Při spolupráci s mediální koordinátorkou pro humanitární a rozvojovou sekci ČLOVěK V TíSNI (ČvT) Monikou Ticháčkovou, publikujeme zajímavou tiskovou zprávu o desetileté práci v Gruzii, kde ČvT dosáhl mnoha zásadních pozitivních změn přínosem dobrých praxí z České Republiky.
Původně malý program na pomoc s rozvojem venkovských obastí, podporou občanské společnosti nebo s integrací sociálně znevýhodněných obyvatel v Gruzii se rozrostl ve stabilní misi s 25 místními a 3 zahraničními zaměstnanci, kteří ve spolupráci s dalšími 10 lokálními partnery řídí jednotlivé projekty z kanceláří v Tbilisi, Kutasi a Kazbegi.
ČvT působí v Gruzii od roku 2006. Doposud pomohl založit desítky zemědělských družstev, která pro tisíce místních obyvatel představují obživu a pracovní příležitost.
Dále ukázal ministerstvu školství, jak ve výuce využít dokumentární filmy a místní filmaři získali nové znalosti pro rozšíření vlastní tvorby.
Tisíce lidí zapojil ČvT do rozhodovacích procesů na místní úrovni nebo pomohl integrovat sociálně vyloučené lidi zpět do společnosti. Aktivně zapojuje místní rozvojové spolupráce a poskytoval zemi i humanitární pomoc po ozbrojeném konfliktu v Jižní Osetii v roce 2008.
GRUZIE má nyní jedinečnou příležitost úzce spolupracovat s EU a dalšími zahraničními partnery. “ Naším úkolem je nyní pomoct Gruzii, aby z této příležitosti profitovala celá gruzínská společnost včetně chudých a znevýhodněných lidí. “Česká republika si v minulosti prošla podobným procesem, tak může předávat své zkušenosti dál, “ říká Lauriene Gauny, vedoucí mise ČvT v Gruzii.
Primárně se ČvT věnoval pomoci lidem v odlehlých venkovských oblastech. Po politických a ozbrojených konfliktech v zemi vznikla na venkově početná skupina uprchlíků, kterým byl věnován program změřený na jejich integraci, obnovu živností a celkové zajištění životních podmínek. Postupně přibyly programy zaměřené na rozvoj společnosti. Vzájemná spolupráce mezi chudými farmáři, spolupráce státních orgánů, občanských organizací a iniciativ mládeže významně přispívají k pozitivním změnám ve společnosti: “Veškeré naše aktivity jsou koncipovány tak, aby lidé v nouzi byli hlavními aktéry, kteří společnými silami přispějí ke zlepšení vlastního života i stavu společnosti, v níž žijí. Využili jsme proto úspěšné modely z českého prostředí a zapojili zejména mládež,”, říká Lauriane Gauny. Důležitá byla především dlouhodobá a přímá práce místních kolegů s lidmi. V praxi to znamenalo hlavně mravenčí terénní práci – časté návštěvy vesnic, škol, radnic a především naslouchání a diskutování s lidmi”, popisuje Pavla Štefanová, která vedla misi ČvT v Gruzii mezi lety 2009 a 2015.
“První projekty byly malé a nebylo možné do nich zapojit mnoho lidí. Proto bylo nejdříve potřeba umět vybrat jen ty nejpotřebnější případy podpory chudých, nejschopnější lidi pro podporu podnikání a aktivní práci s komunitou. Tento přístup se nám osvědčil, takže jsme ho následně mohli využít i v rámci velkých programů,” dodává. ČvT se díky dobrým výsledkům postupně etabloval ve vybraných sektorech a mohl se následně podílet na řešení problémů na celonárodní úrovni.
Člověk v tísni v Gruzii v číslech:
- Přes 300 iniciativ mládeže zaměřených na aktivní občanství bylo podpořeno finančním grantem
- Okolo 3 000 lidí bylo zapojeno do rozhodovacích procesů na lokální úrovni
- Více než 30 místních neziskových organizací rozšířilo své institucionální kapacity
- Přes 30 sociálních pracovníků bylo vyškoleno za pomoci nových standardů terénní sociální práce
- 32 zemědělských kooperativ bylo založeno a zaškoleno v regionech Racha a Imereti
- Na 600 školách byly přijaty vyučovací metody vzdělávacího programu Jeden svět na školách, které přijalo i gruzínské Ministerstvo školství
- Prostřednictvím 4 sociálních podniků a 15 společností, které zaměstnávají tzv. zranitelné osoby, bylo podpořeno 58 lidí přímo a více než 1 500 nepřímo
- 2000 vnitřních uprchlíků mělo možnost řešit své problémy s pomocí týmu speciálně vyškolených terénních pracovníků
Rozvoj venkova a podpora zemědělců
Již od začátku se ČvT v Gruzii zaměřil na podporu zemědělství, jakožto hlavního zdroje příjmů gruzínského obyvatelstva. Místní zemědělci získávají nové znalosti a prostředky nutné k tomu, aby mohli rozvíjet svou živnost. „Hlavním problémem, se kterým se zde potýkáme, je malé vlastnictví půdy,“ popisuje Buba Jafarli, vedoucí programů ČvT. „V Gruzii se věnuje zemědělství přibližně 760 000 rodin, většina z nich ale vlastní pouze 1 hektar zemědělské půdy, nebo ještě méně. Vzhledem k nedostatku znalostí a výrobních prostředků pak dosahují jen velmi malých příjmů, které by mohli investovat do výroby. Výsledkem je, že takové farmy mají mizivou šanci na budoucí rozvoj,“ dodává. ČvT se postupně daří překonat historicky zakořeněný odpor ke společnému hospodaření a motivovat lidi k zakládání společných zemědělských podniků. Ty vytvářejí více kvalitní zemědělské produkce a přinášejí nové pracovní příležitosti.
Tento přístup se v praxi osvědčil. „Před dvěma lety jsem se domluvil spolu s dalšími 4 farmáři z okolí, se kterými už jsme spolupracovali v minulosti, že se do projektu zapojíme,“ říká Alexander Mshvildadze z vesnice Obcha na západě Gruzie, který pěstuje sazenice vinné révy. Farmáři sepsali společný podnikatelský plán, dostali několik školení a malý traktor, který jim pomáhá obdělávat půdu. „To, co mi předtím trvalo ručně zorat 14 dní, mám dnes hotové za 4 hodiny. Loni jsme prodali 7 000 sazenic a letos už to bylo jednou tolik,“ pochvaluje si Alexander Mshvildadze s tím, že farmáři nyní dali dohromady úspory, přikoupili půdu a do budoucna plánují, že by kromě prodeje sazenic nabízeli zákazníkům i stavbu vinic.
Podpora občanské společnosti
V rámci programu zaměřeného na rozvoj občanské společnosti a dobrého vládnutí se ČvT v Gruzii zaměřuje na podporu mládežnických iniciativ, místních nevládních organizací, podnikatelů nebo spolků, aby dokázali spolu s místními politiky řešit aktuální problémy lidí. „Podařilo se nám navázat spolupráci s místními radnicemi a zapojit místní občany do rozhodovacích procesů, což bylo v Gruzii před lety ještě velmi inovativní,“ vzpomíná Pavla Štefanová. Dnes se tak lidé zapojují do rozhodování o projektech ve svém okolí. „Zaměřujeme se na to, aby zvláště mladí lidé znali své povinnosti a práva a uměli je vymáhat. Zároveň podporujeme místní autority, aby svým obyvatelům nabízeli co nejlepší služby. Spolu s tím pomáháme místním nevládním organizacím,“ vysvětluje Lauriane Gauny.
Klub mladých v Terjole na západě Gruzie funguje už rok. Místní mladí lidé se pravidelně setkávají a diskutují o tom, jaké problémy v okolí je nejvíce trápí. Dohromady identifikovali 12 věcí, které by rádi změnili. Po setkání s představiteli obce a zástupci zdejší občanské společnosti vybrali 4 priority. „Nejvíce nám tady chybí knihovna, sportovní vybavení a vyžití. Máme problémy také s nedostatkem košů nebo tabulí pro turisty. To by se teď ale mělo změnit,“ říkají zástupci klubu při setkání. Díky přispění ČvT teď mohou společně s vedením města zrealizovat konkrétní řešení těchto problémů.
Pomoc pro sociálně vyloučené obyvatele
Gruzie se nyní potýká také s problémy v sociální oblasti. Dvě třetiny nejchudších domácností, především ve venkovských oblastech, nemají přístup ke kvalitním sociálním službám. Těmto obtížím čelí také vnitřní uprchlíci, příslušníci etnických menšin nebo hendikepovaní lidé. „Snažíme se podpořit koordinaci mezi centrální vládou, místními iniciativami a úřady, aby společně vytvořili fungující sociální služby. Kromě sociálního poradenství poskytujeme také rekvalifikační kurzy nebo podporujeme vznik sociálních podniků, které vytvářejí pracovní příležitosti pro sociálně slabé. Zároveň se snažíme například pomocí dokumentárních filmů bořit mýty většinové společnosti vůči sociálně vyloučeným lidem,“ vysvětluje Lauriane Gauny.
Koba Nishnianidze si takto s pomocí ČvT v Gelati na západě Gruzie založil pekárnu. Ve svém podnikatelském plánu počítal minimálně s 6 pracovními místy pro sociálně slabé v regionu. “Dnes pečeme každý den až 1 500 chlebů a zaměstnáváme dokonce 8 sociálně slabých lidí. Zaučují je naši zkušení pekaři. Kromě toho nabízíme i kurzy pečení,” vysvětluje a dodává, že díky praxi v jeho pekárně si mnoho lidí vylepšilo svoji kvalifikaci. Někteří zůstali pracovat v jeho pekárně, další si našli práci jinde v oboru. “Bez pomoci Člověka v tísni bych si nemohl dovolit vybudovat tak velkou pekárnu,” doplňuje a vyjmenovává své plány na další rozšíření podniku.
10 let úspěšných projektů
U příležitosti desátého výročí působení ČvT v Gruzii proběhla v druhé polovině září v budově Velvyslanectví České republiky v Tbilisi společenská akce, které se mimo jiné zúčastnili velvyslanec Tomáš Pernický a ředitel ČvT Šimon Pánek. „V Gruzii je vidět větší optimismus než v zemích střední Evropy. Tam lidé berou svobodu, samostatnost a jistou životní úroveň jako samozřejmost, které si již dostatečně neváží. Gruzie za sebou má opravdu těžkou minulost, takže si zde lidé nyní dokáží více vážit toho, co mají,“ uvedl při setkání v Tbilisi Šimon Pánek. „Lidé z ostatních zemí by sem měli jezdit častěji, aby si uvědomili, jak těžce museli Gruzínci zapracovat na tom, aby se jejich země dostala až sem – do fáze, kde stát slouží lidem, nikoliv lidé státu,“ dodal.
Pomoc ČvT v Gruzii byla možná díky štědré podpoře řady dárců a institucí. V současné chvíli probíhá především díky podpoře Evropské komise (EC), Světové banky, České rozvojové agentury a Ministerstva zahraničních věcí ČR. Dále také díky podpoře české veřejnosti z řad dárců Klubu přátel Člověka v tísni, Skutečného dárku a sbírce Skutečná pomoc. Člověk v tísni upřímně děkuje všem za jejich podporu.
Člověk v tísni zve na setkání a diskuzi
U příležitosti oslav výročí 10 let Člověka v tísni v Gruzii pořádá Člověk v tísni setkání s názvem „Gruzie, jak ji neznáte.“
Kdy: Úterý 4. října 2016 od 19:00
Kde: Langhans Centrum ČvT, Vodičkova 37, Praha 1
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.