„Podporujeme sankce proti Rusku“


Zdroj: německý tisk, úvodní foto: Grasalkovičův palác, Bratislava, Slovakian99, (c)Wikimedia Commons

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová varuje v rozhovoru pro německá média před ovlivňováním Evropy ruskými dezinformačními zprávami.

Paní prezidentko, Vy jste byla poměrně překvapivě, jako kandidátka strany, která ještě nebyla zastoupena v Parlamentu, na jaře zvolena prezidentkou Slovenska. Od června jste v úřadě. V čem spočívá, že slovenští voliči dali většinově důvěru Vám, a ne kandidátům vládní strany Směr, ačkoli ve všech průzkumech byli daleko před Vámi?
Bylo to nepravděpodobné vítězství. Moje úroveň popularity se pohybovala na začátku kolem 12 %. Byli zde protikandidáti, kteří měli 100 %. Byl to ale také výsledek vývoje, toho, že jako právnička pocházím z prostředí práva a spravedlnosti. Po vraždě novináře Jána Kuciaka byla touha po právu a spravedlnosti v národě velmi silná. Mimo to můj způsob řešení problémů stojí na kompromisech a porozumění. Chci zůstat věcná a koncentrovat se na obsah. Nechci stavět do popředí osobní animozity. Také toto lidé volili.

Když je toto výrazem společenského vývoje, jak je udržitelný? Je to více než krátkodobá reakce na zavraždění mladého páru Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové?
Jde zde o zásadní změnu mezi lidmi, kteří se po této vraždě probudili. Mohli jste sledovat, jak se „valí sněhová koule“.  S tím také souvisí moje rozhodnutí vstoupit do prezidentské volby.  Dříve jsem s Jánem spolupracovala. Myslím, že po tom, co se stalo, touží společnost po spravedlnosti.

Když je novinář zavražděn kvůli jeho práci, jako to bylo zřejmé v případě Jána Kuciaka, představuje to nejtěžší ohrožení svobody tisku. Stopy pachatelů vedou do pletiva vytvořeného z organizované kriminality a politiky.  Může se země  vlastní silou vysvobodit z této spleti?
Celá situace je skutečně nesmírně závažná. Přesto má důvěru ve vyšetřovatele. Podle konkrétních částečných výsledků jsem optimistická, že jako země najdeme cestu ven z této situace. Je však důležité, že tento proces sledují instituce ze zahraničí.

Jaké instituce?
Zahraniční média stále ještě projevují zájem na těchto vyšetřováních, neboť zavražděn byl jejich kolega. Člena svého výboru poslal na Slovensko také Evropský parlament.

Čeho můžete jako prezidentka dosáhnout?
Musím brát na zřetel nezávislost vyšetřovatelů a státního zastupitelství. Existuje podezření, že do vraždy byli zapleteni vysoce postavení úředníci a političtí představitelé. Jako politička a prezidentka země mohu zaujmout stanovisko, jasně ukázat svůj zájem a ovlivňovat veřejnost. V řadách policie a státního zastupitelstva jsou ale také slušní lidé. Těm musím projevovat důvěru a podporovat je tím. Jako právnička jsem se velmi dlouho věnovala problémům ve spolupráci mezi policií, státním zastupitelstvím a justicí. Je zde přirozeně ještě mnoho možností jejího zlepšení. K tomu mohu přispět svými stanovisky.

Máte také oprávnění jmenovat nové soudce nebo vrchní státní zástupce. Chcete to vykonávat aktivně a cíleně?
Jednoznačně ano. Je to nejsilnější pravomoc prezidenta Slovenska. Musím se přirozeně pohybovat v rámci ústavy.

Robert Fico, silný muž strany Směr, který musel v důsledku aféry Kuciak odstoupit, by chtěl být ústavním soudcem a dokonce prezidentem Ústavního soudu. Jmenovala byste ho?
Často jsem na to byla během prezidentské kampaně tázána. Říkala jsem to jasně tehdy a říkám to ještě pořád: Ne. Ani ústavním soudcem, ani předsedou soudu.

Přijíždíte na návštěvu Berlína, je to Vaše první cesta do Německa?
Byla jsem v Německu dvakrát soukromě. Jednou jako studentka kurzu němčiny, jednou jsem projížděla cestou na dovolenou.

Co očekáváte od Německa jako partnera Slovenska v EU a NATO?
Spolková republika Německo je klíčový partner v evropské integraci a také velmi důležitým hospodářským partnerem Slovenska. Nejde zde jen o ukazatele ve statistikách; německé firmy vytvořily na Slovensku 120.000 pracovních míst a výrazně se podílejí na našem exportu. Ale vidím také spojitost v hodnotách a historickou spojitost.

Historická spojitost, o níž mluvíte, není jednoduchá. Slovensko dosáhlo poprvé svojí vlastní státní nezávislosti díky německé politice, pod Adolfem Hitlerem. Není toto zatížení příliš silné?
Těmito slovy jsem měla na mysli předchozích 30 let od pádu železné opony. Ale pokud jde o citlivé otázky Slovenského státu ve 2. světové válce, myslím, že máme ještě potenciál zabývat se sebereflexí a vypořádat se s otevřenými otázkami. Když jde o schopnost vrátit se otevřeně do minulosti, může Spolková republika sloužit mnoha zemím jako příklad.

Únos občana Vietnamu vietnamskou tajnou policií s logistickou podporou slovenských úřadů vrhla v minulém roce na tyto vztahy hodně stínů. Máte informace, zdali šlo o aktivní účast těchto úřadů, nebo jestli někdo vědomě zavřel oči?
Podrobnější informace zatím nemám. V této diskutabilní záležitosti je pravdou, že tehdejší operace slovenské strany jistý stín vrhají. Je nezbytné, aby bylo nezávisle vyšetřeno, jak se do toho slovenská strana zapletla.

Před 30 lety padla železná opona. Došlo minimálně ke sjednocení Střední Evropy do Evropské unie. Ale již několik let to vypadá, že dynamika se výrazně mění v neprospěch tohoto sjednocení. Dochází k novému rozštěpení na Západ a Východ?
Historie bezpochyby spoluurčuje současnost. Spoluurčuje ji také komunistická minulost zemí Visegrádu, Polska, Česka, Slovenska a Maďarska. Tyto země mají hodně společného, ale také rozdílného. Měly by být viděny diferencovaně. Slovenská republika je tou nejvíce integrovanou proevropskou zemí této skupiny. Proevropští byli například oba kandidáti v prezidentské volbě, kteří se dostali do druhého kola. Prokazují to také evropské volby. Rozdíly existují také mezi Polskem a Maďarskem, současný stav by se tedy neměl generalizovat jako rozdíl mezi Východem a Západem. Přihlédnutí k minulosti může také posílit důvěru uvnitř EU.

Rozdíly jsou například v postojích vůči Rusku. Polsko se na Rusko dívá se značnou skepsí, Maďarsko s ním čile obchoduje a pravidelně vítá Vladimíra Putina. Kde stojí Slovensko?
My přijímáme Rusko jako důležitého globálního hráče, s kterým se musíme snažit o konstruktivní dialog. Nesmí to však podkopávat hodnoty, kterými žijeme v Evropské unii. Totéž se vztahuje na hospodářskou spolupráci. Pokud jde o politiku Ruska vůči Ukrajině, sdílíme jednoznačně postoj Evropské unie a podporujeme hospodářské sankce až do obnovení normálního stavu, to znamená splnění dohody z Minsku.

Máte dojem, že se Rusko na Slovensku prostřednictvím zpravodajských portálů s tendenčními nebo zcela lživými zprávami také skrytě pokouší o politický vliv?

O tom, že se Rusko snaží ovlivňovat falešnými zprávami veřejné mínění v různých zemích, již delší dobu informují zpravodajské služby napříč Evropou. Jsme toho svědky. Loni jsme vypověděli ruského diplomata, jehož aktivity byly v rozporu s běžným diplomatickým působením.

Jakou roli hraje Čína?
Hospodářské zájmy evropských zemí jsou důležité, přesto však nesmíme zrazovat hodnoty, kterými společně v EU žijeme a které ctíme. Před několika týdny jsem se setkala s čínským ministrem zahraničí. Kromě projednávání hospodářských otázek jsem otevřeně vyslovila zneklidnění kvůli porušování lidských práv Čínou. Tím jsem také prezentovala pozici Evropské unie.

Jak to přijal?
Vyjádřila bych to tak, že můj názor respektoval.

Vidíte migraci jako jeden z největších problémů Evropy?
Považuji téma za důležité, a to i přesto, že v porovnání s rokem 2015, kdy migrační příliv kulminoval, se počet migrantů podstatně snížil. Je to náš společný problém a Slovensko se musí na řešení podílet. Na druhé straně také rozumím pochybnostem našich obyvatel, a to vzhledem k neznámému, s kterým ještě nemáme téměř žádnou zkušenost. Na Slovensku až donedávna skoro žádný cizinec nežil. Jsou zde kulturní a religiózní rozdíly, které um lidí vyvolávají obavy. Ale taky je nezbytné projevovat solidaritu k těm lidem, kteří jsou v nebezpečí a nesnázích.

Pro mnohé země střední a východní Evropa působí problém také ta druhá migrace, emigrace na Západ.

Je to velký problém. Velmi často jde o vysoce vzdělané lidi, kteří zůstávají v cizině. (Pozn.: z Maďarska odešel za posledních 10 let milion převážně vzdělaných mladých lidí).

Je to problém EU, která by ho měla řešit?
Přemýšlíme o tom, co můžeme v naší zemi udělat jinak, aby mladí lidé buď vůbec neodcházeli, anebo aby se po čase vrátili. Od Evropské unie žádná speciální opatření neočekáváme. Jistě, my nemůžeme těmto lidem nabídnout takové pracovní možnosti jako vysoce rozvinuté západní země. O to více bych chtěla v mém úřadujícím období vsadit na prvním místě na férovost a prosazení právního státu. Aby měli tito mladí lidé po návratu na Slovensko pocit, že jejich znalostí jsou potřebné. A aby je ze Slovenska nevyháněla korupce.

 

The following two tabs change content below.
Bohumil Řeřicha

Bohumil Řeřicha

Jeden z prvních redaktorů FreeMagOne, Evropan, humanista. Angažuje se v akcích Kruhu přátel česko-německého porozumění, přítel Lidic.
Bohumil Řeřicha

Latest posts by Bohumil Řeřicha (see all)