Španělská chřipka podpořila vzestup nacionalistů


Úvodní foto: Spanish flu hospital, courtesy of the National Museum of Health and Medicine, Armed Forces Institute of Pathology, Washington, D.C., USA / Wikimedia Commons

Dlouhodobé účinky jsou obrovské. Podle americké studie španělská chřipka „hluboce formovala“ německou populaci.

Jaké dlouhodobé důsledky má pandemie koronaviru pro světový politický řád? Tato otázka se v současnosti týká mnoha lidí a vědy po celém světě. Studie nedávno zveřejněné Federální reservní banky v New Yorku na příkladu španělské chřipky ukazuje, jak mohou pandemie ovlivnit svět politiky. Chřipková pandemie „hluboce formovala německou společnost,“ uvádí zpráva.

Podle studie existuje souvislost mezi pandemií v letech 1918 až 1920 a vzestupem NSDAP na počátku 30. let. Výsledky studie ukazují, že v německých městech s největším počtem úmrtí klesly sociální výdaje.  Obce mohly v následujících letech vydat na obyvatele méně peněz. A podle studie byli lidé v těchto městech více nakloněni volit nacionálně socialistickou stranu.

Autor studie, ekonom , našel korelaci mezi úmrtím na chřipku a růstem hlasu nacistů. To platí také v případě, že jsou brány v úvahu další faktory, jako je etnické a náboženské složení města a regionální nezaměstnanost. Brickle zkoumal německé volby v letech 1932 a 1933.

„Samotná úmrtí na chřipku měla silný vliv na podíl hlasů extremistům, zejména extremistické nacionalistické socialistické straně,“ říká studie. Na jiné politické extrémisty, např. komunisty, to dopad nemělo.

Vyšetřování Federální rezervní banky rovněž zjistilo, že španělská chřipka vyvolala „odpor“ vůči cizincům a menšinám. „Korelace mezi úmrtností na chřipku a hlasováním pravicových extremistů je silnější v regionech, kde jsou za „středověké soužení“ v minulosti zodpovědné menšiny, zejména Židé,“ uvádí zpráva.

V době, kdy země po celém světě trpí pandemií a populisté již dlouho vládli v západních demokraciích, lze tuto studii chápat jako varovný signál.

Ekonom Brickle se také obává, že pandemií chřipky v roce 1918 utrpěli zejména mladí lidé. Mohli mít v obcích jiné „preference“. Demografický dopad se u pandemie koronaviru liší. Plicní nemocí způsobenou novým koronavirem jsou postiženi zejména starší lidé.

„Při interpretaci našich výsledků jsme opatrní,“ píše autor Kristian Brickle. „Studie však nabízí nový příspěvek k diskusi o dlouhodobých účincích pandemie.“

Španělská chřipka byla pandemie chřipky, která se rozšířila na konci první světové války. Pandemie se vyvinula ve třech vlnách v letech 1918 až 1920 a podle různých odhadů stála mezi 27 a 50 miliony životů. Je považována za nejhorší pandemii v historii.

Epilog

Dějiny se opakují, ke slovu se dostávají strany a hnutí s jasnými fašistickými znaky. U moci jsou autokraté, kteří odmítají vládnout demokraticky a ohrožují nejen právní stát, ale svět jako takový.

The following two tabs change content below.
Bohumil Řeřicha

Bohumil Řeřicha

Jeden z prvních redaktorů FreeMagOne, Evropan, humanista. Angažuje se v akcích Kruhu přátel česko-německého porozumění, přítel Lidic.