Rasismus made in Czech Republic

Rasismus. Neradi to slovo vidíte? Leze vám už na nervy? Téměř denně skloňovaný výraz, stejně jako xenofobie, uprchlíci, vlastizrádci, sluníčkáři, Islám, … seznam si můžete v duchu sami doplnit.

Neo-nazi rally, Duchcov, foto: Daniela Kantorova
Neo-nazi rally, Duchcov, foto: Daniela Kantorova

Všimli jste si také, kde ta slova slyšíte? Je vůbec možné zůstat někde mezi lidmi pár minut bez toho, aby se někdo nezmínil? Lidé začali nahlas mluvit o tom, co nemají rádi. Ještě jsem neviděla, že by na toto téma začal mluvit někdo, kdo v podstatě proti nikomu nic nemá.

To souvisí také s projevy rasismu. Tito lidé, ospravedlňují svoje jednání právě tím, že to všude okolo sebe slyší, ať už ve společnosti nebo v médiích, že vidí téměř každou sobotu, jak obyčejní lidé skandují “Nic než národ”, což ještě donedávna bylo heslo pravicových extremistů. Na demonstracích nejen v Praze, ale po celé Evropě, si dovolují halekat čím dál víc.

Jsou nepříjemní na sousedy, drzí na ulicích, nevybíraví před dětmi, agresivní v MHD, vyjadřují odpor v čekárnách lékařů. Máme tu např. “Naštvané matky”, kterým nejde jen o to, jestli tu budou nějací uprchlíci, to není primární. Podstata je v tom, že i bez tzv. uprchlické by byly stejně naštvané, protože si trhají vlasy při pomyšlení, že by jejich chodily do školek a škol spolu s Romy. Pro ně jsou “póvl” uprchlíci i Romové. No a protože o uprchlíka tu sotva někdo zavadí, vybíjejí si tito lidé svůj hněv právě na starých dobrých otloukáncích.

STOP RACISM, foto: Francisco Jaén Patrón
STOP RACISM, foto: Francisco Jaén Patrón

Toto jednání je tím nebezpečnějsí, čím více si je osvojují i lidé, kteří o něčem rozhodují. Mezi lidmi, kteří rozhodují o věcech důležitých pro nás pro všechny, to sice není až tak v módě, ale přece jenom – i ta je vlastizrada, tak proč se krotit? Vždyť ani prezident se nehlídá, tak proč bych měl já. A proti rasismu jsou jen sluníčkáři, dobroserové a levičáci. Jsou to všechno vlastizrádci, kteří by měli viset.

Proč tedy ale mají plnou pusu hesel jako “Přizpůsobte se” a “Integrujte se”? Čemu se má kdo přizpůsobit? Kdo se má integrovat někam, kde ho nikdo nechce? A když už se něco povede, tak se najde vždycky někdo, kdo zhatí práci ostatních? Protože nám to vyhovuje. Na co bychom pak nadávali? Sami sobě? To není ono.

Mluví se taky o strachu. O strachu z násilí, o strachu z jiného náboženství, o strachu z cizích kultur a lidí. A kdo je větší bubák? Kdo se koho bojí a kdo straší? Protipólem “Naštvaných matek” jsou matky, jejichž děti budou čelit nenávisti už od základní školy, možná i od školky a budou muset vstřebat to, že někde nejsou vítány jen kvůli barvě pleti nebo kvůli tomu, odkud pocházejí, kdo jsou jejich rodiče atd. A tyhle matky mají o své děti taky strach. Jenže je nestraší bubák s koránem v ruce, avšak  samotní. A ti už tu jsou a je jich hodně.

Pero je silnější meče, ale nezabíjí. Nedej bože, aby začala být lidí až tak uvolněná, že začne být i fyzické napadení normální.