Zlý nový svět: již léta je jasné, že se Evropa bude muset postarat o svou bezpečnost sama

Donald Trump, Vladimir Putin a Si Ťin-pching posouvají Německo a Evropu na okraj propasti. Nemohou se již spoléhat na ochranu USA. Po tomto uvědomění musí nyní následovat akce.

Prožíváme okamžik uvědomění a změny? Donald Trump, Vladimir Putin a Si Ťin-pching posouvají lidi v Německu a Evropě na okraj propasti. Bude však všeobecné zděšení stačit k tomu, aby se političtí lídři konečně začali zabývat tím, co dlouho z pohodlnosti odkládali?

Bylo by to velmi potřebné. Již léta je jasné, že Evropa se nemůže věčně spoléhat na ochranu USA a musí si sama zajistit vlastní bezpečnost. Najednou již nelze tuto naléhavost ignorovat.

Po drtivém vítězství Donalda Trumpa v Iowě je možnost, že se za rok stane znovu prezidentem, velmi reálná. Ohrozil by ochranu Evropy a drasticky snížil zbrojní pomoc Ukrajině.

Válka se tam vyvíjela špatně již v roce 2023, kdy ji USA dodávaly zbrojní a finanční pomoc. Ukrajina má potíže s osvobozením Ruskem okupovaných území. Vladimir Putin hrozí „nenapravitelným úderem“ a koncem suverénní Ukrajiny. Již dříve jeden z Putinových důvěrníků uvedl, že další na řadě bude Polsko. Do války by se pak dostalo i Německo.

Současně je válečná rétorika Číny vůči Tchaj-wanu stále agresivnější. Zvyšuje se riziko vojenské anexe demokratického ostrova – další důvod, proč USA přesunou své síly z Evropy do Asie.

Tato válka musí skončit tím, že se Rusko vzdá atomových zbraní.

náměstek ministra obrany Ukrajiny

Jak chce Scholzova vláda a její partneři v Evropě dosáhnout svého cíle, aby Putin nezvítězil a Ukrajina neprohrála, pokud USA, které jsou dosud největším dárcem finanční a zbrojní pomoci, selžou? Museli by Putina zadržet sami. Scholz však stále nechce dodat řízené střely Taurus, přestože tlak na něj sílí, a to i z jeho vlastních řad. Většina ve Spolkovém sněmu ho však podporuje díky stranické disciplíně.

Evropě nechybí nápady, ale spíše činy

Přitom zlý nový svět nezastihne Německo a Evropu nepřipravené. Nechybí nápady, plány a koncepce, jak se Evropa může chránit. Jen je musí konečně uvést do činnosti.

Zlý nový svět přitom nezasáhne Německo a Evropu nepřipravené. Nechybí nápady, plány a koncepce, jak se Evropa může bránit. Jen je třeba uvést je konečně do praxe.

Evropa musí věnovat více prostředků
na svou bezpečnost a rozvinout
politicky opomíjený a národně roztříštěný obranný průmysl v silnou síť.

Nechybí ani ekonomická síla. Z ekonomického hlediska existují tři světové velmoci: EU, USA a Čína, za nimiž pak následuje dlouho nic. Podle Mezinárodního měnového fondu je HDP Ruska, které trpí sankcemi, desetinou HDP EU.

Evropa musí na svou bezpečnost věnovat více prostředků, musí rozvinout politicky zanedbaný a národně roztříštěný obranný průmysl v silnou síť. A musí konkretizovat koncepce, jak má fungovat věrohodné jaderné odstrašení založené na francouzských a britských jaderných zbraních.

Zajištění dosaženého jako nová priorita

Stále častěji se objevují známky toho, že politika a společnost přehodnocují novou situaci a přizpůsobují se jí: v Německu, v EU, na Ukrajině.

Kancléř Olaf Scholz požaduje výrazně vyšší evropskou vojenskou pomoc Ukrajině. Německo chce zdvojnásobit svůj příspěvek do roku 2024 na osm miliard eur. V roce 2023 se Scholz ještě varováním před Trumpem vysmíval a za pravděpodobnější považoval znovuzvolení Joea Bidena.

Francouzský prezident Emmanuel Macron brzy podepíše v Kyjevě vojenskou dohodu, jejímž cílem je zajistit, aby „Ukrajina mohla držet frontovou linii a bránit svůj vzdušný prostor“. Slovensko chce nyní přece jen pokračovat v dodávkách zbraní na Ukrajinu, byť premiér Robert Fico během volební kampaně slíbil ukončení vojenské pomoci.

Objevují se také náznaky, že se Volodymyr Zelenskyj posouvá k realističtějším válečným cílům. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu před rokem se ještě zaměřil na zbrojní pomoc pro osvobození všech regionů. Tentokrát se zasazoval o investice do oblastí kontrolovaných Kyjevem a o bezpečnostní záruky.

Připomíná to zlomový okamžik v poválečných dějinách západního Německa. Zpočátku převládala touha po národní jednotě se sovětskou okupační zónou. Poté Adenauer upřednostnil hospodářskou obnovu a zakotvení na Západě. Spolková republika se dostala pod ochranu NATO a stala se zemí hospodářského zázraku. NDR byla osvobozena od ruské okupace až v roce 1989.

Zelenskyj se ke změně strategie veřejně nepřihlásil. Po dvou letech války a ničení roste mezi Ukrajinci touha ochránit to, čeho bylo dosaženo. Evropa však pak musí být připravena zaplatit cenu: ekonomicky vybudovat svobodnou část Ukrajiny a poskytnout bezpečnostní záruky. Pro svou vlastní ochranu, aby Putin příště nezaútočil na partnera v NATO.

Připomíná to přelom v západoněmeckých poválečných dějinách. Zpočátku dominovala touha po národní jednotě se sovětskou okupovanou zónou. Poté Adenauer učinil prioritou vzestup a zakotvení na Západě. Spolková republika se dostala pod ochranu NATO a stala se zemí ekonomického zázraku. NDR byla osvobozena od ruské okupace až v roce 1989.

Zelenskyj takovou změnu strategie veřejně nedeklaroval. Po dvou letech války a ničení roste touha zajistit to, čeho bylo dosaženo, také mezi Ukrajinci. Ale pak musí být Evropa připravena zaplatit cenu: ekonomicky vybudovat svobodnou část Ukrajiny a poskytnout bezpečnostní záruku. Pro svou vlastní ochranu, aby Putin příště nezaútočil na partnera v NATO.

 

Christoph von Marschall je diplomatickým korespondentem IPG-Journal.

 

 

[wc_spacing size=”10px”] Úvodní foto: Neformální zasedání ministrů zahraničí NATO v Oslu, Ministerstvo zahraničních věcí Estonska, zdroj: Tagesspiegel, autor: Christopher von Marshall, překlad: Bohumil Řeřicha [wc_spacing size=”40px”]