Čína připravuje nový „antišpionážní zákon”

Od 1. července 2023 budou moci čínské úřady ještě lépe prověřovat četné cizince žijící v zemi. To v nich vyvolává velké obavy.

Otázka, zda člověk není ve skutečnosti špion nebo zahraniční agent, je jednou z těch, které novináři v Číně slýchají hodně často. Většinou je však v posledních letech kladena napůl žertem a svědčí spíše o temných dobách před obdobím otevření než o současnosti. To se však nyní pravděpodobně opět změní.

V Číně jsou zákony často záměrně formulovány tak široce a vágně, aby ponechávaly vládě dostatek prostoru pro jejich výklad, jak uzná za vhodné. Pokud jde o „špionáž“, platí to tím více. A tak nový „protišpionážní zákon“ v Číně vyvolává velké obavy, zejména u podnikatelů a novinářů. Doposud bylo „vyzrazení státního tajemství a zpravodajských informací“ trestným činem. V nové verzi zákona, která má vstoupit v platnost 1. července, je tento trestný čin rozšířen na „dokumenty, údaje, materiály a předměty, které ovlivňují národní bezpečnost a národní zájmy Číny“.

Co se považuje za špionáž?

Patří sem všechno a nic. Pod tento zákon může nakonec spadat i neškodný průzkum trhu. A přesně to pocítila americká poradenská firma Bain & Company: minulý týden vyšetřovatelé prohledali kanceláře společnosti v Šanghaji a vyslechli několik zaměstnanců.

Zákon rovněž umožňuje úřadům přístup k notebookům, mobilním telefonům a osobnímu majetku. Pro mnohé je obzvláště děsivé, že vláda může také vydat zákaz výjezdu. Podle studie nevládní organizace Safeguard Defenders nemohou v současné době opustit zemi desítky tisíc Číňanů. Za posledních 20 let se to týkalo také celkem 128 cizinců.

Připomínka aféry Huawei

Rostoucí geopolitické napětí mezi Lidovou republikou a Západem by se však mohlo rychle zvyšovat. Obvinění jsou často konstruována tak, aby si vynutila výměnu – jako v případě MENG WAN-čOU: když byla dcera zakladatele společnosti HUAWEI Meng Wan-čou na podzim 2020 zatčena v Kanadě, protože společnost obcházela sankce proti Íránu, Peking reagoval během několika dní.

O čtyři dny později byli zadrženi kanadští občané Michael Spavor a Michael Kovrig. Byli obviněni z „ohrožení národní bezpečnosti Číny“. Ani jeden z nich se však ničeho nedopustil. Když byla Meng propuštěn, byli propuštění také Kovrig a Spavor. Meng Wan-čou nyní nahradila svého otce v technologické společnosti Huawei.

Rozporuplné signály

Ještě v březnu LI KCHE-čCHIANG, dnes již bývalý premiér, prohlašoval, že se v Číně opět zlepší podmínky pro zahraniční společnosti. Přísná politika nulového covidu snížila jejich počet o více než polovinu. Je nepravděpodobné, že by nový zákon zatraktivnil stěhování společností a odborníků do Číny.

Evropská obchodní komora v Pekingu zákon kritizovala: „V době, kdy chce ČíNA aktivně obnovit podnikatelskou důvěru a přilákat zahraniční společnosti, vysílá zákaz vycestování ze země velmi smíšený signál,“ uvedl její prezident Jörg Wuttke.

Navíc se pravděpodobně ještě zhorší již tak paranoidní atmosféra, v níž novináři v Číně pracují. Již několik let je stále obtížnější najít partnery, kteří by s médii hovořili pod svým plným jménem, a to i na neškodná témata. Pro čínské profesory a vědce se nyní rozhovor se zahraničními zpravodaji stal bezpečnostním rizikem.

 

 

[wc_spacing size=”10px”] Úvodní foto: Man in een draagstoel, Kanton, China, Rijksmuseum, zdroj: Der Standard, autor: Philipp Mattheis, překlad: Bohumil Řeřicha [wc_spacing size=”40px”]