Putinův bizarní obraz historie. Co je důležité pro rádoby cara?

Když se 21. století setkává se stoletím devatenáctým

Po poslechu Putinova válečného projevu a následném přečtení úryvků z jeho eseje „O historické jednotě Rusů a Ukrajinců“ z léta 2020 jsem kroutil hlavou tak mohutně, že mi z uší vypadly AirPods. Pořád nemůžu pochopit, jak může politik 21. století chrlit takové nesmysly. Ve výše uvedené eseji se snaží uvé ukrajinskou státnost do stoleté perspektivy. Bývalý agent KGB chytře využívá k podpoře svých argumentů historická fakta a chová se, jako by „historie“ byla důležitější než stoletý vývoj ukrajinské společnosti jako celku.

Ve vědecké historii se tomu říká historismus. Historismus je proudem 19. a 20. století. Zhruba řečeno, klíč ke všemu, co je lidské, í v historii. Takže v historii bílých mužů, kteří vedou velké národy a bojují tu a tam epickou bitvu. Například pro srbské „historiky“ je Kosovo srbské, protože srbští šlechtici prohráli před 633 lety bitvu na Kosovském poli, a tím i oblast proti Osmanům. Minimálně 100 let sociálního rozvoje v Kosovu je tedy jednoduše ignorováno a nakonec relativizováno.

Dějinný historismus posiluje ve společnosti pocit národnosti a poskytuje dostatek záminek pro válku a ničení. Právě to chce . Ruský rádoby car není typickým politikem 21. století. Jeho chápání historie mi velmi připomíná chápání mužů v 19. století, kteří rozpoutali první světovou válku. Než se vracet k rádoby carovi, který chce krvavě přepsat historii, radši zvednu z podlahy AirPods, než na ně někdo jiný v kanceláři šlápne a rozbije je.

[wc_spacing size=”10px”] Úvodní foto: Map of the Ukrainian People's Republic, 1920, by Julian Batchinsky, zdroj: Das Biber, autor: Boban Ristič, překlad: Bohumil Řeřicha [wc_spacing size=”40px”]