Moskevský patriarcha již zcela otevřeně slouží agresivní politice Kremlu. Jím vedená pravoslavná církev nejen podněcuje k válce, ale také propaguje groteskní masové přesídlení obyvatel z měst na venkov.
Od útoku na Ukrajinu před dvěma lety vedení ruské pravoslavné církve neomezeně podporuje válečnou politiku Kremlu. Nyní se ale její halasná podpora ideologicky dostala na výrazně vyšší úroveň. Dokument, který minulý týden představil moskevský patriarcha Kirill, poprvé prohlašuje tažení proti Ukrajině za „svatou válku“. Popírá skutečnost, že Moskva vede nezákonnou útočnou válku a přeměňuje ji na ruský „osvobozenecký boj“ proti „zločinnému režimu v Kyjevě“ a proti Západu, který propadl satanismu.
Vedení církve tak vyostřuje svůj ideologický kurz v souladu s politickým vedením, které rovněž formuluje stále extrémnější válečné cíle. Dokument schválený patriarchou Kirillem prohlašuje, že samostatná Ukrajina by již neměla vůbec existovat a celá oblast musí být pod ruským vlivem. Vyhlášením „svaté války“ však církev v několika ohledech vstupuje na choulostivé území.
Putinův režim se slovu „válka“ vyhýbá a místo toho používá eufemistický termín „speciální vojenská operace“. Nacionalisté dlouho volali po ukončení tohoto řečnického nesmyslu a pojmenování války pravým slovem. Patriarchát má nepochybně na mysli i tyto kruhy. Aby se nedostal do problémů s Kremlem, zdůvodňuje volbu termínů nepoliticky a píše, že jde o „svatou válku“ z „duchovního a morálního“ hlediska.
Pseudoteologie v době války
Patriarchát nedokáže přesvědčivě vysvětlit, jaké morálce slouží nesmyslná smrt více než 100.000 lidí. Argumentuje jako ruští ultranacionalisté, ale proti všem důkazům, že je v sázce přežití Ruska. Na dobrodružnou stezku se vydává také z pohledu teologie. Na rozdíl od islámu a křižácké ideologie středověkého papežství pojem „svatá válka“ v pravoslavné církvi neexistuje. Na začátku války se sám Kirill tomuto výbušnému a kanonicky pochybnému termínu vyhýbal.
Ruská pravoslavná církev se ještě v základním dokumentu z roku 2020 vyjádřila „křesťansky“: stručně a výstižně v něm napsala: „Válka je zlo. Jeho příčinou je hříšné zneužívání svobody dané Bohem.“
Válka může být chápána jako nutné zlo pouze tehdy, pokud jde o ochranu bližních a obnovení spravedlnosti. Putinova válka je však opakem toho. Aby celá věc získala teologický plášť, nový dokument používá několikrát biblickou postavu Katechona, „štěpu“. Přitom se však jedná v učení posledního soudu o onu sílu, která působí proti Antikristovi. Posláním Ruska, neskromně hlásá patriarchát, je sloužit jako globální „štěp“ – proti zlu obecně a proti Západu zvlášť. Kreml je povýšen na nástroj božské prozřetelnosti.
Nový dokument nese označení „nakas“, což lze přeložit jako přikázání nebo pokyn. Má sloužit jako vodítko pro věřící. Toto „přikázání“ bylo předneseno v katedrále Krista Spasitele v Moskvě na zasedání tzv. Světové rady ruského lidu. Instituce, kterou vede patriarcha Kirill, je smíšeným fórem duchovních, politiků a dalších osobností. Hlavní roli v něm sehrává také s církví spřízněný finančník Konstantin Malofejev, notorický ultranacionalista.
Několik dalších zemí na dohled
Podle této Světové rady imperiální projekt „Svatého Ruska“ nekončí na Ukrajině. Na jedné straně dokument propaguje „znovusjednocení“ ruského lidu, které s sebou nese územní nároky na četné státy s rusky mluvícími menšinami včetně Pobaltí a části Střední Asie. Na straně druhé patriarchát požaduje právní zakotvení doktríny „Trojice“ ruského lidu. To znamená, že Rusové, Ukrajinci a Bělorusové jsou součástí jediného národa – vědecky neudržitelná teze, kterou podporuje i Putin. Církev ignoruje rozpor, že jako dobrý křesťan nemůžete na Ukrajince pohlížet jako na součást svého vlastního lidu a zároveň je masakrovat.
Jako by to stále ještě nebylo dostatečně přitažené za vlasy, patriarchát také podporuje sociálně-politické utopie, které postrádají jakékoli zakotvení. „Přikázání“ uvádí, že Rusko by mělo díky vydatné podpoře rodin do sta let dosáhnout populačního růstu ze současných 144 milionů na 600 milionů lidí. Zároveň by měl být zastaven příliv migrujících pracovníků „cizích kultur“ s nízkou kvalifikací. Duchovní jsou přesvědčeni, že díky těmto přistěhovalcům – myšleno muslimských Středoasiatů – dojde k deformací ruské kultury. Rusko chce naopak nabídnout domov milionům tradicionalistům z celého světa. Myšlenku, že by masy uprchlíků mohly proudit ze zlého Západu do morálně nadřazeného Ruska, bez mrknutí oka propaguje i státní televize.
Ostrakizovaná velkoměsta, idealizovaný venkovský život
Rusko by se mělo rozrůst nejen co do území a počtu obyvatel, ale také získat zcela novou strukturu osídlení. „Přikázání“ doporučuje jako ideál jednotné osídlení po celé zemi, s vesnicemi a malými městy, kde rodiny s velkými rodinami žijí ve vlastních domech namísto stísněných činžáků. Církevní dokument hovoří o „Gardariki 21. století“ a podivně používá staroseverský termín pro ruskou říši založenou Vikingy v 9. století. Dnešních 16 milionových metropolí Ruska má být do roku 2050 nahrazeno tisíci menších měst. Patriarchát se netají ani tím, jak by k tomu muselo dojít: státem řízeným masovým přesídlením.
Vedení ruské pravoslavné církve se absolutně vzdálilo realitě a sestoupilo do téměř stalinistické gigantomanie. Její vliv na společnost je velmi omezený. Církevní dokument však zároveň jasněji než kdy jindy objasňuje, jak moc je patriarchát využíván jako nástroj kriminální válečné politiky. Církev není morálním protikladem, ale úložištěm ultranacionalistického bludu. Obyčejní duchovní tomu nemůže uniknout. Nyní, v postní době před pravoslavnými svátky 5. května, jsou všichni kněží vyzýváni, aby každý den četli „přikázání“, patriarchy Kirilla o „Svatém Rusku“ – a modlili se za vítězství nad Ukrajinci.
Úvodní foto: Keppler, Ruská křižovatka, (c) Wikimedia Commons, zdroj: Neue Zürcher Zeitung, autor: Andreas Rüesch, překlad: Bohumil Řeřicha
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.