„Nikdo by neměl plakat, když v Rusku přijde o peníze.“

Český ministr zahraničí: podnikat v Putinově říši, jak to dělají rakouské firmy, je riskantní

Český ministr zahraničí Jan Lipavský má k Rusku a sankcím jasný postoj. Na Europa Forum Wachau hovořil pro Wiener Zeitung o tom, proč je přesvědčen, že evropská solidarita s Ukrajinou vydrží – a proč by se v současné době nemělo v Rusku podnikat.

Sám sebe označujete za hrdého Evropana. Jste v České republice, kde průzkumy opakovaně ukazují velkou skepsi vůči EU, výjimkou?

Ne. Myslím, že každý Čech je hrdý Evropan. Vážíme si své přítomnosti v srdci Evropy. To se nemusí nutně odrážet v průzkumech o oblíbenosti . Určitě bojuji za principy, na kterých byla EU založena. Není to čistě ekonomický projekt, nejde jen o zemědělské fondy a podobně, ale je to také mírový projekt se společnou zahraniční politikou. V době, kdy se do Evropy vrací válka kvůli agresivnímu ruskému imperialismu, si toho musíme být vědomi. Přijali jsme deset balíčků sankcí proti Rusku a doufám, že další sankční balíček přijde brzy – a o všech těchto balíčcích se rozhoduje v Bruselu.

Zejména rakouské společnosti jsou nyní v Rusku stále aktivní, například Raiffeisen Bank International dosahuje miliardových zisků a její ředitel Siegfried Wolf údajně plánuje i navzdory válce investovat do automobilky. Chybí vám zde důslednost?

Zde je třeba poznamenat, že o všech sankčních balíčcích se v Bruselu rozhoduje jednomyslně, tedy i hlasy Rakouska a České republiky. Domnívám se, že si musí určovat svou zahraniční politiku samo. Je tedy na rakouských politicích a podnikatelích, aby se rozhodli, jaké riziko chtějí podstoupit. Můj názor na to je jasný: v příštích desetiletích nebude s Ruskem dobré podnikatelské prostředí, nebude se obchodovat jako obvykle. Nová bezpečnostní strategie, kterou v současné době v České republice zpracováváme, má jednu jasnou zásadu: bude pro Evropu představovat hrozbu po celá desetiletí – bez ohledu na to, jak dopadne válka na Ukrajině. Změnit to může jen zásadní změna v ruské společnosti – ale na tu bych nespoléhal. Myslím, že je to jasný vzkaz pro každého podnikatele, pokud jde o to, kam investuje své peníze. Čeští podnikatelé pochopili, že je lepší zaměřit se na investice jinde.

Ruský prezident Vladimir Putin spoléhá na to, že si udrží svou sílu a že Evropanům dojde dech kvůli inflaci. Hrozí evropské jednotě rozpad?

Evropané neztratí trpělivost s humanitárními hodnotami. Jsou totiž základním stavebním kamenem evropské civilizace. Rusko bombarduje města na Ukrajině, ničí infrastrukturu a zabíjí ženy a děti. Dopouští se masového vraždění a kolonizace. V západní civilizaci existuje silná vůle podporovat Ukrajinu v jejím boji za suverenitu, územní celistvost, mír a svobodné volby. Prezident Volodymyr Zelenskyj byl zvolen ve svobodných volbách – to je zkušenost, kterou Vladimir Putin postrádá.

Na Slovensku se schyluje ke změně vlády. Podpora Ukrajiny ze strany Bratislavy by se tak mohla stát minulostí. Jak hodnotíte situaci a jak budete reagovat? Vždyť Česká republika a Slovensko jsou partnery ve visegrádském formátu?

Visegrád je diskusní platforma. Někdy najdeme společný postoj, velmi často ne. Rozdílné narativy týkající se Ruska, například mezi Polskem a Maďarskem, věci neusnadňují. Slyšel jsem, že Slovensko má problém s dezinformacemi.

Český prezident Petr Pavel prohlásil, že pomalým postupem ukrajinské ofenzívy není zklamán. Jak hodnotíte situaci vy?

Prezident Zelenskyj je odhodlán chránit svou zemi. Přísahal, že tak bude činit, když skládal přísahu. Nemá jinou možnost než osvobodit celé ukrajinské území od útočníků, včetně Krymu. Území je mezinárodně uznáno, mluvíme o hranicích z roku 1991. Pokud Zelenskyj volá o pomoc – a to je volání svobodného národa napadeného diktaturou –, máme povinnost mu pomoci. Bylo jasné, že nemůže dosáhnout úplného osvobození Ukrajiny za jeden den. Je třeba vzít v úvahu mnoho věcí. Ale: ukrajinští muži a ženy bojují za své rodiny. Podívejte se, co se stalo v Buči. Podívejte se, co vyšlo najevo po charkovské ofenzivě. Mučili lidi, zabíjeli rodiny. chrání své lidi. Ano, budou oběti, ale Ukrajinci bojují za osvobození svého národa. Rusové nepovažují Ukrajinu za nezávislý stát. A to by mělo být varováním pro všechny manažery, kteří si myslí, že s takovými lidmi lze obchodovat. Druhý den by mohli říct: tohle vůbec není vaše, to je naše. A ukradnou to. Udělají to a už to udělali. Podnikání je vždy spojeno s vyvažováním rizik, a to to je třeba vzít v úvahu. A nikdo by neměl plakat, když přijde o peníze.

Česká republika již poslala na Ukrajinu mnoho zbraní. Bude k tomu ochota i nadále? Nebo by snad bylo možné, aby Česká republika dodala ještě více zbraní, pokud by například Slovensko za několik týdnů vypadlo?

Jako první jsme dodali tanky a vrtulníky v odpovídajícím rozsahu. Máme silný průmysl, který je ochoten pomoci Ukrajině v jejím úsilí. Nechci spekulovat, co přesně bude v budoucnu. Ale Česká republika potvrzuje svůj závazek podporovat Ukrajinu v maximální možné míře. Není to jednoduché, ale pokud tomu rozumím, rakouský průmysl se zde nemůže angažovat kvůli neutralitě.

Dalším citlivým zahraničním vztahem je vztah s Čínou. Hrozí, že se EU ve vztahu k Číně chytí do pasti jako Rusko – že podcení čínské imperiální ambice?

Ve vztazích s Čínou bychom měli být velmi obezřetní. Na jedné straně je důležitým obchodním partnerem, ale zároveň nás staví před rizika a výzvy – ve vztahu k multilaterálnímu řádu a jejího globálního vzestupu. Proto musíme chránit některá odvětví, jako je naše duševní vlastnictví a know-how.

Jste také s ohledem na Rusko a Čínu pro rozšíření EU?

To se týká především Moldavské republiky a Ukrajiny. Imperiální ambicí Ruska je kolonizovat Ukrajinu a poté možná i Moldavsko. Ukrajina nyní bojuje na život a na smrt, aby se mohla stát součástí západní civilizace, aby se stala členem EU a také NATO – a my tyto ambice podporujeme. Pokud jde o západní Balkán, jde spíše o to, že tamní státy jsou obklopeny evropskými zeměmi a já doufám, že jejich budoucnost je v EU. Mají však před sebou ještě mnoho domácích úkolů a my musíme tento proces ocenit. EU je projekt míru a prosperity, který, jak doufám, bude zahrnovat i západní Balkán.

Předpokládejme, že válka na Ukrajině jednoho dne skončí. Jak si lze představit, že bychom v budoucnu žili se sousedem, jakým je v současnosti Rusko?

Abychom se vyhnuli další válce, musíme být připraveni. Naší odpovědí je být v NATO a potlačit vliv Ruska. A jsem rád, že takovou politiku přinášíme i na úrovni EU v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Zde se musíme snažit omezit hrozbu, kterou Rusko představuje. Možná dojde v Moskvě k určité změně, ale nesázel bych na to. Pak musíme dospět k určitému modu operandi. Tvrdým základem je však vytvoření bezpečnosti.

Je Putin válečný zločinec?

Ano.

 

 

 

 

[wc_spacing size=”10px”] Úvodní foto: Secretary of State Antony J. Blinken meets with Czech Republic Foreign Minister Jan Lipavský at the U.S. Department of State in Washington, D.C., U.S. Department of State, zdroj: Wiener Zeitung, překlad: Bohumil Řeřicha [wc_spacing size=”40px”]