V lednu letoÅ¡nÃho roku vyvolalo velkou mezinárodnà solidaritu neÅ¡tÄstÃ, které postihlo vydavatelstvà francouzského satirického Äasopisu âCharlie Hebdoâ, kdy byli zavraždÄnà nevinnà lidé. Je to stejné v této dobÄ, kdy opÄt v PaÅÞi po bezprecedentnÃm útoku islámských fanatiků umÃrali  nevinnÃ.
Je pÅÃznaÄné pro Evropu, že tyto akce vyvolávajà smutek, ale i zlost a nenávist, které vÅ¡ak postihujà miliony muslimů, kteÅà s tÃm nemajà nic spoleÄného. Ale majà smůlu. Jsou to muslimové.

Kde byla bÃlá, bohatá, egoistická Evropa, když SovÄti pÅiÅ¡li v roce 1978 âosvobozovatâ Afghánistán? Kde umÃralo tisÃce nevinných muslimů? Když spojenci vyzvali irácké Å Ãty, aby se vzbouÅili proti Saddámovi Husajnovi, slÃbili jim také pomoc. Oni to udÄlali, ale žádná pomoc nepÅiÅ¡la. Naopak Saddám jich tisÃce zahnal do bažin a povraždil.
Co dÄlala Evropa, když Rusko dvakrát pÅeválcovalo a zmasakrovalo tisÃce nevinných muslimů v ÄeÄensku? PÅi akci Spojenců v Iráku v roce 2000 a v roce 2003 v Afghánistánu opÄt umÃrali tisÃce muslimů. Když vypuklo v roce 2011 Arabské jaro, poÄÃtali vzbouÅenà muslimové, kteÅà chtÄli svobodu a demokratizaci, že jim Západ pomůže. Nic se nestalo.
Snad jediné Tunisko vytváÅenÃm obÄanské spoleÄnosti má nadÄji na demokracii. V egyptÄ opÄt vládnou vojáci. V Libyi je naprostý chaos. V Sýrii, kde též chtÄli vzdÄlanà SyÅané demokracii a svobodu, zmasakroval a nadále masakruje vlastnà obyvatelstvo prezident Asad, a kde doÅ¡la situace tak daleko, že tam bojuje nynà 86 skupin, zemÅelo skoro 250 tisÃc, a v drtivé vÄtÅ¡inÄ opÄt nevinných muslimů. Miliony jsou jich na útÄku, hledajÃce útoÄiÅ¡tÄ i V EvropÄ.
Sýrie je stejnÄ jako Irák rozvrácenou zemÃ. Také v Sýrii, chtÄli odpůrci Asada pomoci. ChtÄli zÅÃzenà bezletových zón, aby je nemohl vlastnà prezident bombardovat armádnÃmi letadly. Dokonce doÅ¡lo i na použità chemických zbranÃ. Nic se vÅ¡ak nestalo. Jen hrdinnà Kurdové též bez pomoci, se âislamistickým fanatikůmâ IS dokázali postavit.
O úloze Ruska v tomto konfliktu nelze pochybovat. SamozÅejmÄ, že útoky v LondýnÄ, v Madridu, 11. záÅà 2001, Charlie Hebdo i nejnovÄjšà tragédie v PaÅÞi byly bezprecedentnÃmi, naprosto odsouzenÃhodnými útoky, kde umÃrali také  nevinnà lidé. UdÄlat vÅ¡ak z tÄchto událostà âkolektivnà vinuâ vÅ¡ech vÃce jak 1,5 miliardy muslimů je naprosto nemyslitelné.
Pokud je možno jÃt ke koÅenům radikalismu v muslimském svÄtÄ, ukazuje se, že jsou pÅÃbuzné se západnÃm antiimperialismem, antiamerikanismem a antikapitalismem. NÄco jako smÃÅ¡enà modliteb Koránu s pseudomarxistickými prohlášenÃmi. Islám jako svÄtové náboženstvà a rozmanitost islámsky ražených kultur by vÅ¡ak  nemÄly být neznalým Západem ponižovány. Muslimský svÄt, nebo jeho  národnà skupiny, které se nacházà již déle v zoufalé situaci, nesmà mÃt dojem, že jejich lidská práva, problémy a prosby nemajà od Západu adekvátnà pochopenÃ.
Západ, pÅedevÅ¡Ãm Evropa, si  vÅ¡ak historicky pÄstuje nebezpeÄàz východu, z Orientu. StaÄàjen v Äeském pÅÃpadÄ pÅipomenout J. K. Tyla a  jeho Å vandu Dudáka. Å výcarský historik Urs Altermatt ÅÃká, že nejdÅÃve to byli Turci, potom bÄhem studené války komunistické zemÄ. Když doÅ¡lo k pádu SovÄtského svazu, musela Evropa novÄ definovat nepÅÃtele na východÄ.

A je to islám, který splÅuje evropskou fobii z východu. A strach z islámu je staré evropské dÄdictvÃ. Dokonce to pÅirovnává k boji kultur, což v podstatÄ potvrzuje názor Samuela Huntingtona v jeho StÅetu civilizacÃ.
Islám vÅ¡ak byl zneužit jako dÅÃve i kÅesÅ¥anstvà  k mocenským úÄelům, což nakonec potvrzuje, že region StÅednÃho a BlÃzkého východu zaÄnou ovládat Turci, Saudové a Irán. Bohužel podporovaný imperialistickým Ruskem.
V padesátých letech 20. stoletà varoval AmeriÄan Lester Pearson ve svém dÃle Democracy in World Politics: âLidstvo vstupuje do doby, kdy různé civilizace budou muset žÃt vedle sebe v mÃru, uÄit se jedna od druhé, studovat vzájemnÄ svojà historii, ideály, umÄnà kultury, a tak navzájem obohacovat své životy. Alternativou v tomto pÅelidnÄném malém svÄtÄ je nedorozumÄnÃ, napÄtÃ, stÅet a katastrofy. Budoucnost mÃru i civilizacà závisà na porozumÄnà a spolupráci mezi politickými, duchovnÃmi a intelektuálnÃmi vůdci hlavnÃch svÄtových civilizacÃ. Ve stÅetu civilizacà budou evropské státy stát bok po boku nebo každý sám. Ve velkém stÅetu, globálnÃm skuteÄném, mezi civilizacà a barbarstvÃm, budou velké civilizace svÄta se svými úspÄchy na poli náboženstvÃ, umÄnÃ, literatury, filozofie, vÄdy, technologie, morálky a slitovánà rovnÄž stát bok po boku, nebo každá sama. V rodÃcà se dobÄ jsou stÅety civilizacà nejvÄtšà hrozbou pro svÄtový mÃr, a nejjistÄjšà zárukou pÅed globálnà válkou je proto mezinárodnà Åád založený na civilizacÃchâ.

Jeden z prvnÃch redaktorů FreeMagOne, Evropan, humanista. Angažuje se v akcÃch Kruhu pÅátel Äesko-nÄmeckého porozumÄnÃ, pÅÃtel Lidic.