Motto:
Evropská unie byla vytvořena, aby udržela mír po ničivých válkách. Na to bychom neměli zapomínat.
Polský opoziční poslanec Maciej Gdula obviňuje vládu PIS, že chce otázkou reparací odvést pozornost od vnitropolitických problémů
Proč právě nyní vládnoucí PiS řeší reparační platby?
Abychom pochopili, proč se vládnoucí strana PiS právě teď tohoto tématu chápe, musíme se nejprve podívat na vnitropolitickou situaci v Polsku. PiS čekají těžké časy – důvodem je rostoucí míra inflace, problémy s dodávkami energie, korupční skandály během koronavirové pandemie, ekologická katastrofa na Odře a v neposlední řadě boj o stimulační fondy EU. V posledních letech stála popularita vlády PiS na dvou pilířích: na její práci na sociální politice a jejím boji proti všemožným „hrozbám“. Kvůli nedostatku akceschopnosti je vláda v současné době schopna reagovat pouze na krize, proto silněji využívá druhou možnost. Po elitách, LGBT komunitě a uprchlících jsou nyní Němci považováni za nejnovější „hrozbu“. Vládou kontrolovaná média informují, že Němci jsou zodpovědní za válku na Ukrajině kvůli jejich plynovodům Nord Stream a tvrdí, že NěMECKO nechce přijmout svou skutečnou odpovědnost za druhou světovou válku a nechce platit REPARACE.
Nemělo by také ujít pozornosti, že ve všech evropských zemích roste hrdost na pomoc Ukrajině, přičemž zároveň převládá pocit, že ostatní země nedělají tolik, kolik by mohly a měly. Dokud tento pocit zůstane soukromým názorem, nebude mít žádný dopad na evropskou politiku. Při hledání silného tématu kampaně se však PiS nyní rozhodla tento pocit využít v národní i mezinárodní politice a vznesla požadavky na reparace. Velmi mě tento krok znepokojuje, protože by mohl rozdělit Evropu, zejména v těžkých časech, kterými procházíme.
Jaký postoj zastupuje sociálně-demokratická frakce LEWICA k tématu reparací?
Polské obyvatelstvo, zejména levicový elektorát, si uvědomuje, že reparační kampaň je strategií politické kampaně a nikoli skutečným požadavkem jako součást politického programu. Za těch sedm let, co PiS vládla Polsku, nebyl tento požadavek nikdy vznesen a nyní se náhle objevuje rok před těžkými parlamentními volbami.
Levicoví voliči – a voliči opozice obecně – jsou proti vnitřnímu konfliktu EU během rusko-ukrajinské války. V dobách, jako jsou tyto, lidé očekávají spolupráci. Nicméně je třeba vzít v úvahu, že někteří voliči vnímají pozastavení pomoci Corona z fondu obnovy Evropskou komisí jako nedostatečnou spolupráci ze strany EU.
Jak na pozadí takových akcí, zejména během války na Ukrajině, hodnotíte POLSKO-německé vztahy?
Jsem si jistý, že vzestup problému reparací hraje Putinovi přímo do karet. Nyní může vykreslit EU jako rozdělenou – na rozdíl od sjednoceného Ruska. A co víc, může tvrdit, že na Západě, který také náhodou podporuje „ukrajinské nacisty“, se nacistické zločiny stále nevyřešily. Strana PiS je nezodpovědná a nepřesvědčivá, když propaguje vážnost války a zároveň vyvolává spory v rámci EU.
Myslíte si, že požadavky na reparace ovlivní sílu evropské reakce na válku proti Ukrajině?
Velmi důležitá jsou konkrétní opatření, jako jsou sankce a společné energetické projekty v Evropě. Podceňovat bychom však neměli ani význam symbolů. Sjednocená Evropa, která jedná solidárně s Ukrajinou a brání demokracii a lidská práva, je silným obrazem naší Unie. Reparační kampaň tento obraz poškodí.
Lewica chce do budoucna posílit vztahy s Německem. Jak to hodláte udělat?
Měli bychom spolupracovat na všech projektech, které se dotýkají budoucnost naší společností a Evropské unie. Konkrétně jde o zelenou transformaci, evropskou armádu a obecně o schopnost odporu vůči agresivnímu Rusku. Musíme se podílet na obnově Ukrajiny. Poláci a Němci by měli jednat společně, aby posílili nezávislost Ukrajiny a podpořili její demokratické aspirace.
Máme-li se zaměřit na budoucnost, nesmíme zapomenout na svou tragickou minulost. Musíme si připomenout temné časy druhé světové války a německou nacistickou minulost. Pokud to zanedbáme, vytváříme prostor pro všechny, kteří chtějí tento prostor využít k rozdělování lidí a vzbuzování nedůvěry. Evropská unie byla vytvořena, aby udržela mír po ničivých válkách. Na to bychom neměli zapomínat.
Maciej Gdula je členem levicové frakce v polském parlamentu Lewica a členem zahraničního výboru.
[wc_spacing size=”10px”] Úvodní foto: Jarek, pal gumę, Silar, zdroj: IPG-Journal, překlad: Bohumil Řeřicha [wc_spacing size=”40px”]
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.