Johan Floderus je diplomat EU. Už více než rok a půl je v nechvalně známé teheránské věznici Evin – pravděpodobně jako vyjednávací prostředek pro odsouzeného válečného zločince.
Samotka nebo přeplněné cely, fyzické mučení a psychický teror: zprávy od bývalých vězňů v teheránské věznici Evin dávají představu o tom, jak krutý je tam každodenní život. Režim íránských mulláhů tam od dubna loňského roku drží jako vězně diplomata EU – více než 500 dní.
Teprve v úterý 5. září potvrdila zahraniční služba Evropské unie zatčení Švéda Johana Floderuse. O jeho případu již dříve informoval list New York Times. Šéf zahraniční politiky EU Josep Borell na okraj ministerského setkání ve Španělsku řekl, že „neúnavně pracuje pro svobodu pana Floderuse“ – ale zatím marně.
Co je o případu známo?
Švédská média uvádějí, že 33letý muž byl zatčen na dovolené v dubnu 2022. Spolu se třemi přáteli prý navštívil známého diplomata a při odletu byl zatčen na teheránském letišti.
Jeho tři spolucestující mohli bez problémů odcestovat zpět do Švédska. Podle New York Times je ve známé věznici Evin v íránském hlavním městě už 500 dní. Íránský režim jej obviňuje ze špionáže.
508 dní sedí Johan Floderus ve vězení v Íránu.
Ministerstvo zahraničí potvrdilo zatčení „švédského turisty“ již v květnu 2022, další informace nechtěl Stockholm sdělit.
„Tichá diplomacie“ není v takových případech nic neobvyklého, říká pro Tagesspiegel Rouzbeh Parsi, expert na Blízký východ ze Švédského institutu pro zahraniční politiku. „Na jedné straně chtějí zadržované diskrétně propustit, na straně druhé to však dává Teheránu pocit, že je obzvláště silný.“
Jen pár dní předtím ministerstvo zahraničí oficiálně varovalo před „zbytečným cestováním“ do Íránu. Johan Floderus už byl ve vězení. Od roku 2019 pracoval v EU pro švédskou komisařku pro vnitřní záležitosti Ylvu Johansson, o dva roky později přešel do diplomatických služeb.
Jeho rodina promluvila poprvé v úterý večer. „My, Johanova rodina, jsme hluboce znepokojeni a zarmouceni,“ stojí ve stručném prohlášení. „Každý den je pro nás, ale především pro Johana, velkou zkouškou. Musí být propuštěn a okamžitě se vrátit domů.“
Co chce Írán?
V posledních letech byli v Íránu při několika příležitostech svévolně zadržováni nebo odsouzeni cizí státní příslušníci nebo lidé s dvojím státním občanstvím – často na základě sporných obvinění ze špionáže. Odborníci se také domnívají, že obvinění v případu Floderus jsou nepodložená.
Režim v Teheránu zavedl systém braní cizinců jako rukojmí za účelem vydírání jejich domovských zemí. Zdá se, že je tomu tak i v případě Floderuse.
Organizace pro lidská práva Amnesty International Švédsko uvedla, že je „znepokojivé“, že Írán stále více využívá takzvanou diplomacii rukojmí. Je „poměrně běžnou strategií bezpečnostního establishmentu v Teheránu zasáhnout proti cizím mocnostem,“ vysvětluje Rouzbeh Parsi.
Každý den je pro nás, ale především
pro Johana, velkou zkouškou. Musí být propuštěn a okamžitě se vrátit domů
rodina Johana Floderuse v prohlášení
Cílem této strategie je často přivést zpět do Teheránu iránského vězně v zahraničí. Švédové mají podezření, že íránský režim chce zatčením Floderuse osvobodit Íránce Hamida Nouriho.
Koho chtějí mulláhové osvobodit?
Bývalý íránský soudní úředník Hamid Nouri byl loni v létě ve Švédsku odsouzen k doživotnímu vězení na základě principu univerzální jurisdikce za účast na masových popravách politických vězňů.
Verdikt vyvolal diplomatickou krizi mezi oběma zeměmi, v květnu pak Írán popravil švédsko-íránského občana, který byl odsouzen k smrti v roce 2020 – rok po zatčení Nouriho ve Stockholmu.
Výměna vězňů má mnoho politických
a právních překážek.
Rouzbeh Parsi, expert na Blízký východ ze Švédského institutu pro zahraniční politiku
Pro Parsiho je „nejlogičtějším“ motivem skutečnost, že Teherán jednoduše využívá diplomata EU jako vyjednávací argument pro Nouriho propuštěn. „Existuje mnoho politických a také právních překážek výměny vězňů.“
Švédská vláda nebude chtít ohrozit svou důvěryhodnost v mezinárodním vymáhání práva a propustit odsouzeného válečného zločince.
Jak reagují EU a Švédsko?
Švédský ministr zahraničí Tobias Billström v prvním prohlášení uvedl: „Vláda na případu velmi intenzivně pracuje. Dotyčná osoba je svévolně zbavena svobody, a proto musí být okamžitě propuštěna.“ Šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell k tomu dodal: „Nevzdáme se.“
Ovlivňuje případ vztah mezi těmito dvěma zeměmi?
„Vzhledem k případu Nouri, pálení Koránu a obecně napjatým vztahům mezi EU a Íránem jsou vztahy už tak dost špatné,“ říká Rouzbeh Parsi. Zejména opakované pálení Koránu letos v létě udělalo ze Švédska pro Teherán jakéhosi „veřejného nepřítele číslo 1“.
Na začátku srpna íránský vládce Alí Chameneí pohrozil: „Švédská vláda by měla vědět, že podpora zločinců proti islámskému světu se rovná vyhlášení války.“
[wc_spacing size=”10px”] Úvodní foto: Vězení Qasr v Teheránu, Ehsan Doostmohammadi, (c) Vikimedia Commons, zdroj: Tagesspiegel, autorka: Maxi Beigang, překlad: Bohumil Řeřicha [wc_spacing size=”40px”]
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.