Ode dne, kdy RUSKO nezákonně anektovalo KRYM a Sevastopol, uplynuly dva roky. 18. březen 2014 znamenal začátek ruského útoku na územní celistvost Ukrajiny a představuje nejvíce do očí bijící porušení Charty OSN, mezinárodního práva, Helsinského závěrečného aktu a Pařížské charty – dokumentů v srdci evropského bezpečnostního řádu – v posledních desetiletích.
Od té doby se situace v oblasti lidských práv na Krymu markantně zhoršila. Obyvatelům Krymu je vnucováno ruské občanství. Objevuje se bezpočet zpráv o mučení a špatném zacházení s etnickými Ukrajinci a členy tatarské komunity. Ukrajinský jazyk je pod značným tlakem a svoboda sdělovacích prostředků je omezována. Prakticky všechny ukrajinské televizní kanály byly vypnuty a nahrazeny ruským státem kontrolovaným vysíláním. Nezákonné zadržování krymského filmaře Olega Sencova a sociálního aktivisty Oleksandra Kolčenka Ruskem je zjevným příkladem ruského útoku na svobodu projevu na Krymu.
Nejzranitelnější a nejpostiženější skupinou na Krymu jsou pořád krymští Tataři, jejichž dějiny jsou plné utrpení a pronásledování. Televizní stanice ATR krymských Tatarů, vyštvána ruskými de facto úřady, byla nucena přestěhovat se do Kyjeva. Prostor pro používání krymsko-tatarského jazyka se zmenšuje. Krymští Tataři jsou terčem pronásledování a svévolného zatýkání za jejich údajné členství v teroristických organizacích.
Ruskem instalovaný státní zástupce na Krymu nedávno požádal o zákaz činnosti Medžlisu – samosprávného orgánu Tatarů od roku 1991 – s úmyslem označit jej jako extremistickou organizaci. Často je také hlášeno trvalé porušování svobody projevu a názoru, stejně jako svobody vyznání. Obzvláště alarmující jsou případy násilných zmizení a podezřelých vražd spáchaných de facto orgány.
Krym není zapomenut. A Rusko se musí zodpovídat. Krymští Tataři a další obyvatelé Krymu, postiženi represivní politikou Ruska, musí dostat naši podporu.
Při příležitosti druhého výročí nezákonné anexe Krymu znovu potvrzujeme naši neochvějnou podporu územní celistvosti Ukrajiny a její suverenity na celém jejím území. Politika neuznání anexe Evropskou unií je nejjasnějším a nejefektivnějším projevem naší podpory.
EU iniciovala zákaz dovozu výrobků pocházejících z Krymu, a rovněž zakázala investice, jakož i vývoz určitých kategorií zboží a služeb na Krym. Cíleným terčem sankcí EU jsou ruské společnosti, které působí na Krymu. Šedesát lidem zapojených do nezákonné anexe tohoto kusu ukrajinské země je zakázáno cestovat do EU a jejich majetek v EU byl zmražen.
Musíme však zůstat i nadále ostražití. Spolu s dalšími zeměmi, které následovaly našeho příkladu, jako je kromě jiných Norsko, Island, USA, Kanada a Austrálie, musíme neustále připomínat náš neochvějný závazek ke klíčovým zásadám mezinárodního práva a evropského bezpečnostního pořádku. Ponechání činů Ruska bez reakce by vyslalo zprávu budoucím agresorům, že mohou přehlížet mezinárodní právo bez následků.
Politika neuznání Evropskou unií a sankce musí být neustále prověřovány s cílem odstraňování skulin a zefektivňování sankcí. Zůstanou v platnosti tak dlouho, dokud bude pokračovat nezákonná anexe Krymu Ruskem.
Margot Wallströmová, ministryně zahraničních věcí Švédska, Marina Kaljurandová, ministryně zahraničních věcí Estonska, Linas Linkevičius, ministr zahraničních věcí Litvy, Edgars Rinkēvičs, ministr zahraničních věcí Lotyšska, Timo Soini, ministr zahraničních věcí Finska, Kristian Jensen, ministr zahraničních věcí Dánska.
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.