Dárek pro Putina

Ve válce na Blízkém východě chce Rusko zaujmout pozici mírotvorce. Blízké vztahy Moskvy s Hamásem však vyvolávají otázky.

Olga Skabejeva s neskrývanou radostí na státní televizi Rossija 1 oznamuje: „Washington „prospal“ útok Hamásu a obraz „nepřemožitelné izraelské pevnosti“ se zhroutil.“ Od 7. října je ruská propagandistická mašinérie opět v plném proudu: dělá vše pro to, aby se pozornost odvrátila od války na Ukrajině. Využívá k tomu veškeré možné prostředky.  

Televizní zprávy přinášejí informace o ruské humanitární pomoci v pásmu Gazy. Obviňují Izrael, že systematicky „srovnává“ oblast se zemí. Reportáže se zaměřují na utrpení tamních obyvatel. Západní vůdci se zavazují plně podporovat Izrael, zatímco v jejich vlastních zemích se konají propalestinská masová shromáždění. Řada televizních diskusních pořadů kromě toho představuje nepodložené teorie, jako například, že zkorumpované ukrajinské ministerstvo obrany prodá Hamásu zbraně obdržené z USA. Tento mýtus se šíří i na sociálních sítích. Dmitrij Medveděv, místopředseda Bezpečnostní rady země a bývalý ruský prezident, jako jeden z prvních napsal na svůj kanál na síti Telegram: „Zbraně předané neonacistickému režimu na Ukrajině jsou aktivně používány v Izraeli.“ Ruští nacionalisté nad útokem na Izrael doslova jásají. Dmitrij Stešin, válečný zpravodaj prokremelského listu Komsomolskaja pravda, okomentoval video na svém kanálu na Telegramu, které ukazuje Izraelce prchající z pohraničních měst, slovy: „Ani kapka soucitu nebo sympatie“.

S válkou na Blízkém východě líčí ruská propaganda USA jako neúspěšnou globální supervelmoc.

Zatímco se celý svět soustředí na válku mezi Izraelem a Hamásem, ruští propagandisté ​​neskrývají radostnou naději, že Západ nyní zapomene na válku na Ukrajině. Stešin 7. října napsal: „Ukrajina rychle zmizela ze světové agendy.“ Ale okamžitě doplňuje: Má však šanci vrátit se tam, pokud se ukáže, že Hamás byl vyzbrojen s pomocí Ukrajinců.“ S válkou na Blízkém východě zobrazuje propaganda USA jako neúspěšnou globální supervelmoc a přesvědčuje o geopolitické idiocii Západu. Andrei Klincevič v talk show na stanici Pervyj Kanal obvinil USA, že mají z konfliktu prospěch, protože americký prezident Joe Biden naléhavě potřebuje „nějaké politické vítězství“ před volbami v roce 2024. Podle Centra pro studium vojenských a politických konfliktů zatáhne Washington Írán do války.

Zatímco překvapivý útok Hamásu na Izrael je považován za důkaz úpadku Spojených států jako světové velmoci, ruské oběti teroristického útoku v ruských médiích téměř nehrají roli. Hamás také zabil 7. října 20 ruských občanů, sedm se stále pohřešuje a dva jsou údajně mezi rukojmími Hamásu. Obavy o jejich osud téměř nikdo nevyjadřuje, místo toho se propagandisté ​​vysmívají těm Rusům, včetně mnoha slavných osobností, kteří po ruské invazi na Ukrajinu emigrovali do Izraele a nyní se ocitli v další válce. Šéfka propagandistického kanálu RT Margarita Simonyan napsala: „Očekáváme exodus ruských pacifistů. Ne, to samozřejmě neočekáváme.“

Zatímco ruská média jsou zaneprázdněna odváděním pozornosti od vlastních problémů,
Kreml se snaží v konfliktu zaujmout pozici mírotvorce.

Zatímco ruská média jsou zaneprázdněna odváděním pozornosti od svých vlastních problémů, Kreml se snaží v konfliktu vystupovat jako mírotvorce. 16. října vedl Vladimir Putin telefonické rozhovory s prezidenty Sýrie, Íránu a Egypta, ve kterých vyjádřil krajní znepokojení nad masivní eskalací nepřátelských akcí. Ve stejný den Rusko předložilo Radě bezpečnosti OSN návrh rezoluce o humanitárních otázkách souvisejících s krizí v pásmu Gazy, která však nebyla přijata.

Válka na Ukrajině oslabila mezinárodní pozici Ruska. Navzdory svým ambicím je skutečný vliv Kremlu na Blízkém východě omezený. Ruský expert na Orient Ruslan Sulejmanov si je jistý, že telefonáty s arabskými vůdci nejsou ničím jiným než „imitací aktivity“. Rusko se podílelo na blízkovýchodním kvartetu, který zahrnuje OSN, USA a EU, aby zprostředkovalo mírový proces mezi Izraelci a Palestinci. To však od začátku ruské invaze na Ukrajinu již prakticky neexistuje.

Je pozoruhodné, že Kreml oficiálně neodsoudil teroristický útok na Izrael. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a ruský prezident Vladimir Putin spolu za posledních deset let přímo komunikovali 479krát. Trvalo ale deset dní, než spolu Putin a Netanjahu poprvé po teroru Hamásu znovu promluvili po telefonu. Podle Kremlu ruský prezident vyjádřil „pevné odmítnutí a odsouzení“ jakýchkoli akcí, které vedou k civilním obětem. Izraelský list Times of Israel napsal, že Putin byl vůči Izraeli extrémně kritický, a dokonce srovnával Izrael s německou armádu ve druhé světové válce. Ozbrojenci Hamásu mezitím vydali prohlášení, v němž chválí pozici ruského prezidenta. Americký časopis Politico není jediný, kdo útok Hamásu v den Putinových narozenin vnímá jako dárek pro ruského prezidenta.

Existují určité důkazy, které naznačují,
že Kreml spoléhal na Hamás.

Existují určité důkazy, které naznačují, že Kreml, který měl v minulosti dobré vztahy jak s Izraelem, tak s jeho nepřáteli Íránem a Sýrií, vsadil na Hamás. Sulejmanov věří, že toto flirtování s Hamásem je Putinovou osobní pomstou Netanjahuovi, který nepodporoval Rusko ve válce na Ukrajině. Předseda parlamentního klubu izraelské vládnoucí strany Likud Amir Weitman v rozhovoru pro RT ostře zaútočil na Moskvu. Rusko zaplatí cenu za podporu těch, kteří zaútočili na Izrael, řekl. To se jistě nedá dokázat, ale v Izraeli panuje vůči Rusku velký hněv. Hamás deklaroval svou podporu ruskému útoku na Ukrajinu a členové nejvyššího vedení Hamásu navštěvují Moskvu s překvapivou pravidelností. Před útokem na Ukrajinu taková úzká spolupráce neexistovala.

Naděje Kremlu na získání nových spojenců na Blízkém východě podporou Hamásu však s největší pravděpodobností skončí zklamáním. Arabský svět je rozdělený a podezřívavý vůči Hamásu, otevřeně ho podporuje pouze Katar a Írán. Po výbuchu v nemocnici Al-Ahli v Gaze 17. října arabské země drasticky změnily svou rétoriku vůči Izraeli. Již tehdy bylo jasné, že normalizace vztahů mezi částmi arabského světa a Izraele, která se v posledních měsících objevovala, bude prozatím pozastavena. Ve střednědobém horizontu to ale nic neznamená. „V arabském světě panuje v otázce Palestiny velká únava,“ věří Sulejmanov. Spojením sil s Hamásem se Rusku nepodaří získat žádné nové partnery na Blízkém východě. V sobotu 18.října nemělo Rusko zastoupení na mírovém summitu v Káhiře, kterého se zúčastnila řada hlav států a vlád z regionu Blízkého východu a také zástupci OSN a západních zemí. A ruský velvyslanec v Izraeli Anatolij Viktorov nyní musel přiznat: ruské kontakty s Hamásem neznamenají, že Moskva podporuje teroristické akce, ale že jsou prostě „diktovány politickou nutností“.

 

Daria Boll-Palievskaya je novinářka a spisovatelka na volné noze. Je redaktorkou nezávislých online novin russland.NEWS a mimo jiné píše pro Zeit Online a MDR.

 

 

[wc_spacing size=”10px”] Úvodní foto: Medvídci se zavázanýma očima a červenými krvavými skvrnami na Dizengoffově náměstí v Tel Avivu, kteří představují 30 dětí unesených teroristy Hamásu do Gazy, Yossipik, zdroj: IPG-Journal, autorka: Daria Boll-Palievskaja, překlad: Bohumil Řeřicha [wc_spacing size=”40px”]