Nedávno, těsně předtím, než DONALD TRUMP vulgárně atakoval Hillary Clintonovou a milostivě slíbil, že nebude vraždit novináře, došlo ke kuriózní epizodě, v níž hráli hlavní role černý kůň republikánů Donald Trump a ruský prezident Vladimír PUTIN. Byť ji zaznamenala většina zpravodajských médií, určitě stojí za malé připomenutí, protože může poskytnout pravdivý klíč k pochopení Trumpa.
Všechno to začalo, když nejmocnější muž Ruska označil Trumpa za „velmi moudrého a nadaného člověka.“ Poukázal také na něco, co je zřejmé: že Trump vede v prezidentském klání republikánů. Trump odpověděl medvědím objetím. V pořadu Morning Joe stanice MSNBC hrdě poznamenal: „Když o vás někdo říká, že jste brilantní, je to vždy dobré, zvláště když ten člověk vede RUSKO.“ Přestože moderátor pořadu Joe Scarborough tlačil na Trumpa s tím, že několik novinářů, kriticky se vyjadřujících o Putinově režimu, bylo zavražděných, magnát, z něhož se stal politik, trval na svém obdivu k Putinovi a odpověděl: „Řídí svou zemi a přinejmenším je to vůdce, víte, na rozdíl od toho, co máme v této zemi.“
O několik dní později se Trump odmítl distancovat od svých k Putinovi šetrných poznámek. Trval na tom, že pro Spojené státy by bylo dobré, kdyby se stal prezidentem, protože jej Putin respektuje. Bránil také Putina slovy: „Pokud zavraždil novináře, myslím, že je to strašné. Ale to není, jako kdyby někdo stál s pistolí v ruce a byl by, víte, obviněn z toho, že vraždil, nebo by to přiznal. On to vždycky popřel.“ Přitom podle Výboru na ochranu novinářů „je Rusko i nadále nejhorší zemí v Evropě a ve střední Asii regionu, pokud jde o stíhání vrahů novinářů… Za téměř 90 % vražd novinářů nebyl v Rusku nikdo odsouzen.“
Mnoho republikánů – a také dalších lidských bytostí – bylo ohromeno tím, jak Trump přijímá – a objímá – Putina. Mitt Romney byl tak rozzuřený, že svůj postoj zveřejnil na twitteru. A, jak jsem slyšel, zasvěcenci Republikánské strany si opět mezi sebou začali vykládat, že tento chybný krok bude Trumpa – kandidáta, který koketuje s represivním vládcem Ruska! – stát jeho zatím v průzkumech veřejného mínění neohrožené postavení. No, možná. Ale na druhou stranu, Trump nemá tendenci atakovat sám sebe.
Přesto tato epizoda zmátla mnoho slušných členů strany: Co vedlo Trumpa k tomu, aby začal líbat kozáka Putina? A tato otázka si i po čase zaslouží odpověď. Nebo teorii. A já jednu mám.
Trump je narcista – aspoň několik odborníků na narcismus zdůraznilo (velmi silně) tuto možnost. Jak píše Jeffrey Kluger, autor publikace Narcista vedle vás: Včasné pochopení netvora ve vaší rodině, ve vaší kanceláři, ve vaší posteli, ve vašem světě: „Řeknete li, že Donald Trump je narcista, řeknete samozřejmě jenom to, co je klinicky zjevné. Snoubí se v něm egoismus narcismu, velikášství narcismu a sociální tupost narcismu.“” A Scott Lilienfeld, profesor psychologie na Emory University, společně s Ashley Wattsovou, postgraduální studentkou, poznamenává v New York Times:
Politický vzestup Donalda J. Trumpa upozornil na jeden konkrétní osobnostní rys, na narcismus. Byť nemá absolutně přesnou definici, psychologové se nejvíce shodují na tom, že jeho hlavními rysy jsou sebestřednost, chlubivost, pocit, že jedinec má nárok na vše, a potřeba obdivu.
Uvedli, že by bylo „od nich nevhodné, aby nabídli formální posouzení úrovně jeho narcismu.“ Avšak podle kliniky Mayo, hlavními příznaky narcistické poruchy osobnosti jsou:
- Přehnaný pocit vlastní důležitosti
- Očekávání uznání nadřazenosti bez jakéhokoli důvodu
- Přehánění o svých úspěších a nadání
- Posedlost fantaziemi o úspěchu, moci, brilantnosti, kráse nebo o sobě jako dokonalém partnerovi či příteli
- Víra, že jste lepší než ostatní a pochopí vás pouze stejně speciální lidé
- Víra, že jste lepší než ostatní a můžete se stýkat pouze se stejně speciálními osobnostmi
- Požadování neustálého obdivu
- Pocit, že máte na vše nárok
- Očekávání speciálních laskavostí a nekritického plnění vašich očekávání
- Využívání jiných k tomu, abyste dosáhli všeho, co chcete
- Neschopnost nebo neochota rozpoznat potřeby a pocity jiných
- Závidět jiným a věřit, že jiní závidí vám
- Jednat arogantně nebo povýšeně
Ano, odborníci na duševní zdraví by neměli nikoho diagnostikovat na dálku. Ale bylo by těžké číst tento seznam a ukázat na veřejného činitele, který by vykazoval více těchto rysů než Trump. V časopisu Psychologie Dnes aplikuje novinářka Randi Kregerová, zabývající se poruchami osobnosti, tento seznam na prohlášení a činy Trumpa a přináší – hádejte co? – přesvědčivé důkazy pro každý ze symptomů. Někteří odborníci jsou si tak jisti Trumpovým narcisismem, že jsou ochotni označit jej termínem N pouze na základě jeho veřejného života. Vanity Fair nedávno napsal:
Pro odborníky na duševní zdraví je okamžitě snadné diagnostikovat Donalda Trumpa. „Je pozoruhodně narcistický,“ řekl psycholog Howard Gardner, profesor na pedagogické fakultě Harvardu. „Narcistická porucha osobnosti jak z učebnice,“ přidal se klinický psycholog Ben Michaelis. „Je natolik klasický (narcista), že si archivuji videoklipy s ním, abych je použil na seminářích, protože neexistuje lepší příklad charakteristik (narcisty),“ uvedl klinický psycholog George Simon, který vede přednášky a semináře o manipulativním chování. „Jinak bych musel najmout herce a psát pro ně scénáře. Je jako splněný sen.“
Předpokládejme, že Trump, pokud i třeba nemá narcistickou poruchu osobnosti v rozvinuté formě, je mírně narcistický. A pak se ptejme: Jak narcista posuzuje ostatní lidi ve svém super-sebestředném světě? Jistě, je to všechno o tom, jaký mají tito lidé vztah k narcisistovi. A pro narcisistu je nejdůležitější to, jak o něm smýšlejí ostatní. Takže v případě Putina je pro Trumpa důležité, jaký má Putin názor na Trumpa. Pokud Putin říká, že Trump je skvělý, pak Putin musí být v pořádku. Ostatní rysy Putinova charakteru, například invaze do jiných zemí nebo vláda zkorumpovaného, represivního režim, nejsou již natolik důležité. Koneckonců, neovlivňují přímo Trumpa.
Zdá se, že Trump žije ve světě, který vnímá jako jednu velkou zelenou místnost, plnou jmen odvážných osobností, v níž je králem právě Trump. V projevech rámci kampaně se často zmiňuje o slavných lidech – slavných lidech svého světa – jejich křestními jmény, zve své stoupence a příznivce do tohoto exkluzivního, za jiných okolností striktně uzavřeného světa. (Jeho kampaň je jako jedna dlouhá epizoda ze života bohatých a slavných.) A Putin je jen dalším obyvatelem, který je natolik chytrý, že rozpoznal Trumpovu nepopiratelnou velikost. Během republikánské prezidentské debaty začátkem listopadu se Trump chlubil vytvářením pouta s Putinem během natáčení pořadu 60 minut. Jeho chlubení vyznělo tak, jako kdyby byli s Putinem v zeleném pokoji CBS nejlepšími kamarády: „Velmi dobře jsem ho poznal, protože jsme byli oba na 60 minut, byli jsme na parťáci na jedné vlně a oba jsme byli v ten večer velice dobří.“ Trump-prodavač prodával jeho spojení s nadčlověkem Putinem jako kvalifikaci pro prezidentství.
Jak se to už stává, těm, kdo si rádi ověří fakta, netrvalo dlouho, než zjistili, že tvrzení Trumpa bylo obyčejnou lží. Jak to řekl server Factchecking.org, „Ti dva se objevili ve stejném díle pořadu 60 minut, vysílaného 27. září. Ale novinář Charlie Rose jel na dvouhodinový rozhovor s Putinem do Moskvy Charlie Rose, zatímco Trumpa zpovídal Scott Pelley v Trumpově penthousu na Páté Avenue na Manhattanu.“ V tomto případě byla Trumpova velká zelená místnost na obloze jeho fantazií. Přesto ho nějakým způsobem, v jeho vlastní mysli, jeho blízkost k Putinovi přes videokazetu povýšila na úroveň vůdce supervelmoci. Je zřejmé, že Trump měl potřebu identifikovat se s Putinem.
Trumpova nehorázná lež o tom, jak „velmi dobře“ poznal Putina během natáčení 60 minut, nijak nezpomalila jeho triumfální kampaň. A zdá se, že když se mu kdykoli později naskytla šance ukázat všem, že je na úrovni Putina – a navíc Putin se ztotožnil s Trumpem a vyzvedl jeho zjevnou brilantnost, uchopil a využil ji.
Záležitost s Putinem ukazuje, že hlavní devizou Trumpa nejsou peníze ani moc; je to láska k Trumpovi. Putin ji dal najevo, a pro Trumpa to znamená, že Putin je správný člověk. Pokud jde o Trumpa, Purin zvládl tu nejkritičtější zkoušku: ověřil Trumpovu velkolepost. Co jiného v celé světě by mohlo být pro narcisistu důležitějšího?
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.