Vláda šíří strach z třetí světové války

Polská pohraniční policie zasahuje proti uprchlíkům, kteří se chtějí dostat do EU přes Bělorusko. Novinářům a aktivistům je bráněno v jejich práci – včetně polského opozičního politika Franka Sterczewského. V rozhovoru pro Cicero vysvětluje, proč kontroluje zpravodajství a jaké to má důsledky.

Pane Sterczewski, obdrželi jsme obrázky, na kterých házeli kameny a lahve na policisty. Proslýchalo se, že někteří z nich byli vybaveni bleskovými granáty a praky. Je třeba se těchto lidí bát?

Vůbec ne. Tito lidé jsou naprosto neškodní. Nevylučoval bych, že jim zbraně poskytla běloruská tajná služba.

Polská rozšířila fámy, že někteří z uprchlíků jsou pedofilové a teroristé.

Ano, to jsem také slyšel. Před měsícem proběhla tisková konference s ministrem vnitra Mariusem Kaminskim a ministrem obrany Mariusem Błaszczakem. Ukázali obrázky, o kterých tvrdili, že jsou to obrázky teroristů.

Jak víte, že to není pravda?

Novináři tento podvod odhalili. jednoduše stáhla některé fotografie z internetu a tvrdila, že je našla na mobilních telefonech uprchlíků. Chce tyto lidi prezentovat jako hrozbu.

Může kontrolovat zpravodajství?

Alespoň se snaží. Vidíte to z toho, že uvalila jakousi cenzuru na zpravodajství z uzavřené zóny. Nechce, aby byly ukazovány tváře uprchlíků. Odpovídá pouze na dotazy státních médií. Pomlouvá novináře nebo aktivisty, kteří se podílejí na práci s uprchlíky.

Mluvíte z vlastní zkušenosti. Na twitteru koluje film, který vás údajně ukazuje, jak jdete kolem policistů do lesa s taškou. Prý jste se snažil uprchlíkům přinést pizzu.

Oh, to je padělek. Lidé jako já jsou vykreslováni jako velkoměstští hipsteři, kteří prý ani nejsou schopni uprchlíkům pomoci. Tašky, které distribuujeme, balí lékaři a humanitární organizace. Obsahují věci, které jsou skutečně nezbytné, například léky.

Už jste párkrát cestoval pomáhat uprchlíkům spolu s nevládními organizacemi. Co jsou to za lidi?

Pocházejí ze všech společenských vrstev. Potkali jsme profesory a zubaře, inženýry a bývalé vojáky z Afghánistánu, ale také teenagery a mladé muže, kteří se s námi nemohli domluvit, protože neuměli anglicky. Ale všichni tito lidé měli jedno společné.

A to?

Všichni byli několikrát zatlačeni polskými policisty. Někteří dokonce pětkrát, desetkrát nebo 15krát. Potkal jsem i těhotnou ženu, kterou nejen odstrčili, ale přehodili přes plot jako pytel na odpadky. Přišla o své dítě.

Můžete to dokázat?

Ano, už byla v nemocnici v Polsku na prenatální diagnostice. Už o tom poskytla rozhovory polskému tisku. Jmenuje se Judith.

Na útěku zřejmě zemřeli i lidé. Kolik mrtvých znáte?

Na polské straně bylo oficiálně potvrzeno deset mrtvých a 150 zraněných, kteří byli ošetřeni v nemocnici Hajnowka. Násilí ale problém neřeší. A na běloruské straně je stále více lidí.

Jak na to reaguje polská vláda?

Ta tvrdí, že na polské straně žádní nejsou. Takže ani nikomu nemohlo být pomoženo.

Ale ona ten problém nemůže popřít?

Ale snaží se. Proč jinak nepožádá o pomoc agenturu EU Frontex? Krize využívá jako propagandistický nástroj k zakrytí jiných věcí – například očkovací krize. V Polsku bylo zatím dvakrát očkováno pouze 50 procent populace. Každý den máme 20.000 nových infekcí a 200 mrtvých. Zdravotní systém se zcela zhroutil.

Co by podle vás musela udělat?

Musí okamžitě přestat tlačit. Musí spolupracovat s EU. A musí uvalit sankce na Bělorusko. Jen tak lze problém zastavit. EU musí zabránit tomu, aby lidé z těchto zemí neletěli do Běloruska a nespadli do pasti diktátora.

Lukašenko nyní nechává přepravit první uprchlíky zpět do Iráku. Lze problém vyřešit tímto způsobem, prostřednictvím repatriace?

Ne, nemůže to být tak, že Lukašenko rozhoduje o tom, kdo smí zůstat a kdo ne. Lidé mají v Polsku právo na řádné azylové řízení.

Kolik lidí stále čeká v Bělorusku na překročení hranice do EU?

Těžko říct. Nevíme, kolik lidí se skrývá v lese na polské straně. A kolik lidí tam zemřelo. Jak jsem řekl, nikdo nemůže vstoupit do této zakázané zóny. Je tři kilometry široká a táhne se podél celé hranice. Na běloruské straně aktuálně čeká 4000 lidí.

Slyšíte z pohraničí, že se obyvatelé bojí nové války?

To jsou slova premiéra Morawieckého. Řekl: „Začíná třetí světová válka.“ To je naprosto nezodpovědné. přiživuje vyprávění o třetí světové válce – také proto, aby očernila lidi, jako jsem já, kteří se podílejí na humanitární práci s uprchlíky. Podle vládního výkladu jde o vlastizrádce. Vláda má zájem na tom, aby chaos trval co nejdéle.

Tím by se však promarnil poslední kousek důvěry v zahraniční politiku. Co z toho usuzujete?

Šéf polského kancléřství Michal Dworczyk v e-mailu napsal, že jsou pro Polsko „politickým zlatem“. Škoda, že tento email unikl.

Ale co v pohraničí? Nestojí ono za tvrdým postojem vlády k uprchlické politice?

Víte, když polovina obyvatel už nemá přístup k soukromým médiím a pokud věří lžím politiků, přirozeně se vyděsí. Ano, mnozí podporují obranu hranic. Na druhou stranu více než 60 procent obyvatel požaduje, aby nevládní organizace měly přístup k uprchlíkům. 

Je něco, co spojuje kritiky i příznivce vlády?

Ano, a to je přání, aby krize skončila. To však ani Lukašenka, ani polskou stranu nezajímá.

Franek Sterczewski je stavební inženýr a nestraník. Na seznamu občanské koalice vstoupil do polského parlamentu v roce 2019.


Úvodní foto: Iraqi Girl Smiles, by Christiaan Briggs, zdroj: Cicero, autorka: Antje Hildebrantová, překlad: Bohumil Řeřicha