Alexandr Dugin v Cargrad.tv – pohled druhé strany: Začínáme

V posledních dnech došlo na Ukrajině k výrazné změně poměru sil. Je ji třeba chápat komplexně.

Kyjevské protiútoky v Chersonu zatím nejsou příliš úspěšné, ale v Charkově bohužel úspěšné jsou. Zlomovým bodem je situace v Charkově a nucený ústup našich sil. Pomineme-li psychologické dopady a oprávněné pocity vlastenců, je třeba konstatovat, že v celé historii speciální vojenské operace jsme se dostali do bodu, z něhož není návratu.

Alexandr Dugin by Mahdieh Gaforian
Alexandr Dugin by Mahdieh Gaforian

Všichni nyní doporučují mimořádná opatření ke zvrácení situace a některé z těchto návrhů jsou zcela racionální. V žádném případě si nečiníme nárok na originalitu, pouze se snažíme shrnout nejzásadnější body a doporučení a zasadit je do globálního geopolitického kontextu.

Třetí světová válka

Jsme na pokraji třetí světové války, ke které nás Západ obsedantně tlačí. To už není strach nebo očekávání, ale skutečnost. Rusko je ve válce se sjednoceným Západem, s a jeho spojenci (i když ne se všemi – Turecko a Řecko mají své vlastní postoje a řada evropských zemí, především, ale ne výhradně, Francie a Itálie, se nechtějí aktivně účastnit války s Ruskem). Přesto se hrozba třetí světové války přibližuje.

Zda dojde k použití jaderných zbraní, je otevřenou otázkou. Pravděpodobnost jaderného armagedonu však každým dnem roste. Je zcela jasné, a mnozí američtí vojenští představitelé (jak nedávno otevřeně prohlásil bývalý americký velitel sil v Evropě Ben Hodges), že Západ se nespokojí ani s naším úplným odchodem z bývalé Ukrajiny, že nás dorazí na našem území a budou trvat na „bezpodmínečné kapitulaci“ (Jens Stoltenberg), „deimperializaci“ (Ben Hodges), rozparcelování Ruska.

V roce 1991 se Západ radoval z rozpadu SSSR a naší ideologické kapitulace, především z přijetí západní liberální ideologie, politického systému a ekonomiky pod západním vedením. Dnes je pro Západ červenou linií existence suverénního Ruska – a to i v rámci hranic Ruské federace.

Protiútok ukrajinských ozbrojených sil na Charkovsku je přímým útokem Západu na Rusko. Všichni vědí, že tato ofenzíva byla organizována, připravena a vybavena vojenským velením USA a a probíhala pod jejich přímým dohledem. Nejedná se pouze o využívání vojenské techniky NATO, ale také o přímé zapojení západní letecké rozvědky, žoldáků a instruktorů. V očích Západu je to začátek „našeho konce“. Jakmile se podařilo oslabit obranu území pod naší kontrolou v Charkovské oblasti, můžeme být poraženi ještě více. Nejedná se o drobný úspěch kyjevské protiofenzívy, ale o první hmatatelný úspěch Drang nach Osten sil NATO.

Samozřejmě se můžeme pokusit připsat to na vrub dočasným „technickým potížím“ a odložit věcnou analýzu situace na později. To však jen oddálí uskutečnění fait accompli a v konečném důsledku nás to jen vyčerpá a demoralizuje.

Proto je třeba s chladnou hlavou přiznat: Západ nám vyhlásil válku a už ji vede. Tuto válku jsme si nevybrali, nechtěli jsme ji. V roce 1941 jsme také nechtěli válku s nacistickým Německem a do poslední chvíle jsme v ni odmítali věřit. Ale v současné situaci, kdy je proti nám de facto vedena, to není rozhodující. Nyní záleží jen na tom, abychom ji vyhráli a uhájili právo Ruska na existenci.

Konec speciální vojenské operace

Speciální vojenská operace jako omezená operace na osvobození Donbasu a řady území Novoruska skončila. Postupně přerostla v plnohodnotnou válku se Západem, v níž samotný teroristický nacistický kyjevský režim hraje vlastně jen instrumentální roli. Pokus o jeho obléhání a osvobození řady ukrajinských, nacisty ovládaných území v Novorusku, při zachování stávající geopolitické rovnováhy sil ve světě, jako technická operace selhal a předstírat, že prostě pokračujeme v speciální vojenské operaci – někde na okraji zájmu veřejnosti – je prostě zbytečné.

Mimo naši vůli jsme nyní ve válce, a to se týká každého ruského občana: každý z nás je v hledáčku nepřítele, teroristy, odstřelovače, DRG.

Situace je však taková, že nemůžeme, i kdybychom chtěli, vrátit vše do původního stavu – před 24. únor 2022. To, co se stalo, je nezvratné a neměli bychom se bát žádných ústupků nebo kompromisů z naší strany. Nepřítel přijme pouze naši úplnou kapitulaci, podrobení, rozkouskování a okupaci. Takže jednoduše nemáme na výběr.

Konec speciální vojenské operace znamená nutnost hluboké transformace celého politického a společenského systému současného Ruska – vojenské přeměny země – v politice, ekonomice, kultuře a informační sféře. Konec speciální vojenské operace byl možná důležitým, ale ne jediným obsahem ruského společenského života. Válce se Západem misí ustoupit vše.

Ideologická fronta

Rusko se nachází ve stavu ideologické války. Hodnoty prosazované globalistickým Západem – LGBT, legalizace zvráceností, drogy, spojení člověka se strojem, totální promíchání nekontrolovanou migrací atd. – jsou neoddělitelně spjaty s jeho politicko-vojenskou hegemonií a unipolárním systémem. Západní liberalismus a globální politicko-vojenská a ekonomická nadvláda USA a jsou jedno a totéž. Je absurdní bojovat proti Západu a přijímat (byť jen částečně) jeho hodnoty, v jejichž jménu proti nám vede válku, válku vyhlazovací.

Naše vlastní plnohodnotná ideologie by dnes pro nás nebyla jen „užitečná“. Pokud ji nebudeme mít, prohrajeme. Západ na nás bude i nadále útočit zvenčí, ozbrojenými a vycvičenými ukrajinskými nacisty, a zevnitř, stále ještě liberální pátou kolonou, která obratně kazí mysl a duše mladé generace. Bez vlastní ideologie, která jasně definuje, kdo je přítel a kdo nepřítel, bychom byli v takové situaci téměř bezmocní.

Ideologie musí být nastíněna okamžitě a její podstatou musí být naprosté a přímé odmítnutí západní ideologie, globalismu a totalitního liberalismu se všemi jeho instrumentálními poddruhy – včetně neonacismu, rasismu a extremismu.

Mobilizace

Mobilizace je nevyhnutelná. Válka se týká všech a každého. Mobilizace však neznamená násilné posílání branců na frontu. Tomu lze předejít – například vytvořením plnohodnotného dobrovolnického hnutí – s potřebnými výhodami a státní podporou.

Je třeba vsadit na veterány, na zvláštní podporu bojovníků Novoruska. V Rusku jich je málo, ale mají své příznivce i v zahraničí. Neměli bychom váhat s vytvořením protinacistických antiglobalizačních interbrigád poctivých lidí z Východu i Západu.

Nejdůležitější však je nepodceňovat Rusy. Jsme národ hrdinů. Strašlivé vrahy jsme za cenu velkých obětí poráželi v naší slavné historii více než jednou a více než dvakrát. I tentokrát zvítězíme, pokud se válka proti Západu stane válkou lidovou. Vítězíme v lidových válkách, ve válkách, v nichž se probouzí a bojuje náš obrovský lid.

Mobilizace znamená úplnou změnu informační politiky. Je třeba zrušit normy z dob míru (a v podstatě slepé kopírování západních zábavních programů a strategií, které společnost pouze kazí). a média obecně by se měly stát nástrojem vlastenecké mobilizace v době války. Všechny koncerty na frontě, ale také v tylu. Postupně se to již rozbíhá, ale zatím se to týká jen malé části kanálů. Musí být všude.

Kultura, informace, vzdělání, osvěta, politika, sociální sféra – vše musí pracovat jednotně pro válku, tedy pro vítězství.

Ekonomika

Každý suverénní stát může emitovat tolik národní měny, kolik potřebuje. Pokud je skutečně suverénní. Kvůli válce se Západem nemá smysl pokračovat v ekonomických hrách podle jeho pravidel. Válečné hospodářství nemůže být jiné než suverénní. Na vítězství by se mělo vynaložit tolik, kolik je třeba. Je třeba pouze dbát na to, aby se emise soustředily do speciálního okruhu určeného pro strategické účely. Korupce by za těchto okolností měla být válečným zločinem.

Válka a pohodlí jsou neslučitelné. Pohodlí jako cíl, jako životní orientační bod, je třeba opustit. Pouze národy připravené na strádání jsou schopny vyhrát skutečné plnohodnotné války.

V takových situacích se vždy objeví nová generace ekonomů, jejichž cílem je zachránit stát. To především. Dogmata, školy, metody a přístupy jsou druhotné.

Takovou ekonomiku můžete nazvat mobilizační ekonomikou, nebo jednoduše vojenskou ekonomikou. 

Naši spojenci

V každé válce hrají klíčovou roli spojenci. Rusko jich dnes nemá mnoho, ale máme je. Především mluvíme o zemích, které odmítají unipolární liberální západní řád. Tedy zastánci multipolarity – jako je Čína, Írán, Severní Korea, Srbsko, Sýrie, Středoafrická republika, Mali, ale do jisté míry také Indie, Turecko, řada islámských, afrických a latinskoamerických zemí (především Kuba, Nikaragua, Venezuela).

Při jednání s nimi je třeba mobilizovat všechny dostupné zdroje, nejen profesionální diplomacii, ale i diplomacii lidovou. A k tomu je opět zapotřebí ideologie. Musíme přesvědčit naše spojence, že jsme se rozhodli nezvratně skoncovat s globalismem a západní hegemonií a že jsme připraveni jít až do konce při budování multipolárního světa. Zde musíme být důslední a rozhodní. Doba polovičatých tónů a kompromisů skončila. Válka Západu proti Rusku rozděluje lidstvo na různé strany barikády.

Duchovní faktor

Ústředním bodem započaté globální konfrontace je duchovní, náboženský aspekt. Rusko se ocitlo ve válce s protináboženskou civilizací, která rozvrací samotné základy duchovních a morálních hodnot – Boha, církev, rodinu, pohlaví, člověka. Při všech rozdílech mezi pravoslavím, tradičním islámem, judaismem, hinduismem nebo buddhismem všechna a na nich postavené kultury uznávají božskou pravdu, vysokou duchovní a morální důstojnost člověka, ctí tradice a instituce – stát, rodinu, společenství. Moderní Západ toto vše zrušil a nahradil virtuální realitou, extrémním individualismem, zničením genderu, všeobecným dohledem, totalitní „kulturou zrušení“, postpravdivou společností.

Na Ukrajině kvete otevřený satanismus a otevřený rasismus a Západ to jen podporuje.

Máme co do činění s tím, co pravověrní starší nazývají „civilizací Antikrista“. Úkolem Ruska je proto sjednotit věřící různých vyznání v této rozhodující bitvě.

Nečekejte, až vám nepřítel světa zničí domov, zabije manžela, syna nebo dceru… V určitém okamžiku bude pozdě. Chraň Bůh, abychom se takové chvíle dožili.

Nepřátelská ofenziva v Charkovské oblasti je právě taková. Začátek plnohodnotné války Západu proti nám.

Západ demonstruje svůj záměr zahájit proti nám vyhlazovací válku – 3. světovou válku. K odražení tohoto útoku musíme shromáždit veškerý náš nejhlubší národní potenciál. Všemi prostředky – myšlením, vojenskou silou, ekonomikou, kulturou, uměním, vnitřní mobilizací všech struktur státu i každého z nás.


Úvodní foto: Killed woman in Bucha by Військове телебачення України, zdroj: Царьград, autor: Simon Tisdall, překlad: Robert Nerpas