Pro polské ženy je interrupce možná pouze ve výjimečných případech. Autor tohoto komentáře zjišťoval, jaká opatření postižené ženy využívají, aby zákon obešly.
Skutečnost, že tisíce lidí v červnu ve Varšavě protestovaly proti zákazu potratů v Polsku, prošla všemi médii. Nejen ve Varšavě, ale i v mnoha polských městech vyšla většina žen do ulic na protest proti panující právní situaci.
Zákaz potratů je příčinou také toho, že musela zemřít 33letá těhotná žena. Příčinou byla sepse, ke které došlo v důsledku úmrtí jejího 20týdenního plodu v břiše.
Ženy obviňují polského prezidenta Andrzeje Dudu z toho, že ženy vystavuje nátlakovým situacím, za které v případě pochybností musí zaplatit životem.
Cesta pro mnoho Polek: potrat v Německu
Méně známé je, že mnoho polských žen cestuje do Německa, aby zde podstoupily interrupci, protože existuje i vysoký počet nehlášených případů.
Dr. Mario Kleinke, který provozuje gynekologickou praxi ve Frankfurtu nad Odrou, uvádí, že k němu jezdí mnoho žen z Polska. „Jsou to ale většinou ženy, které mají pojištění v Německu a které často dojíždějí, protože pracují pro Zalando, hotely nebo Amazon,“ říká.
Poradenství by bylo samozřejmě obtížnější u žen, které nejsou pojištěny, a tudíž nemají zákonnou možnost potratu. Kleinke v posledních letech nepozoroval nárůst těchto případů.
Německo-polský projekt „Teta Barbara“
Zdaleka ne všechny polské ženy však volí oficiální cestu v situaci, kdy nechtějí v těhotenství pokračovat. V tomto případě přichází ke slovu „Teta Barbara“, neoficiální poradna pro těhotné ženy s polským názvem Ciocia Basia.
„Teta Barbara“ je anonymní telefonická poradna pro polské ženy, které si ve své situaci nevědí rady. Na mobilním telefonním čísle odpovídají různé poradkyně v závislosti na čase, číslo je k dispozici na Facebooku a na letácích distribuovaných na různých místech Polska.
Aby se aktivistky z „Tety Barbary“ dostaly k ženám ve vesnicích, lepí dokonce nálepky s horkou linkou na sloupy veřejného osvětlení a dámské toalety. Ženy na mobilu pak volajícím vysvětlují, jaké jsou předpisy a zákony a jaké jsou v jejich situaci možnosti.
V naléhavých případech jde pomoc dokonce tak daleko, že v Německu zajistí doprovod postižené osoby k povinné konzultaci a také tlumočení – zdaleka ne všechny polské ženy mluví německy nebo anglicky.
Financování prostřednictvím darů
Na tyto služby mají aktivisté z „Tety Barbary“ malý rozpočet, který získávají prostřednictvím darů. Náklady nejsou zanedbatelné: potrat v nejlevnější verzi v Německu stojí přes 400 eur, v případě komplikací se může rychle vyšplhat až na 2000 eur.
Někdy „Teta Barbara“ organizuje i neobvyklé pomocné akce: V červnu 2015 například přiletěl do Slubic dron se dvěma baleními potratových pilulek – pohraničníci ho nedokázali zastavit. To však bylo plánováno spíše jako PR akce.
Přerušení těhotenství v případě pochybností pomocí nebezpečných domácích prostředků
Pro vzdělané polské ženy ze střední třídy je potrat obvykle možný bez pomoci zvenčí. Zejména chudší ženy, které si nemohou dovolit vycestovat do zahraničí, se však často uchylují k nebezpečným domácím prostředkům k ukončení těhotenství. Jedná se o vysoce rizikovou záležitost.
Na mnoha demonstracích jsou vidět ženy držící drátěná ramínka na šaty: drastický symbol nevhodných a nebezpečných prostředků, kterými si některé ženy pomáhají v nouzi.
Potraty byly v Polsku zakázány v polovině 90. let. Po pádu socialismu se Polsko vydalo cestou kriminalizace potratů, aby předznamenalo nový národní sebeobraz – odklon od volného nakládání s lidmi za socialismu směrem ke konzervativním katolickým hodnotám. A mimochodem také jako poděkování polskému papeži, který podporoval hnutí Solidarita.
Socioložka Elzbieta Korolczuk, která ve Varšavě provádí mimo jiné výzkum ženského hnutí, podotýká, že většina potratů v Polsku je předčasně ukončena léky. „Potratové pilulky jsou účinnější a oblíbenější,“ říká.
Skutečnost, že potrat není v Německu trestný, se ještě nedostala do povědomí všech polských žen. V Polsku je naopak zákon tak tvrdý, že i potrat po znásilnění musí schválit státní zástupce.
Nemocnice mohou potrat odmítnout
Podle oficiálních údajů podstoupilo v loňském roce potrat asi 2.000 polských žen. Počet nenahlášených případů je pravděpodobně mnohonásobně vyšší. Ale i kdyby byl potrat v Polsku legálně možný, nemocnice ho mohou odmítnout. Umožňuje to tzv. výhrada svědomí. Při tom všem je třeba mít na paměti, že vliv katolické církve v Polsku na přerušení těhotenství je velmi vysoký. Již před lety vyvíjela katolická církev v Polsku značný tlak na zpřísnění potratového zákona.
Rozhodující moc katolické církve
Většinou jsou to muži, kdo zasahuje do základních záležitostí žen. Jak říká polský dominikán Pawel Guzynski, „katolická církev vždy věřila, že lidský život je posvátný. Existují pro to náboženské a filozofické argumenty. Náboženský argument zní: nezabiješ.“
Tento názor není nový, ale nové je, že biskupové v Polsku podporují ve volební kampani v této věci pravicovou konzervativní stranu Právo a spravedlnost (PiS); Politici v Polsku dobře vědí, že většina Poláků je proti zpřísnění již tak přísného potratového zákona.
Zatímco v Německu je potrat legální až do třetího měsíce, v Polsku je povolen pouze v případě ohrožení života těhotné ženy nebo v případě znásilnění.
Interrupce není povolena, ani když je plod nemocný
Pokud je plod nevyléčitelně nemocný, je potrat v Polsku od nedávna protizákonný. Kancelář Pro Familia e.V. ve Frankfurtu nad Odrou důvod neuvádí a téměř zlomyslně bez dotazu dodává, že ani v budoucnu nebude na podobné dotazy odpovídat.
Constanze Hachová, která pracuje jako specialistka na gynekologii a porodnictví v berlínském centru pro plánování rodiny Balance, je připravena mluvit. „Ženy k nám jezdí ze všech koutů Polska a my jim nabízíme ošetření za nejnižší možné ceny,“ říká. Úzce spolupracuje s „Tetou Barbarou“, ale nemá žádný vliv na to, jak se náklady konkrétně přenášejí na příslušnou ženu. Jak poznamenala, většina žen má tendenci přijít v pozdější fázi těhotenství, tj. v zákonem stanovené lhůtě 13+6 týdnů. A v případě Balance přicházejí v úvahu prakticky jen chirurgické zákroky; o ty léčebné v Polsku neexistuje zdravotní péče. Zas důležité zmínit také považuje to, že „v poslední době přichází stále více žen, které chtějí podstoupit potrat, protože u nich byly zjištěny vývojové vady plodu.“
Agnieska Lipinska ze Štětína zná problémy těhotných žen z Polska. „Osobně neznám nikoho, kdo by cestoval do Německa na potrat. Ale ženy se bojí, a to jak kvůli právní situaci, tak kvůli společenskému stigmatu, které je s tím spojeno. A proto o tom téměř nemluví, a to ani mezi přáteli.“ A dodává, že většina polských žen je pravděpodobně přesvědčena, že nezná nikoho, kdo by tuto zkušenost měl.
Dirk Engelhardt vystudoval žurnalistiku a severoamerická studia na Svobodné univerzitě v Berlíně. Od roku 1994 pracuje jako novinář na volné noze pro různé noviny a píše cestopisy.
[wc_spacing size=”10px”] Úvodní foto: Protests against abortion restriction in Poland by Silar, zdroj: Berliner Zeitung, autor: Dirk Engelhart, překlad: Bohumil Řeřicha [wc_spacing size=”40px”]
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.