Peking končí omezení délky funkčního období prezidenta země na deset let. V praxi to znamená rozloučení s inovacemi, kterých demokracie dosahují prostřednictvím svobodných voleb
![中共中央总书记习近平在二十届中共中央政治局常委同中外记者见面会上讲话 China News Service 中共中央总书记习近平在二十届中共中央政治局常委同中外记者见面会上讲话 China News Service](https://www.freemag.one/wp-content/uploads/2023/03/%E4%B8%AD%E5%85%B1%E4%B8%AD%E5%A4%AE%E6%80%BB%E4%B9%A6%E8%AE%B0%E4%B9%A0%E8%BF%91%E5%B9%B3%E5%9C%A8%E4%BA%8C%E5%8D%81%E5%B1%8A%E4%B8%AD%E5%85%B1%E4%B8%AD%E5%A4%AE%E6%94%BF%E6%B2%BB%E5%B1%80%E5%B8%B8%E5%A7%94%E5%90%8C%E4%B8%AD%E5%A4%96%E8%AE%B0%E8%80%85%E8%A7%81%E9%9D%A2%E4%BC%9A%E4%B8%8A%E8%AE%B2%E8%AF%9D-China-News-Service-300x225.jpg)
Jedná se o nejvýznamnější akt Čínského lidového shromáždění. Dva hlavní konkurenti v boji o ekonomickou nadvládu na zemi, USA a Evropa, jej však zaznamenali s pouhým pokrčením ramen.
Prezident SI ŤIN-PCHING získává třetí funkční období. Stává se doživotním čínským císařem. Dosavadní omezení nejvyšší moci na dvě funkční období, tj. deset let, je minulostí.
Jedná se o systémovou změnu, která může mít dalekosáhlé důsledky. Může zpomalit nebo dokonce zastavit vzestup Číny na pozici světové velmoci číslo jedna. Protože jádrem této klíčové otázky je, zda a jak chce Čínská lidová republika v budoucnu umožnit inovace a personální obnovu, a sice v míře, která Číně umožní konkurovat západním demokraciím.
Diktatury jsou méně inovativní než demokracie
Lze si vysvětlit, proč toto rozhodnutí v zahraničí vzbudilo nadšení jen u málokoho. A přesto by bylo chybou tento proces přehlížet. Podle odborníků jde pouze o provedení rozhodnutí, které bylo avizováno již několik měsíců.
A pro lidi, kteří Čínu neznají, není výbušná povaha tohoto aktu okamžitě zřejmá. Pouze několik demokratických zemí má omezené funkční období. Například USA, tam je maximum pro prezidenta dvakrát čtyři roky. V Německu vládli Angela Merkelová a Helmut Kohl každý 16 let, Konrad Adenauer 14 let.
Proč by to tedy mělo být rozhodující v případě Číny? Protože ČíNA není demokracií ani ekonomikou volného trhu. A proto se inovační potenciál, který tyto dva systémy strukturálně mobilizují, musí vytvářet jiným způsobem.
Vzor Mao? Katastrofální bilance
Zůstávají-li jednotlivci u moci příliš dlouho, dochází ke zpomalení za prvé sociální a technické modernizace společnosti a za druhé, personálního omlazování politické třídy. V Německu je to vidět na zaostávání reforem po Merkelové, Kohlovi a Adenauerovi.
V Číně vedlo odmítnutí „velkého kormidelníka“ Maa včas odstoupit ke katastrofě. U moci se udržel pomocí převýchovných kampaní a kulturní revoluce. To byl jeden z důvodů, proč Čína zavedla omezení délky funkčního období.
Systémová výhoda demokracií oproti autokraciím a tržních ekonomik oproti státem kontrolovaným nespočívá v tom, že nedělají chyby. Spočívá v tom, že korigují nežádoucí vývoj. To se také neděje automaticky a ne vždy rychle. Ale dříve a důrazněji než v autoritářských systémech.
Za předpokladu, že Si Ťin-pching musel obstát ve svobodných volbách v demokracii, volili by ho občané? Vzhledem k jeho bilanci je to nepravděpodobné. Míra růstu nepřetržitě klesala od jeho prvního roku v úřadu – 7,8 procenta v roce 2013 – a v roce 2020 se propadla na 2,2 procenta.
Siho strategie nulového covidu se ukázala jako katastrofa. Politické represe v Číně vzrostly. Alternativní myšlenky, ať už ve společnosti nebo ve straně, jsou potlačovány. Si získal třetí funkční období, protože vyhnal oponenty a konkurenty z mocenských pozic ve stranickém aparátu.
Před deseti lety mnozí na Západě předpovídali, že bude jen otázkou několika let, než Čína nahradí USA na pozici ekonomické velmoci číslo jedna. A tušili, že tento okamžik přijde kolem roku 2017, 2018 nebo 2019.
Čína ještě stále nepředstihla USA
Realita v roce 2023: USA mají stále náskok. Evropa také zvládla krizi covidu lépe než Čína. Existují jednotlivé oblasti, v nichž Čína dokáže držet krok s inovacemi nebo je dokonce lepší, například v oblasti umělé inteligence a telekomunikačních technologií. Obecně to však neplatí. A Německo, Evropa a USA nyní berou výzvu, kterou Čína představuje, stále vážněji.
Omezení funkčního období bylo a je pro Čínu mnohem důležitější než pro demokracii. Zaručují, že nejpozději po deseti letech nastoupí nové vedení s novými myšlenkami a mladšími silami. Pro diktaturu jedné strany je to důležitá hnací síla pro obnovu, omlazení a inovaci. Dokud je u moci stará garda, potlačuje ideologickou a personální soutěží zpochybňování vlastního myšlení. I v plánovaném hospodářství jsou inovace možné jen do té míry, do jaké to dovoluje státní kontrola.
Západ se může radovat. Zrušení časových limitů vypadá jako další nevýhoda pro Čínu v soutěži o rozdělení moci na celém světě. Pod vedením vůdce, jako je Si Ťin-pching, to platí dvojnásob. Chybí mu pochopení, že nesouhlas a opozice jsou hnací silou kreativity, inovací a modernizace. Vidí v nich především hrozbu pro svou moc. To Číňanům neotevírá dobré vyhlídky.
[wc_spacing size=”10px”] Úvodní foto: A political slogan on the wall in Longhua District by Huangdan2060, zdroj: Der Tagesspiegel, autor: Christoph von Marschall, překlad: Bohumil Řeřicha [wc_spacing size=”40px”]
![FreeMagOne](https://www.freemag.one/wp-content/uploads/2020/08/2020_main_white_cr_700_700-150x150.png)
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.