Co se stalo, když se Oslo rozhodlo, že bude mít centrum bez aut?


Zdroj: Fast Company, autor: Adele Peters, překlad: Robert Nerpas, úvodní foto: Pedestrian zone sign located on an Oslo corner by Nina Stössinger (c)Wikimedia Commons

Byl to obrovský úspěch: z parkovacích míst jsou nyní cyklostezky, průjezd městem je rychlý a snadný a ulice (a místní podniky) jsou plné lidí.

Pokud se rozhodnete jet do centra Osla, mějte na paměti: nezaparkujete na ulici. Začátkem letošního roku město dokončilo odstranění více než 700 parkovacích míst a nahradilo je cyklostezkami, zelení, malými parky a lavičkami, to vše jako významný krok směrem k vizi centra města bez aut.

Vzhledem k absenci parkovacích míst a k úplnému zákazu vjezdu do některých ulic dnes jezdí do této oblasti jen málo lidí. „V podstatě zde nemáme žádná auta,“ říká Axel Bentsen, generální ředitel společnosti Urban Sharing, která provozuje místní městský systém pro sdílení kol. Změny města jsou zčásti navrženy tak, aby pomohly zlepšit kvalitu ovzduší a bojovaly tím proti klimatickým změnám, ale rozdíl v kvalitě života se projevil podstatně rychleji. „Ve městě se cítíte jinak než předtím, a není to jen díky čistšímu ovzduší,“ říká. „Jak vidíte, ve skutečnosti jste získali zpět prostor a využíváte jej na něco jiného, než na parkování automobilů.“

Map of Cycling infrastructure in Oslo, Norway, by Wolfmann
Map of Cycling infrastructure in Oslo, Norway, by Wolfmann

Oslo změnilo několik ulic v centru města na pěší zóny v sedmdesátých letech minulého století a v letech osmdesátých výrazně investovalo do veřejné dopravy. V roce 2015, kdy v městské radě přišla k moci progresivní politická koalice, začala plánovat významnější transformaci. Nejprve vyzvala k úplnému zákazu automobilů, protože většina obyvatel v centru města je nevlastnily. Když však majitelé podniků z obav před ztrátou zákazníků a problémy se zásobováním vznesli námitky, vláda zvolila o něco pozvolnější přístup a zaměřila se na odstranění parkovacích míst. Parkování je prozatím řešeno parkovacími garážemi na okraji centra.

Několik parkovacích míst v centru nadále zůstává, jsou ale vyhrazena pro řidiče se zdravotním postižením nebo pro nabíjení aut s elektrickým pohonem, a některé ulice jsou na několik ranních hodin otevřeny pro nákladní vozy. Pohotovostní vozidla mají přístup bez omezení. Ostatní řidiči musí parkovat v garážích a dopravní omezení navádějí řidiče, kteří nepotřebují projíždět centrem města, na městský okruh. V novém územním plánu postupuje město ještě dále, upřednostňuje chodce, cyklisty a MHD před soukromými automobily a plánuje síť pěších zón, kde nebude povolen vjezd žádným automobilům.

„Města jako Oslo byla několik desetiletí budována pro auta, a je na čase, abychom to změnili,“ uvedla v e-mailu Hanna Marcussenová, místostarostka Osla. „Myslím, že je důležité, abychom se všichni zamysleli nad tím, v jakých městech chceme žít. Jsem si jista, že když si lidé představí své ideální město, nebude to sen o znečištěném ovzduší, vozech zaseknutých v nekonečném provozu nebo ulicích plných zaparkovaných aut.“

Pro podporu tohoto posunu město přistoupilo k „masivnímu zkvalitnění veřejné dopravy a zajištění bezpečné a pohodlné jízdy na kole,“ říká Rune Gjøs, vedoucí cyklistické společnosti v Oslu. Město přidává nové tramvaje a linky metra a zkracuje jejich intervaly, a rovněž snižuje ceny jízdenek. Posledních několik let také rychle buduje lépe propojenou síť cyklostezek a mění parkoviště na cyklostezky jasně červené barvy. Prostřednictvím grantů pomáhá občanům pořídit si elektrokola. Rychle se rozrostl systém sdílení městských kol a v letech 2015 až 2018 se počet jízd na kole ztrojnásobil na téměř 3 miliony ročně. Systém se v zimě obvykle zavírá, ale v letošní zimě probíhal pilotní projekt s využitím kol s pneumatikami s ostny. Testovala se také nabídka nákladních kol.

Tím, že čím dál více lidí jezdí na kole, uvolňuje se prostor v předtím přeplněné městské dopravě. „Obvykle, když o těchto věcech diskutujete, říkáte: ‚Ach, potřebujeme kola, která nahradí auta‘ ale chybí tam jedno důležité propojení, a tím je MHD,“ říká Bentsen. „Ve skutečnosti probíhá to, že vyvádíme lidi z autobusů a oni jezdí na kole nebo chodí pěšky, takže jiní mohou nechat své automobily doma a jezdit autobusy.“

Není překvapením, že změny se setkaly s jistým odporem jak ze strany majitelů automobilů, tak ze strany firem a podniků. Ale zatímco majitelé podniků měli zpočátku obavy z vytvoření města duchů, kam nebude nikdo chodit, opak je pravdou. Stejně jako v jiných městech, která přeměnila některé ulice na výhradně pěší zóny, ty v Oslu se staly jedněmi z nejoblíbenějších části města, konstatuje Marcussenová. Loni na podzim, po uzavření stovek parkovacích míst, město zjistilo, že má v centru o 10 % více chodců než před rokem. „Toto mi potvrzuje, že to, co děláme, děláme správně.“

„Měnit zaběhnuté zvyky je vždy náročné,“ říká. „Města se po mnoho desetiletí stavěla pro auto a auto bylo – a myslím, že pro některé lidi stále ještě je – považováno za symbol postavení. Do budoucna musíme naše města plánovat lépe, aby to, jak je budeme budovat, neurčoval automobil. U nových prejtů se tudíž snažíme zajistit, aby pro ty, kdo se nastěhují do nového domova, bylo snadné žít bez vlastního soukromého auta.“

Na snížení počtu aut pracují i jiná města. Jedním z nich je Madrid, který omezuje přístup do centra pro všechny kromě rezidentů. A další města budou následovat. „Jsem si naprosto jistá, že soukromé auto bude v budoucnu zabírat ve městech mnohem méně místa,“ říká Marcussenová. „Doufám, že budeme inspirací pro další města k vytvoření center bez aut. Domnívám se, že důležitost tohoto tématu bude stále narůstat, protože stále více a jasněji vidíme, že nechat osobní automobily zabírat tolik omezeného prostoru v centrech měst prostě není zrovna efektivní. Zároveň se dozvídáme čím dál více o tom, jak znečištění ovzduší ovlivňuje ty z nás, kteří žijí ve městech, zejména děti. Před několika desítkami let bylo naprosto normální kouřit v uzavřených místnostech cigarety. Dnes to dělá málokdo. Myslím, že to je stejné s auty v centru města: jednoho dne se podíváme zpět a zeptáme se sami sebe, proč jsme si mysleli, že to bylo v pořádku.“

The following two tabs change content below.
FreeMagOne

FreeMagOne

Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.