Ruská ruleta na zadním dvorku USA

Putin investoval spoustu času a peněz do podkopávání amerického vlivu v Latinské Americe. S invazí na Ukrajinu se střelil do kolene.

Jair Bolsonaro varování ignoroval. Přestože mu američtí diplomaté dali najevo, že návštěvu brazilské hlavy státu v Rusku před dvěma týdny považují za nevhodnou, Bolsonaro odletěl do Moskvy. Tam pravicový populista zářil ve světle reflektorů společně s Vladimirem Putinem. Na rozdíl od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona nebyla oficiální tisková fotografie pořízena u obrovského vyjednávacího stolu, který signalizuje chladnou vzdálenost. Přestože se Bolsonaro chlubil tím, že nebyl očkován proti „chřipce“ 19, nechybělo ani žoviální plácání po zádech.

Do Moskvy na krátkou návštěvu přicestoval také argentinský prezident Alberto Fernández. On také vzdoroval výzvám Washingtonu, aby svou cestu odložil, protože Rusko rozmisťovalo vojáky na hranici s Ukrajinou. Levicový peronista Fernández zašel dokonce tak daleko, že prohlásil, že chce z Argentiny udělat „ruskou bránu“ do Latinské Ameriky.  Závislost země na Spojených státech a Mezinárodním měnovém fondu, kterému Argentina dluží 45 miliard dolarů, musí podle něho skončit.

To, co ti dva prodali svým stoupencům jako odvážné osvobození od amerického imperialismu/neoliberalismu nebo chytré geopolitiky, dostalo po ruské invazi na Ukrajinu zatuchlou příchuť. Válka není něco, čím byste mohli získat body u lidí v Latinské Americe. A tak se ti dva pak trochu pohnuli: Bolsonaro se prohlásil za „neutrálního“ a obvinil Ukrajince, že svůj osud vložili do rukou komika. Fernández hovořil o „vojenských konfliktech“ a prosil o dialog a respektování suverenity, územní nedotknutelnosti a bezpečnosti všech zúčastněných.

Nebyli ale jediní, kdo v Latinské Americe projevil pochopení pro Putina. Podporu získal také od autoritářských socialistických bratrských států Kuby, Venezuely a Nikaraguy. Ujistili Putina o své plné podpoře. Venezuelský vládce Nicolas Maduro obvinil z vyprovokování konfliktu NATO a USA.

Na alespoň částečné podpoře z Latinské Ameriky pracoval Putin již delší čas. V roce 2014 ruská média jako agentura Sputnik a propagandistický kanál Russia Today otevřela kanceláře v Latinské Americe. Od té doby své zpravodajství ve španělštině neustále rozšiřují. Kuba je historickým partnerem z dob Sovětského svazu. Moskva opakovaně zaostalému socialistickému karibskému ostrovu finančně pomáhala, odpustila mu staré dluhy a půjčila 2,3 miliardy amerických dolarů.

S Venezuelou Rusko rozvíjelo své vztahy především za socialisty Huga Cháveze.  Vyslalo do Karibiku stovky poradců, vojenských expertů, počítačových vědců a zpravodajských pracovníků. Jihoamerická země disponuje rozsáhlou vojenskou technikou ruského původu, včetně bojových letounů Suchoj, vrtulníků, systémů protiraketové obrany a tanků. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov v lednu pohrozil, že nemůže „ani potvrdit, ani vyloučit“ možnost vyslání ruských jednotek do Venezuely a na Kubu, pokud USA a neomezí eskalaci vojenských aktivit ve východní Evropě. Nejméně třikrát Rusko vyslalo do Venezuely na vojenská cvičení stíhačky Tupolev a válečné lodě.

Venezuela je také považována za platformu ruských vyslanců, kteří jsou aktivní zejména během voleb nebo protestů v regionu a vyvolávají nepokoje. Země je také součástí skládačky praní špinavých peněz, kterou Rusko používá ve snaze obejít mezinárodní sankce. Venezuelská státní ropná společnost PDVSA má v Moskvě pobočku, jejímž prostřednictvím se zpracovávají platební transakce. Podle zpráv tajných služeb jsou do venezuelských trojúhelníkových dohod týkajících se špinavého zlata, zbraní a ropy zapleteny také Írán a Turecko.

Obrat Salvadoru k Rusku a Číně začal za levicové vlády Salvadora Sáncheze, ale na síle nabral od roku 2019 z prostředí populistů Nayiba Bukeleho. Jeho autoritářský styl vlády byl od počátku zaměřen na konfrontaci s USA a demontáž demokracie. Jeho velvyslanec v Moskvě krátce po nástupu do funkce prohlásil, že Bukele chce být první salvadorskou hlavou státu, která vycestuje do Ruska. Návštěva je naplánována na polovinu roku a dosud nebyla zrušena.

Ke sbližování obou zemí zatím docházelo spíše mimo diplomatické cesty. Stále více nasvědčuje tomu, že za zavedením bitcoinu jako oficiální měny v Salvadoru stojí zájmové skupiny, které jsou ukotveny v pravicově libertariánském prostředí v USA a mají také vazby na Rusko. Podezření v tomto ohledu vzbudil americký bitcoiner Max Keizer, jeden z Bukeleho poradců, který je také pravidelným hostem Russia Today a nedávno zveřejnil celou sérii – nyní již smazaných – tweetů proti Ukrajině.

Důležitou součástí ruské strategie pro Latinskou Ameriku byla vakcína Sputnik. Rusko jimi zásobovalo mnoho latinskoamerických vlád, zejména na začátku očkovací kampaně, kdy se celosvětová produkce rozbíjela pomalu. Sputnik byl levnější a snáze skladovatelný než mRNA vakcíny Pfizer a Moderna. Zejména Argentina, která byla ve finančních potížích, spoléhala dlouhou dobu výhradně na Sputnik.

Na první pohled se tedy zdá, že se Putinovi podařilo otřást latinskoamerickým zadním dvorkem USA. Při bližším pohledu však invaze na Ukrajinu mnohé z dosažených zisků narušila a poškodila Putinovu image. Od doby, kdy ve volbách v roce zvítězil levicový nacionalista Andrés Manuel López Obrador, začalo Rusko Mexiku věnovat zvýšenou pozornost. Mexický prezident opakovaně nacházel slova chvály pro své ruské přátele. Nyní se ale země rychle postavila na stranu svého amerického partnera pro volný obchod a ruskou invazi v OSN jasně odsoudila.

Vzhled druhé regionální mocnosti subkontinentu, Brazílie, byl velmi bizarní. Bolsonaro, který se během svého působení v úřadu proměnil z fanouška Trumpa ve fanouška Putina, se kvůli ruskému jednání dostal do sporu s vlastním viceprezidentem Hamiltonem Mouraem. Mourao vyzval k vojenské podpoře Ukrajiny, protože „jinak by Rusko mohlo skončit jako ve 30. letech“. Bolsonaro se pak o něj veřejně otřel. V Radě bezpečnosti OSN však Brazílie ve shodě s Mexikem vyzvala ke stažení ruských jednotek a zastavení palby. „Červená čára byla překročena,“ řekl brazilský velvyslanec Ronaldo Costa Filho.

Jedinými zbývajícími Putinovými spolehlivými spojenci jsou tudíž jenom bratrské země, které jsou tak jako tak regionálními vyvrheli. To není žádná útěcha. Latinská Amerika opět sklouzává do polarizující logiky podobné té z dob studené války. Americký vojenský expert Evan Ellis vidí, že se rýsuje „rostoucí konfrontace mezi liberální a neliberální aliancí“. Na rozdíl od studené války podle Ellise kritici Západu nepředstavovali hodnotově založený ideologický protimodel, ale vábili „krátkodobými ekonomickými zisky a lákavým osvobozením od neefektivních struktur“. Cílem podkopávání lidských práv a demokratických standardů je vymazat jakoukoli možnost vést ty, kdo jsou u moci, morálně, politicky nebo právně k zodpovědnosti

Latinská Amerika také není imunní vůči kybernetickým útokům, které podněcují protesty a nejistotu nebo podkopávají zločinnost, která oslabuje důvěru občanů v demokracii a tržní ekonomiku. Pokud válka na Ukrajině zesílí, reálně hrozí, že Rusko výrazně rozšíří svou vojenskou přítomnost v Latinské Americe, aby vytvořilo hrozivou kulisu proti Washingtonu. To by mohlo ohrozit mír v celém regionu.


Úvodní foto: Presidente da República, Jair Bolsonaro, durante recepção ao Presidente da Federação Russa, senhor Vladimir Putin, Alan Santos, zdroj: IPG Journal, autor: Sandra Weiss, překlad: Bohumil Řeřicha