Západ byl oddÄlen od SovÄtského svazu, s ÄÃnou to nenà možné
LoÅský zásah ÄÃnské vlády proti technologickým spoleÄnostem, jako je Alibaba nebo Didi a Tencent, nedávno vyvolal spekulace. NÄkteÅà považujà nedávné regulaÄnà zásahy v ÄÃnÄ za souÄást trendu, který je soubÄžný se zvýšeným sledovánÃm velkých technologià americkými úÅady. Jinà to považujà za opatÅenà ke kontrole údajů, které by jinak mohl Západ zneužÃt. A vÄrohodnÄjšà hodnocenà interpretuje postup jako výstÅel napÅÃÄ, aby pÅipomnÄl ÄÃnským korporacÃm, že ÄÃnská komunistická strana je stále na Äele.
NejlogiÄtÄjÅ¡Ãm vysvÄtlenÃm je vÅ¡ak to, že opatÅenÃ, pÅijatá ÄÃnskou vládou, jsou souÄástà obsáhlé strategie oddÄlenà ÄÃny od usa. Je to vývoj s potenciálnÄ vážnými globálnÃmi důsledky. PÅestože se ekonomické a strategické vztahy mezi ÄÃnou a USA dlouhodobÄ stále zhorÅ¡ujÃ, jen málokdo by vÄÅil, že se z toho může vyvinout geopolitická konfrontace v duchu studené války. USA jsou na ÄÃnÄ dlouhodobÄ pÅÃliÅ¡ závislé a obÄ ekonomiky jsou pÅÃliÅ¡ úzce propojeny. Nynà možná zažÃváme, jak vzniká zásadnÄ odliÅ¡ná rovnováha.
Studená válka byla formována hrou tÅà vzájemnÄ propojených sil. PrvnÃ, a možná nejdůležitÄjÅ¡Ã, byla ideologická soutÄž. Spojenými státy vedený Západ a SovÄtský svaz mÄly různé pÅedstavy o správném uspoÅádánà svÄta a obÄ strany se snažily Å¡ÃÅit svou vizi vÅ¡emi prostÅedky.
Boj o vedenÃ
Pak tu byl vojenský rozmÄr, který byl zvláštÄ patrný v závodÄnà v jaderném zbrojenÃ. A oba bloky usilovaly o vÄdeckou, technologickou a ekonomickou vůdÄà roli, protože vÄdÄly, jak je nutná k jejich ideologickému a vojenskému prosazenÃ.
AÄkoli byli SovÄti ekonomicky ménÄ ÃºspÄÅ¡nà než Spojené státy, zpoÄátku byli schopni rezervovat si technologická a vojenská vÃtÄzstvà pro sebe. ÃspÄÅ¡né vypuÅ¡tÄnà prvnÃho satelitu Sputnik bylo budÃÄkem pro USA.
OtevÅená rivalita studené války byla z velké Äásti možná, protože Spojené státy a SovÄtský svaz fungovaly oddÄlenÄ. Americké investiÄnà a technologické průlomy se automaticky nedostaly k SovÄtům (s výjimkou nÄkterých prostÅednictvÃm Å¡pionáže), jako to dÄlala ÄÃna po celá desetiletÃ. Nynà se vÅ¡ak konfliktnà body mezi ÄÃnou a USA, podporované rozporuplnou diplomacià Donalda Trumpa, staly novodobou obdobou soupeÅenà ve studené válce.
Ideologický pÅedÄl, který pÅed 20 lety nebyl na obzoru ani vidÄt, je nynà jasnÄ definován. Západ vyzdvihuje ctnosti demokracie (se vÅ¡emi jejÃmi chybami) a ÄÃna sebevÄdomÄ prosazuje svůj autoritáÅský model po celém svÄtÄ, zejména v Asii a Africe.
ÄÃna zároveÅ otevÅela nové vojenské fronty, a to nejen v JihoÄÃnském moÅi a v Tchajwanském průlivu. A samozÅejmÄ za poslednÃch deset let zesÃlila hospodáÅská a technologická soutÄž. ObÄ strany jsou pÅesvÄdÄeny, že vedou existenciálnà závod o nadvládu v oblasti umÄlé inteligence (AI). I když toto zamÄÅenà na ni může selhat, nadÅazenost v digitálnÃch technologiÃch, biologických vÄdách, Å¡piÄkové elektronice a polovodiÄových technologiÃch má rozhodujÃcà význam.
Nová rivalita
NÄkteÅà pozorovatelé novou rivalitu vÃtajà a vÄÅÃ, že spojà Západ v jasnÄ definovaném spoleÄném boji.  âÅ okâ ze Sputniku nakonec vedl americkou vládu k investicÃm do infrastruktury, vzdÄlávánà a nových technologiÃ. Podobné stanovenà cÃlů státnÃho jednánà by podle jejich názoru mÄlo mnoho výhod; ve skuteÄnosti administrativa Joe Bidena již zaÄala zamÄÅovat investiÄnà priority USA v soutÄži s ÄÃnou.
Je pravda, že mnoho úspÄchů Západu bÄhem studené války bylo možné dosáhnout jen proto, že SovÄtský svaz sloužil jako protiobraz. Západoevropský model sociálnà demokracie byl považován za kompatibilnà alternativu k autoritáÅskému socialismu sovÄtského stylu. PodobnÄ růst trhu v Jižnà Koreji a na Tchaj-wanu vdÄÄà za hrozbu komunismu, který donutil autokratické vlády upustit od otevÅené represe, zavést pozemkové reformy a investovat do svých vzdÄlávacÃch systémů.
I tak by dnes náklady na odpojenà byly s nejvÄtšà pravdÄpodobnostà mnohem vyššà než potenciálnà pÅÃnosy nového Å¡oku Sputniku. V dneÅ¡nÃm propojeném svÄtÄ je globálnà spolupráce zásadnÃ. Konkurence s ÄÃnou může být pÅi obranÄ demokracie po celém svÄtÄ důležitá, ale nenà jedinou prioritou Západu. ZmÄna klimatu také vyžaduje úzkou spolupráci mezi USA a ÄÃnou.
Modernà komentátoÅi také obvykle zanedbávajà obrovské náklady studené války. Pokud Západ již nenà zvláštÄ důvÄryhodný jako obhájce lidských práv a demokracie, napÅÃklad v Hongkongu a ÄÃnÄ, nenà to způsobeno pouze nešťastnými desetiletÃmi vojenských operacà na BlÃzkém východÄ.
Riziko na obou stranách
V letech, ve kterých se USA vidÄly zapleteny do existenÄnÃho boje se SovÄtským svazem, svrhly demokraticky zvolené vlády v Ãránu (1953) a Guatemale (1954) a podporovaly diktátory, jako byl Joseph Mobutu v Kongu a Augusto Pinochet v Chile.
StejnÄ Å¡patná je akceptace toho, že studená válka vedla k vÄtšà mezinárodnà stabilitÄ. Naopak, jaderné závody ve zbrojenà a politika extrémnÃho rizika na obou stranách vydláždily cestu válce. Kubánská raketová krize nebyla jedinou konfrontacÃ, která pÅivedla USA a SovÄtský svaz na pokraj otevÅeného konfliktu (a âzaruÄeného vzájemného zniÄenÃâ). Také v roce 1973 bÄhem jomkipurské války, v roce 1983, když sovÄtský systém vÄasného varovánà omylem oznámil spuÅ¡tÄnà americké ICBM a pÅi jiných pÅÃležitostech svÄt tÄsnÄ unikl katastrofÄ.
Dnes stojÃme pÅed výzvou najÃt model mÃrového soužitÃ, který na jedné stranÄ umožÅuje konkurenci mezi nesmiÅitelnými svÄtonázory a na stranÄ druhé umožÅuje spolupráci v geopolitických otázkách a ochranÄ klimatu. To neznamená, že by Západ mÄl pÅijmout poruÅ¡ovánà lidských práv ÄÃnou nebo opustit své spojence v Asii. NemÄl by se vÅ¡ak také zaplést do konfliktu ve stylu studené války.
Ãvodnà foto: Bunker 23 int the former arsenal in the Dernekamp hamlet, Kirchspiel, Dülmen, North Rhine-Westphalia, Germany, by Dietmar Rabich, zdroj: Der Tagesspiegel, autor: Daron Acemoglu, pÅeklad: Bohumil ÅeÅicha

Nezávislý internetový magazÃn se zamÄÅenÃm na geopolitiku, kulturu, sociálnà oblasti a technologie. Jsme ve virtuálnÃm éteru od záÅà 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z územà Evropy, asie a Severnà Ameriky. ZajÃmá nás vÅ¡e nové.