Vrchní rabín Oděsy: Vyhrajeme, protože musíme.

 

Avraham Wolff, vrchní rabín Oděsy, hovoří v interview pro Der Standard o válce na Ukrajině, židovských vojácích, jejichž uniformy zdobí banderovská vlajka, a o budoucnosti své komunity.

Rabín Avraham Wolff slouží jako vrchní rabín Oděsy od roku 1998. Od začátku ruské invaze na Ukrajině v únoru 2022 pendluje mezi černomořskou metropolí, Moldavskou republikou, Rumunskem a Německem. Dvaapadesátiletý muž se tam stará jak o členy židovské komunity, kteří ve městě zůstali, tak o lidi, jejichž útěk se svými zaměstnanci od vypuknutí války dodnes organizuje.

Před holocaustem byla Oděsa domovem jedné z největších židovských komunit na světě. Nacisté a jejich rumunští spojenci zavraždili milion ukrajinských Židů a téměř vyhladili náboženskou komunitu v zemi. Podle Wolffa v Oděse, která měla před vypuknutím války něco málo přes milion obyvate, stále žije kolem 40.000 Židů, z nichž asi čtvrtina už město možná opustila.

Rabbi Wolff, podle Kremlu a jeho propagandistických médií je UKRAJINA ovládána nacisty už téměř deset let. Co se vám honí hlavou, když slyšíte tuto zprávu?
Obviňovat Ukrajinu z nacismu, fašismu a antisemitismu je naprosto směšné. Ve skutečnosti je Ukrajina tím nejlepším místem, kde mohou ŽIDé žít svobodně a dělat si, co chtějí: otevřené školy, synagogy, komunitní centra a tak dále. Jak svobodní ukrajinští Židé jsou, se odráží nejen v politice. Současný prezident Volodymyr Zelenskyj je Žid a byl zvolen 73 procenty obyvatel. Před ním si Ukrajinci vybrali Petra Porošenka, který má židovského otce. Ale bez ohledu na to, jak směšná je Putinova propaganda, veselé to není, protože ruskými útoky trpíme všichni stejně.

Na Ukrajině probíhá debata o tom, zda se ruská invaze rovná pokusu o genocidu. Někteří v této souvislosti dokonce používají termín holocaust. Co si o tom myslíte?
To, co se stalo v Buči a na dalších místech Ukrajiny, okupovaných ruskou armádou, je nepochybně válečný zločin, ale nic ve světě nelze srovnávat s katastrofou, která postihla židovský národ během druhé světové války. Holocaust byl pokus o záměrné zničení celého židovského národa. Není důvod ho s něčím ztotožňovat. Jednou z mala chyb, kterou Zelenskyj udělal, bylo, když vystoupil před izraelským parlamentem a postavil tyto dvě katastrofy na stejnou úroveň. Srovnávat je nemůžete, jakkoli jsou hrozné. O každé katastrofě a jejích obětech je třeba mluvit a my musíme všichni společně bojovat, aby se to nikdy neopakovalo. Ale není důvod ani potřeba stavět je na stejnou úroveň.

V době, kdy začala ruská invaze na Ukrajině, žilo v Rusku 165.000 Židů. Podle organizace Jewish Agency, která pomáhá Židům po celém světě se stěhováním do Izraele, zemi jich od března opustilo kolem 20.500. Máte nějaký vzkaz pro Židy, kteří stále žijí v Rusku?
To není můj úkol. Jsem rabín v Oděse. Mým úkolem je učit lidi zde v mé komunitě, jak správně žít, jak dodržovat židovské zákony, jak konat dobro. Takže pokud se mě zeptáte, co by Židé v Rusku měli a neměli dělat, mohu jen odpovědět, že by měli dělat přesně to, co děláme my tady v Oděse: dobré věci. Věci, které přinášejí světlo do světa. Pokud tak učiní, zlo a temnota nakonec zmizí samy od sebe.

Někteří lidé v západní Evropě a USA nechápou, proč mnoho ukrajinských Židů, včetně mnoha vojáků, vyvěšuje černorudou vlajku militantního křídla Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN-B), známější jako Banderova vlajka*, na svých vozech a nášivku na uniformách. Co říkáte těmto lidem s ohledem na zapojení tisíců členů OUN-B do nacistických zločinů na Ukrajině během druhé světové války?
Říkám, že na dnešní Ukrajině žijí všechny možné národnosti, etnické skupiny a náboženské komunity, ale že jsme jeden lid. Říkám jim, že všichni bojujeme za svou svobodu, za svůj domov, za svou budoucnost, za své děti a za sebe. Toto rozdělení do skupin již od 24. února 2022 neexistuje. Od té doby jsme všichni jednotní a vyhrajeme, protože vyhrát musíme.

Proto mi dnes už na vlajkách nezáleží, ať už židovských, ukrajinských nebo jiných. Ano, před válkou bylo možná tu a tam jiné chápání, jiná psychologie a filozofie toho, jak se k sobě různé skupiny Ukrajinců chovaly. Ale dnes všichni společně bojujeme proti zlu a za zemi, která všem svým lidem umožňuje žít svobodně a normálně.

Podle vašich vlastních odhadů opustila Oděsu od vypuknutí války až čtvrtina její židovské populace. Vzhledem k tomu, že židovská komunita ve městě byla i před válkou velmi malá, stává se Oděsa pomalu, ale jistě městem bez Židů?
To se nikdy nestane. Židé žili v Oděse od založení města. Pradědeček mé ženy byl rabín zde v synagoze a já jsem také zde rabín. Toto místo má budoucnost. Po válce se Ukrajina stane prosperující zemí, možná nejlepší v Evropě. Pokud se bude dařit, přijde sem mnoho nových Židů, kteří tu nyní nežijí, a ti, kteří odešli, budou nahrazeni nově příchozími. Oděsa byla, je a vždy bude židovským městem.

 

 

[wc_spacing size=”10px”] Úvodní foto: Odessa Railway Station. White Army Officer and Cossac by unknown author, zdroj: Der Standard, autor: Klaus Stimeder, překlad: Bohumil Řeřicha [wc_spacing size=”40px”]