„Obávám se, že tento talent Angely Merkelové budeme velmi postrádat.“

Před 16 lety poprvé složila přísahu jako spolková kancléřka. „Silný signál pro mnoho žen a určitě i pro některé muže,“ komentoval tento moment bývalý předseda Bundestagu Norbert Lammert. 

Bývalý předseda Bundestagu Norbert Lammert popsal odcházející kancléřku Angelu Merkelovu (oba CDU) k výročí její první přísahy před 16 lety jako mimořádný talent pro řešení konfliktů. „Angela Merkelová má mnoho silných stránek. „Její téměř nadlidská trpělivost snášet i ty nejabsurdnější postoje národních a mezinárodních partnerů je obzvláště vynikající,“ řekl Lammert německé tiskové agentuře v Berlíně o Merkelové.

Lammert, který je nyní předsedou Konrad-Adenauer-Stiftung přidružené k CDU, byl při přísaze Merkelové jako spolkové kancléřky třikrát – poprvé 22. listopadu 2005. O Merkelové nyní řekl: „Její stoický klid jí umožnil pracovat i ve zvlášť prekérních situacích, dálr spřádat nitě rozhovoru a nenechat je přetrhnout. Díky němu má velký talent integrovat pozice, které jsou od sebe vzdálené. Obávám se, že tento dar nám bude v budoucnu velmi chybět.“

Kancléřství Merkelové bylo zvláštní v mnoha ohledech, řekl Lammert. Co ale z německého a mezinárodního rámce jistě vypadne, je její neokázalý politický styl. „Zřídkakdy byl tak výjimečný politický úkol spojen s tak nízkou mírou osobní potřeby prezentace jako v kancléřství Angely Merkelové, což bude sloužit jako zářný příklad pro její nástupce v úřadu za 10, 20 a 30 let,“ říká Lammert.  

Ohledně přísahy Merkelové z 22. listopadu 2005 Lammert řekl: „Byl to tehdy pro mnohé ženy, a jistě i pro některé muže, silný signál.“ Samozřejmě v tuto chvíli nebyla předvídatelná ani pozoruhodná délka jejího funkčního období, ani mimořádný počet a rozsah krizí, kterými musela kancléřka provést Německo a Evropu.

„I kdybychom měli nechat hlubší hodnocení na budoucích historicích, osobně cítím vděčnost a velký respekt k úspěchům první německé kancléřky,“ řekl Lammert.

[wc_spacing size=”10px”] Úvodní foto: Angela_Merkel by א (Aleph), zdroj: Die Welt, překlad: Bohumil Řeřicha [wc_spacing size=”40px”]