Putin a jeho země budou na dlouhou dobu vyvrheli dějin

V nedávném pořadu na německé ZDF s Maybrit Illnerovou diskutují hosté o válce na Ukrajině. Tématem jsou další sankce, přezbrojení Bundeswehru a uprchlíci v Německu. Hovoří také velitel operace v Litvě. A odborník na Rusko už vidí válku pro Putina jako ztracenou.

Dva týdny po invazi ruských sil na Ukrajinu vysílá ZDF celý večer na téma Válka na Ukrajině. V politické přednášce v diskusním pořadu novinářky Maybrit Illnerové hosté diskutují o tom, jaké další kroky mohou podniknout Německo, Západ a NATO. Expert na Rusko považuje válku za již ztracenou pro ruského prezidenta Vladimira Putina.

Vedle M. Illnerové sedí ve studiu politici Lars Klingbeil, předseda SPD, a Friedrich Merz, předseda CDU, a také vojenský expert a Katja Glogerová, bývalá moskevská zpravodajka časopisu Stern. Během vysílání se připojují bývalý politik SPD Klaus von Dohnanyi a berlínská senátorka pro integraci, práci a sociální věci Katja Kippingová. Daniel Andrä, velitel uskupení NATO v Litvě, hovoří o aktuální operaci Stronger Griffin.

Antikriegsplakat Stop Putin gegen seinen Grosenwahn mit eine Karikatur aus dem Jahre 2014 als die Krim durch Russland annektiert wurde Birkho
Antikriegsplakat Stop gegen seinen Grosenwahn mit eine Karikatur aus dem Jahre 2014 als die Krim durch Russland annektiert wurde Birkho

V ukrajinských městech a jejich okolí zuří válka. Ruský prezident Putin nedávno zopakoval své požadavky, že musí být připojen k Rusku, východoukrajinské regiony Luhansk a Doněck musí být uznány jako nezávislé lidové republiky a Ukrajina musí být „denacifikována“. Setkání ministrů zahraničí Ruska a Ukrajiny v Turecku nepřineslo žádné výsledky.

„S ohledem na Putinovy ​​požadavky bylo již předem jasné, že jednání nepovedou k žádnému výsledku,“ říká Carlo Masala. Profesor mezinárodní politiky na Univerzitě Bundeswehru v Mnichově uvádí, že klamné přestávky ruské armády na Ukrajině musí vést k zvýšené opatrnosti. Koneckonců, Putin na konci roku 2021 shromáždil síly na hranici s Ukrajinou a jen využil diplomatických jednání, aby měl více času.

Putin jako těžký válečný zločinec

Klaus von Dohnanyi vzpomíná na druhou světovou válku. 93letý muž sloužil jako mladík ve Volkssturmu a v bojovém praporu Říšské pracovní služby. „Zahájení této války je velkým zločinem Putina,“ říká bývalý politik SPD. Zároveň kritizuje Západ: „V posledních letech jsme nebyli ochotni udělat žádné kompromisy.“ Je také přesvědčen, že politici Putina špatně odhadli. Jednání musí nicméně pokračovat.

Za „těžkého válečného zločince“ označuje Putina také Merz, který pochybuje, že s ním ještě „vůbec bude možné mluvit u jednacího stolu.“ Očekává, že „tento muž dostane předvolání před Mezinárodní trestní tribunál.“

Naposledy Merz na rozhlasové stanici NDR Info řekl: „Může nastat situace, kdy bude NATO muset také učinit rozhodnutí, aby zastavilo Putina.“ Své prohlášení upřesňuje v pořadu M. Illnerové: „Pokud dojde k překročení červené čáry, tedy k zasažení území NATO, tak to tak je. Putin má v tuto chvíli stále velký respekt k NATO.“

Podle Masala se NATO zatím nechce nezapojit do „putinovské spirály eskalace“ a na ruskou agresi reaguje klidně. „Zatím nedošlo k tomu, aby NATO mohlo do konfliktu, pokud nebude napadena oblast NATO,“ říká Masala.

Pro Putina nemá Ukrajina právo na existenci

Ukrajina není členem NATO, byť od roku 2007 existuje základ pro spolupráci v rámci programu NATO-Ukrajina. Její členství se projednávalo v roce 2008 na summitu NATO v Bukurešti. Rusko samozřejmě vyjadřovalo svůj nesouhlas, ale přímo na summitu se proti členství vyslovila Francie a Německo.

Po anexi Krymu vedl kampaň za členství tehdejší ukrajinský prezident Porošenko. Ostře se pro to ještě před válkou vyslovil i prezident . Změnou ústavy v únoru 2019 Ukrajina dokonce stanovila členství v EU a NATO za svůj státní cíl.

„V době Putinovy ​​útočné války nepřicházelo přistoupení Ukrajiny v úvahu,” říká Carlo Masala v debatě u M. Illnerové. Vzhledem k tomu, že Ukrajina dosud nepředložila akční plán členství, který je nezbytný pro přistoupení, nedošlo „směrem k ukrajinskému členství v NATO k žádnému posunu.“

Carlo Masala se dále věnuje mýtu o ohrožení, který tak často používá ruské vedení. „Ruský příběh, že se NATO rozšiřuje a ohrožuje Rusko, není pravdivý,“ říká. Skutečnost je taková, že Rusko považuje Ukrajinu za svou součást a „pro Putina Ukrajina nemá právo na existenci,“ uvádí.

Friedrich Merz vyjadřuje k rozhodnutí o nepřijetí Ukrajiny do NATO z roku 2008 pochybnosti: „Pobaltské státy jsou v NATO a Putin je dosud nenapadl,“ říká. „Kdybychom přijali Ukrajinu, k tomuto konfliktu by pravděpodobně nedošlo, protože NATO by mělo dostatečný odstrašující potenciál na Ukrajině proti Putinovi.“

Další kroky v ukrajinském konfliktu

„Ukrajina nedávno prohlásila, že do NATO vstoupit nemusí a může zůstat neutrální,“ říká Klaus von Dohnanyi. „Na tomto základě může být obnovena diplomacie,“ dodává. Dle Katji Glogerové je cesta Ukrajiny na západ komplikovaná, klikatá a dlouhá, ale pořád existuje. „A vstup do NATO zatím nebyl prioritou.“ Rusko odedávna bojovalo proti Západu cestou konspiračních historek, jak se ho Západ snaží poškodit, a „Ukrajina za to teď platí cenu,“ říká novinářka. Německo dle ní uvízlo v dilematu a nemůže nic dělat. A NATO nemůže vést válku kvůli Ukrajině, protože riziko eskalace je příliš vysoké.

Předseda SPD Lars Klingbeil jí odporuje, protože Německo ohledně dodávek zbraní jednalo. „Je to ale také o tom, abychom se chovali uvážlivě, abychom neskončili ve třetí světové válce,“ říká. Silnou podporou jsou dle něj sankce, dodávky zbraní a soudržnost Západu. „To, co se tam děje z hlediska bezpečnostní politiky, nás zaměstná na roky.“ Čeká proto na hrozivé scénáře, které se aktuálně proti Rusku rýsují. “Přes veškerou emocionalitu musíme zachovat chladnou hlavu.” Koalice SPD, FDP a Zelených zároveň zřizuje 100miliardový speciální fond pro Bundeswehr. CDU zásadně podporuje modernizaci Bundeswehru, potvrzuje předseda strany Merz.

Operace NATO Stronger Griffin v Litvě

Velitel uskupení NATO v Litvě Daniel Andrä označil situaci v zemi za stabilní, v současné době nehrozí žádné zvýšené ohrožení Litvy ani dalších pobaltských států. Přesto je nálada napjatější než před válkou na Ukrajině. „Svou přítomností jako bojová skupina významně přispíváme k důvěryhodnému odstrašování,“ říká, a to prostřednictvím zvýšeného tréninku a cvičení. „Jako bojová skupina jsme dobře vycvičeni a máme vše, co potřebujeme. Na misi jsme se mohli připravovat déle než rok,“ uvádí. Litevci jsou také „šťastní a vděční“, že mají v zemi jednotku NATO.

V důsledku války se do Německa dostává stále více uprchlíků z Ukrajiny. „Berlín je pro tyto uprchlíky vstupní branou do západní Evropy,“ říká berlínská senátorka Katja Kippingová. Největším úkolem je dnes vytvoření dostatečných ubytovacích kapacit pro zvyšující se počet uprchlíků. „A špatné je, že jsme teprve na začátku,“ dodává. Další zvýšení počtu uprchlíků očekává také von Dohnanyi. „Přijde neuvěřitelná vlna uprchlíků,” zdůrazňuje.

Na rozdíl od uprchlíků, kteří přišli od roku 2015 v důsledku občanské války v Sýrii, mají Ukrajinci právo pobývat v Německu. „Nicméně musíme vědět, kdo přichází,“ říká Friedrich Merz. Federální musí urychleně zajistit proces registrace. Kippingová poukazuje na to, že k tomu může dojít pouze tehdy, pokud se ti, kteří přijedou, budou hlásit jako váleční uprchlíci. Do té doby jsou bezvízovými turisty. Pro Larse Klingbeila je spravedlivé rozdělení uprchlíků ve Spolkové republice důležité a pracuje se na něm včetně jejich registrace.

Sankce proti Rusku a konec války

aktuálně pociťují dopady sankcí proti Rusku na čerpacích stanicích: benzín i nafta zdražily nad hranici 2 eur za litr. Konec je stále v nedohlednu. „V současné době nemůžeme nahradit dovoz ruské ropy,“ říká Friedrich Merz. Vedení CDU se vyslovilo proti embargu na ruské zdroje. Merz požaduje, aby spolková vláda předložila plán, jak zmírnit růst cen a pomoci řidičům.  Carlo Masala v této souvislosti varuje, že „plníme Putinovu válečnou truhlu,“ ale zároveň přiznává, že „otřesy jsou větší, než jsme čekali, což by mohlo vést k tomu, že ustoupíme sankcím, protože naše obyvatelstvo je jednoduše nebude chtít spolunést.“ Katja Glogerová k tomu dodává, že sankce sice působí dlouhodobě, ale přesto jsou jedním z mála účinných nástrojů, které musí Německo a Západ přivést Putina k jednacímu stolu.

Přestože je válka momentálně v plném proudu, Putin ji již prohrál. „Morálně, ekonomicky a politicky ji ztratil. On sám a bohužel i jeho země budou ještě dlouho vyvrheli dějin. Přesně to už navždy zůstane spojeno se jménem Putin.


Úvodní foto: Граффити Путин-хуйло на стене строительной ограды на улице Червоноармейской в Киеве, Андрей Романенко, zdroj: Die Welt, autor: Kristoffer Fillies, překlad: Bohumil Řeřicha