Â
V úterý 28.3. Francouzi opÄt stávkovali proti důchodové reformÄ prezidenta Macrona. ProÄ má pouliÄnà protest v sousednà zemi jinou historii než v NÄmecku?
Prvnà demonstrace je jednÃm z iniciaÄnÃch obÅadů každého mladého Francouze. StejnÄ jako prvnà sex nebo prvnà joint. Být na âdemoâ je nutnostÃ, pokud se chcete stát zralým obÄanem, dospÄlým. Bok po boku kráÄejà po bulvárech svého mÄsta, sjednoceni v uÅ¡lechtilé vÄci, je to takový pocit moci, euforie z tepla solidarity! A když vzplanou popelnice, když se ozve nÄjaká rána, projde vámi velký tÅes. Důvodů k hnÄvu je nepÅeberné množstvÃ. Každá reforma má své demo.
Je to fenomén, který NÄmce ve stejné mÃÅe dÄsà i fascinuje. ChtÄjà to pochopit a rychle se uchýlà ke starým klišé: Francouzi jsou prostÄ horkokrevnÃ, jejich pÄsti jsou pohotové. Svého krále už sÅ¥ali na Place de la Concorde a nynà chtÄjà na stejném mÃstÄ (byÅ¥ bez váleÄné sekery) svrhnout svého prezidenta. Rádoby revolucionáÅi, chaoti, rozmazlené dÄti, které ztratily veÅ¡kerý smysl pro realitu. âNeovladatelnà Galovéâ â tak je nazval sám prezident Macron a na svůj vtip byl údajnÄ hrdý.
Ulice, tÅetà orgán legitimity
Pokud chcete deÅ¡ifrovat velký hnÄv, který už týdny otÅásá FranciÃ, musÃte nejprve porozumÄt roli, kterou hraje âuliceâ ve francouzském politickém životÄ.
âLa rueâ, âuliceâ, je vedle prezidenta a parlamentu tÅetÃm orgánem legitimity. Neformálnà legitimita, která nenà zakotvena v žádném ústavnÃm Älánku, ale je velmi reálná. A velmi francouzská zvláštnost, v cizinÄ tÄžko pochopitelná, která vÅ¡ak obstála v historii.
Ve Francii dává vÄci do pohybu ulice
Od únorové revoluce v roce 1848 k velkým sociálnÃm pokrokům Lidové fronty pod vedenÃm Léona Bluma v roce 1936, od povstánà paÅÞského odboje s generálnà stávkou a pouliÄnÃmi boji v srpnu 1945 až po revoluci v kvÄtnu 1968 â ve Francii dává ulice vÄci do pohybu. Na vaÅ¡em názoru záležÃ. A ti, co vládnou âtam nahoÅeâ, by vám mÄli lépe naslouchat. BÄda králi nebo prezidentovi, který si s nà zahrává.
V NÄmecku nepÅedstavitelné
PÅesnÄ tuto zkuÅ¡enost dnes zažÃvá Macron. Důchodovou reformu prosadil za pomoci Älánku 49.3, v ústavÄ zakotveném triku, který mÄl poskytnout cestu ze slepé uliÄky a legálnà cestu â v NÄmecku naprosto nepÅedstavitelnou â obcházenà parlamentu. Macron ale zdaleka nemá legitimitu ulice.
Ale naopak. Zákon byl pÅijat v NárodnÃm shromáždÄnà po vyslovenà nedůvÄry (chybÄlo jen devÄt hlasů) a nynà jej provÄÅuje Ãstavnà rada â Macron vÅ¡ak pÅilil jeÅ¡tÄ vÃce oleje do již tak ohnÄ na ulici.
PrávÄ naopak. Zákon byl v NárodnÃm shromáždÄnà schválen po neúspÄÅ¡ném hlasovánà o nedůvÄÅe (chybÄlo pouze devÄt hlasů) a nynà jej zkoumá Ãstavnà rada â Macron vÅ¡ak pÅilil jeÅ¡tÄ vÃce oleje do již tak plápolajÃcÃho ohnÄ ulice. Demonstranti a stávkujÃcà se tam stále hemžà a podporuje je velká vÄtÅ¡ina Francouzů. Podle nedávného průzkumu má 86 procent Francouzů dojem, že jejich politikům na nich ani na jejich budoucnosti nezáležÃ.
Život ve Francii nenà momentálnÄ
“la vie en rose”â život v růžovém, ale peklo.
Na chodnÃcÃch se dál hromadà odpadky, hoÅà odpadkové koÅ¡e. NoÄnà potyÄky se speciálnà policejnà jednotkou CRS jsou na dennÃm poÅádku. ZemÄ nenà âvie en roseâ (život v růžovém), jak si ji NÄmci rádi idealizujÃ, a stále vÃce jako peklo s dlouhými frontami na ÄerpacÃch stanicÃch a blokádami pÅed vjezdem do jaderné elektrárny Bugey.
Z nÄmeckého pohledu je zarážejÃcà nekompromisnost jednotlivých aktérů a jejich odmÃtánà jednat o dohodÄ u jednacÃho stolu. Radikalita debaty a násilnost konfliktu jsou zemi vyjednávánà a sociálnÃho dialogu cizÃ. Pokojné varovné stávky, které odbory posluÅ¡nÄ organizujà odvÄtvà po odvÄtvà a paralyzujà letiÅ¡tÄ a mÃstnà veÅejnou dopravu v NÄmecku, vypadajà ve srovnánà se zapÅaženými demonstraÄnÃmi pochody ve francouzských ulicÃch jako vesnická zábava.
Le Penová sklÃzà ovoce- nicnedÄlánÃm
DÅÃve nebo pozdÄji povedou k ÅeÅ¡enÃ. Olaf Scholz může klidnÄ spát. ZatÃmco ve Francii vládne Elisabeth Borneová jen na zkouÅ¡ku a Marine Le Penová klidnÄ sklÃzà plody hnÄvu. A emmanuel macron? Cesta ho nedonutà zahnout. Kurz nezmÄnÃ. Jde o ânadÅazený zájem národaâ, ÅÃká. Tuto reformu nedÄlá âpro zábavuâ, ale âz nutnostiâ.
Nezametá vÄci âpod koberecâ jako tolik jiných pÅed nÃm. âPokud si mám vybrat mezi průzkumy veÅejného mÃnÄnà a krátkodobým myÅ¡lenÃm a obecným zájmem zemÄ, volÃm obecný zájem zemÄ. A pokud se budu muset smÃÅit s neoblÃbenostÃ, smÃÅÃm se s nÃ.â
Ulici ustoupil jen v jednom bodÄ, aby ji jeÅ¡tÄ vÃce nevyprovokoval. Na zaÄátek týdne plánovaná oficiálnà návÅ¡tÄva krále Karla III. byla na poslednà chvÃli zruÅ¡ena. Jak by mohl být nový panovnÃk krátce pÅed svou korunovacà vystaven podÃvané na revoluÄnà ulici? Natožpak aby se ulici naskytl pohled na honosnou hostinu pod pozlaceným obloženÃm Versailles…
Â
Ãvodnà foto: Fahrraddemonstration zum fünften Jahrestag des Klimaabkommens von Paris von der Glienicker Brücke, Leonhard Lenz, zdroj: Der Tagesspiegel, autorka: Pascale Huguesová, pÅeklad: Bohumil ÅeÅicha

Nezávislý internetový magazÃn se zamÄÅenÃm na geopolitiku, kulturu, sociálnà oblasti a technologie. Jsme ve virtuálnÃm éteru od záÅà 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z územà Evropy, asie a Severnà Ameriky. ZajÃmá nás vÅ¡e nové.