nepatrná část úplně postačuje pro impeachment. Tady jsou nejzajímavější fakta a nálezy, které se přímo týkají prezidenta Ruska:

Violoncellista Roldugin – jedna z Putinových peněženek

Na světlo se dostala jedna z nejdůležitějších Putinových peněženek. Není to nějaký byznysmen, který žije ze státních zakázek. Sergej Roldugin – starý přítel a kmotr jedné z Putinových dcer. Člověk nevzbuzující podezření, vzdálený byznysu. Muzikant, tak jaképak peníze a offshory? Ale ukázalo se, že skromnému hudebníkovi poslali na offshorové účty minimálně 2 miliardy dolarů.

Když jsi prezident autoritářské země, tak je velmi snadné ukrást peníze z rozpočtu. Složitější je peníze schovat. Ještě složitejší utratit. My samozřejmě chápeme, že kapitály Timčenka, Rotenbergů a Kovalčuků také tak či onak patří Putinovi. Ale přece jen nelze brát například Rotenbergy jako úplně formální vlastníky – plně řídí podnikání. Když použiješ Rotenbergovy peníze na nákup bytů pro slečny (a jejich babičky), tak může přijít skandál, jako ten z nedávné doby.

se pokusil chránit osobní ukradené peníze na nejméně předpokládaném místě, u osoby naprosto nečekané – známého hudebníka – violoncellisty, člověka loajálního a čestného (ve vztahu k bossovi), a podle všeho soudě dokonce i s dostatečně skromným způsobem života. Žádná červená ferrari a podobné hlouposti.

Ale ten chytrý plán má i svou slabinu. Hudebník, i ten nejtalentovanější a po celém světě nejpopulárnější, prostě nemůže mít tolik peněz. Státní banky neposkytují violoncellistům úvěry na stovky milionů dolarů. Oligarchové nepůjčují na dluh (a už vůbec dluh neodpouštějí) violoncellistům miliardy rublů. Ti, co řídí Rosněfť a Sberbank, neuskutečňují své očividně kriminální obchody, aby obohatili offshore muzikanta ještě o další milion dolarů či dva.

Roldugin nemůže říct ani jedno jasné slovo o “svém” offshorovém impériu. A co má taky říct, je to delikátní problém.0

“Já teď, popravdě řečeno, žádné komentáře dávat nemůžu. Musím se rozkoukat a pochopit, co se smí říct a co ne. Prostě se bojím poskytovat rozhovory. Když jsem poskytl rozhovor Němcům, tak napsali, že Putin natolik zastrašil své známé a přátele, že ti se teď bojí promluvit. V takovém světle mě ukazují. Chápu, že jsou to velmi důležité věci. Zabýváš se byznysem, nebo nezabýváš? Odkud jsou peníze? Čí jsou? To všechno chápu. Jsou to delikátní záležitosti.”  

(zdroj: Novaja gazeta)

OffShore, foto: Chris DiGiamo
OffShore, foto: Chris DiGiamo

A to nejzajímavější v ruské části vyšetřování, není ani tak sám Roldugin, ale popsání toho, jak pracuje hlavní korupční schéma země – schéma k obohacení Putina osobně a jeho rodiny. Odkud peníze jsou, kudy putují, jak se perou a utrácejí.

Odkud jsou peníze? Jsou to hlavně machinace s cennými papíry a půjčkami. Popisuje se tu příběh s prodejem akcií Rosněfti. Jeden den uzavřeli s Rolduginem smlouvu na prodej akcií a ihned ji zrušili. Podle podmínek smlouvy patřilo Rolduginovi odstupné 750.000 dolarů. Velmi pěkné. Nebo další: Společnost Alexeje Mordašova (Severstal) půjčuje Rolduginově společnosti šest milionů dolarů. A ihned dluh odpouští. A podobné historky se opakují s Kerimovem a Rotenbregy (včetně Igora, majitele systému Platon).

Takže příště, když se někdo bude ptát, proč byl vymyšlen systém silničního mýta Platon, a kdo z něj profituje, je možné směle říci, že Putin.

Kdo se ještě účastnil této hostiny a přispěl na Putinův offshore?

Samozřejmě státní banky. Máme tu starého oblíbence FBK (Fond boje s korupcí – pozn.překl.) Russian Commercial Bank, dceru kyperské VTB, která poskytovala Rulduginovu offshoru nevratné úvěry. Pro panamskou společnost otevřela banka kredit ve výši 650 milionů dolarů (!!!), čímž jí zajistila více méně neohraničený přístup k penězům. Účastnila se i Sberbank (přes dceřinou Trojku), která se podílela na machinacích při fiktivním prodeji akcií, jež následující den vykoupili zpátky původní majitelé.

Toto vše se tak trochu podobá schematu financování Putinova paláce v Gelendžiku – první z odhalených korupčních kauz organizovaných přímo pro Putina jeho přítelem Šamalovem (otcem Kerila Šamalova, manžela jedné z Putinových dcer).

Na plnění Putinovy peněženky se podíleli (a je to potvrzeno dokumenty): Kerimov, Mordašov, Kostin a management VTB, Sečin a vedení Rosněfti, vedení Sberbank. Všechny je třeba volat k odpovědnosti, bez jakýchkoliv pochybností, musí být přidáni do všech existujících sankčních seznamů. Jde tu i o zdokumentované praní peněz a kupu úplatků úřední osobě. Kdyby dávali ze své kapsy, prosím. Ale oni dávali z prostředků státních bank a společností.

Na co se peníze utrácely? Především na zábavu Putina a jeho rodiny.

Tak například na Igorovo lyžařské středisko u Petrohradu (formálně patří Kovalčukovi). Právě tam měla svatbu mladší dcera Putina Katerina Tichonovová a Kiril Šamalov.

Putin má lyžařské středisko a také podíl v Kamazu, Avtovazu a “Video Internešnl”.

Kromě výše zmíněného střediska byly peníze z Rolduginova offshoru použity i na podíly v Kamazu, Avtovazu a společnosti “Video Internešnl”. Všechny tři společnosti si mohou směle oddechnout, krize a podobné peripetie se jich viditelně nedotknou, prezident jim věnuje zvláštní pozornost. Na “Video Internešnl”, společnost, která do značné míry kontroluje reklamní trh Ruska, je dobré obrátit zvláštní pozornost. Akcionářská struktura této společnosti je vůbec tajemství pod sedmi pečetěmi. Ale včera jsme se dozvěděli, že Rolduginův offshore, který kryje přímo Putina, ovládá 20 %.

Lesin znal do detailů schéma fungování Putinova offshoru.

Zakladatelem a akcionářem “Video Internešnl” byl Michail Jurjevič Lesin. Minimálně je možné tvrdit, že Lesin nemohl nevědět, že prezident Putin je velkým akcionářem jeho podnikatelského dítěte.

Ale to není na tomto příběhu to nejzajímavější. Druhý zajímavý detail je popsán v britském Guardianu, avšak na stránkách Novoj Gazety zmíněn z nějakého důvodu není. Guardian přímo píše, že v roce 2012 začalo být okolí Putina nervózní a přestalo panamský offshore používat. Všechny finanční machinace byly převedeny z Panamy na Britské Panenské ostrovy. Nový offshore je podle novinářů spojen se společnostmi Michaila Lesina.

Takže populární verze o tom, že “Lesin nic nevěděl”, “Lesin neměl co říct”, je přinejmenším neudržitelná.

Připomínáme, že v lednu 2015 byl Lesin nalezen mrtvý v hotelovém pokoji ve Washingtonu. Podle materiálů z vyšetřování smrt nastala v důsledku úderu tupým předmětem.

Chápu, že to všechno vypadá jako historka z laciné detektivky, ale je to právě tak. Zkorumpovaný činitel, který pomáhal rozmisťovat osobní Putinovy peníze, se rozhodl odjet do USA, kde nakoupil spoustu nemovitostí, ale pak z neznámých důvodů, za zvláštních okolností zemřel po úderech tupým předmětem v jednom z hotelů.

Část o Putinovi chci zakončit jeho znamenitým projevem na téma deoffshorizace. A dokonce bych řekl, že rozhodné deoffshorizace:

Navková “darovala“ Peskovovi hodinky a on jí, jak to tak vypadá, panamský offshore.

Mezi další zajímavé nálezy patří například offshore Peskovovy ženy Tatjany Navkové. Byl zaregistrován v roce 2014, to jest v době, kdy už udržovala s Peskovem vztahy (v roce 2014 se jim narodila dcera, ale datum uzavření manželství není známo).

Nejzajímavější je to, že Navková neví, že má offshore. Zřejmě stejně, jako netušila, že darovala Peskovovi hodinky za 620 tisíc dolarů.

Liksutov vydělává nejenom na metru, ale také na metanolu.

Z panamského úniku jsme se dozvěděli, že Liksutovovův byznys je dostatečně diverzifikovaný. Ministr dopravy Moskvy vydělává nejenom na dopravě, ale i na obchodu s metanolem.

Další náš starý známý Aleksandr Babakov je také vlastníkem panamského offshoru.

Dlouho a usilovně píšeme o jednom z nejchudších poslanců Dumy, soudě podle daňového přiznání, Aleksandru Babakovovi. Už jsme objevili, že má zámek u Paříže a byt vedle Eiffelovy věže. Panamské soubory ho spojují s největším hráčem na ukrajinském energetickém trhu VS Energy.

Přemýšleli jsme, čím to, že Ukrajina, která zanesla Babakova do sankčního seznamu, proti němu nepodniká žádné kroky. Teď je to jasné. Nepřiznané panamské offshory se našly i u Petra Porošenka.

Řada činitelů přímo porušuje zákon, který jim zakazuje vlastnit zahraniční aktiva.

Back in the USSR, foto: frankieleon
Back in the USSR, foto: frankieleon

Prostě nedodržují zákon a tečka. Protože mohou. Deoffshorizace? Ne, o tom jsme neslyšeli.

V tomto seznamu jsou poslanci Jednotného Ruska Zvagelskij a Slipenčuk, gubernátor Čeljabinské oblasti Dubrovskij a gubernátor-bandita Turčak.

Příbuzní nejzuřivějších patriotů chrání svoje peníze v offshorech. Vůbec všichni mají své peníze v offshorech.

Nachytali příbuzné šéfa Sovbezu Patruševa, hlavy Rostěchu Čemezova a náměstka ministra vnitra Zubova. U druhého náměstka z vnitra Machonova se našlo až pět fungujících offshorů. Dokonce i čečenský senátor Geremejev, strýc toho Geremejeva, který organizoval vraždu Němcova, má starý offshore. Bývalý náměstek Kožin z prezidenstké kanceláře má také panamský offshore. I syn “liberála” Uljukajeva a jeho žena.

Je to tak mnoho jmen, že se zdají nezapamatovatelná. Ještě jednou připomínám, jedná se o únik jen z JEDNÉ registrátorské společnosti a jen v Panamě, což ani není ta nejpopulárnější offshorová jurisdikce. Kolik ještě činitelů a jejich příbuzných schovává svoje peníze na Britských Panenských ostrovech, v Belize, na Kajmanských ostrovech, Bermudách, v Lichtenštejsku a na Kypru? Příklad úniku z Panamy dokazuje nám všem to, že dřív nebo později i ta nejlépe ukrytá aktiva vyplavou na povrch. Díky novinářům konsorcia OCCRP za práci kolosálního rozsahu a důležitosti. FBK pokračuje ve studiu publikovaných dokumentů a brzy oznámíme formální právní kroky, které plánujeme učinit.