Němci se loučí s Ruskem

Zdroj: IntersectionProject, Autor: Olga Gulinová, Překlad: Robert Nerpas, Úvodní foto:Goodbye/Dennis Skley

Ještě v polovině roku 2015 existovaly pro německé firmy, působící v Rusku tři možné scénáře:

1. Částečný pokles obchodních vztahů při zachování slibných oblastí spolupráce jako např. zemědělství a potravinářství;
2. Změna orientace, přeregistrování německých společností, zainteresovaných na ruském trhu, v zemích Evroasijského ekonomického svazu (Kazachstán a Kyrgyzstán), což by jim zachovalo možnost dodávat na ruský trh a zařazení do atraktivního daňového režimu
3. Odchod a minimalizace krátkodobých i dlouhodobých programů spolupráce a zachování obchodní komunikace pouze v některých oblastech.

První scénář skončil neúspěchem a druhý se nerealizoval z objektivních důvodů. Ekonomika Evroasijského ekonomického svazu byla ovlivněna negativní dynamikou natolik, že padající kurzy národních měn anulovaly výhody daňového režimu pro investory (DPH v Rusku – 18 %, zatímco v Kazachstánu a Kyrgyzstánu – 12 %, daň z příjmu v Rusku – 20%, v Kazachstánu – 15 %, v Kyrgyzstánu – 10 %). Statistiky potvrzují, že německý export klesl i v zemích Evroasijského ekonomického svazu: v Kyrgyzstánu o 5 %, v Kazachstánu o 21 % a v Bělorusku o 29 %.

V současné době je jasné, že při životě se povedlo udržet pouze třetí scénář, ten, jenž je pro RUSKO-německé vztahy nejtěžší. K 20. lednu 2016 se počet zastoupení, poboček a právnických osob s účastí občanů a společností ze SRN, působících na území Ruské federace, snížil na 5.583 společností (-7 % v porovnání s rokem 2014). Nejrychleji odcházely z ruského trhu pobočky a zastoupení německých firem (-24 % ve srovnání s rokem 2014). Počet jiných forem právnických osob s německou účastí poklesl za stejné období o 4,6 %.

Dochází tak k snižování jak krátkodobé, tak i dlouhodobé spolupráce mezi Ruskem a Německem s tím, že na ruském trhu zůstávají pouze individuální podnikatelské projekty. S cílem jejich zachování vytvořily 1. prosince 2015 Rusko-německá obchodní komora a Ruský svaz průmyslníků a podnikatelů platformu pro rozvoj rusko-německých obchodních vztahů. To je samo o sobě sice dobré, ale samostatná propagace jednotlivých podnikatelských aktivit nezajistí v současné situaci potřebnou kvantitu ani kvalitu bilaterální obchodní spolupráce.

Debet a kredit německého podnikání v Rusku

Německý byznys byl v Rusku vždy hojně zastoupen, takže němečtí podnikatelé počítají své ztráty téměř ve všech odvětvích obchodu s Ruskem. Podle Rusko-německé obchodní komory postihl největší šok automobilový trh, který je podle německých expertů pořád „ve volném pádu.“ V prvních devíti měsících roku 2015 se dovoz ruských dodávek snížil o 58 % a obrat ruského automobilového průmyslu poklesl o 34,5 %. Očekává se, že obrat se sníží o více než 37 %.

Svou atraktivnost pro německé podnikatele ztratilo stavebnictví i dodávky specializovaných strojů. Dle odborníků se mohou dodávky zdravotnické techniky a trh zdravotnických služeb stát pro německé dodavatele zajímavými a dostupnými až po roce 2018. Autoři zprávy se domnívají, že mezi možné a doposud přístupné oblastí NěMECKO-ruské obchodní spolupráce patří podpora internetové technologie, chemický průmysl a zpracování odpadů.

Údaje Východního výboru německé ekonomiky svědčí o tom, že německý vývoz do Ruska se již v první polovině roku 2015 snížil o 31 % na 10,5 miliard eur. V celkové kapitole německých příjmů nehraje vývoz do Ruska v hodnotě 2 % z celkového exportu významnou roli. Podle předpovědí budou příjmy z německého exportu do Ruska v roce 2015 činit méně než polovinu příjmu rekordního roku 2012, tj. nepřekročí 20 miliard eur. Tyto negativní trendy v praxi představují ztrátu asi 150.000 pracovních míst. Ale ani toto nepředstavuje negativní scénář pro samotné Německo. Ve skutečnosti Německý svaz průmyslu a obchodu očekává, že zaměstnanost v zemi zaznamená v roce 2016 růst – vytvoří se asi 200.000 pracovních míst.

Sankce: není to pouze jejich vina

Oficiální postoj Bundestagu nespojuje destabilizaci ruské ekonomiky a pokles indexu německého exportu se zavedením sankcí EU. Podobné nepříznivé tendence byly očekávány již před zavedením režimu sankcí. V roce 2013 poklesl kvůli slabé konjunktuře německý export do Ruska o 6 % a v období od ledna do července 2014 (před zavedením sankcí) o 15,3 %.

Oficiální postoj se jen částečně shoduje s vnímáním situace ze strany podnikatelské sféry. V prosinci 2015 představila Rusko-německá obchodní komora aktualizované výsledky studií o dopadu sankcí na německé podnikání v Rusku, podle kterých bylo 66 % zasaženo uvalenými sankcemi (oproti 38 % v srpnu 2014), a 34 % firem nepocítilo žádnou změnu (proti 62 %). Každý druhý podnikatel utrpěl v důsledku finančních sankcí (48 % postižených respondentů), každý čtvrtý z důvodu omezení obratu zboží dvojího užití (26 % postižených) a omezení v práci s ruskými právnickými osobami (25 %). Jeden z šesti respondentů spojuje své ztráty se zavedením embarga v zemědělství (18 %) a „krymskými sankcemi“ (16 %). Omezení investic, těžby a zpracování ropy, zemního plynu a nerostných surovin (14 %) ovlivnily každého sedmého respondenta a personalizované SANKCE měly negativní dopad pouze na každého patnáctého respondenta (6 %).

Rozdíl vnímání

Rusko se v posledních letech nacházelo na slepé koleji autoritářské modernizace, která sice měla rychlý a dramatický účinek, ale teď zaznamenává úplnou porážku. Jedním z důsledků tohoto zpětného pohybu je zhoršení rovnováhy obchodních vztahů a negativní dynamika německého exportu do Ruska.

Německé společnosti, odcházející z Ruska, chápou, že „posvátné místo není nikdy prázdné.“ Poté, co jeho přítomnost na ruském trhu začala snižovat letecká společností Lufthansa (objem přepravy v Rusku se v roce 2015 snížil o 43 %), její místo okamžitě zabrala letecká společnost Turkish Airlines. Ta v roce zvýšila objem přepravy v Rusku o 16 %, čímž se stala největším zahraničním dopravcem v Rusku. Nicméně, rostoucí rizika, nedostatek jasných perspektiv plánování, nestabilita národního trhu a národní měny, to vše znemožňuje podnikání s Ruskem pro malé a střední firmy a výrazně jej ztěžuje pro velké podniky.

Je zajímavé, že zcela odlišně vnímají to, co se děje, ruští podnikatelé, kteří jsou přesvědčeni o tom, že nový formát německo-ruských vztahů je důsledkem režimu sankcí. Podle nového rozhodnutí Obchodně průmyslové komory Ruské federace z 23. prosince 2015 vyžaduje změna kurzu valut a devalvace národní měny plnění závazků vyplývajících ze smlouvy. Avšak omezující a zakazující opatření proti Rusku nebo ruským podnikatelským subjektům (tj. sankce) – to je vyšší moc, a tudíž jednotlivé strany zahraničně obchodních operací musí být osvobozeny od odpovědnosti za úplné nebo částečné nesplnění svých povinností.

Německá firmy se tedy loučí s Ruskem, vyvádějí aktiva, zavírají kanceláře a pobočky, ukončují programy a projekty sociální orientace. Byznys se loučí ale neodchází navždy.  A to je asi jediná dobrá zpráva ze všech výše popsaných.