Západ se stále snažà o dobré vztahy s Ruskem. PÅesto obrovská ÅÃÅ¡e reaguje vždy stále s jednostrannými provokacemi. Jen tak může ÄlovÄk rozumÄt fatálnÃm rozhodnutÃm VladimÃra Putina. HovoÅme tedy o provokacÃch. Ruských provokacÃch, které zaÄaly s pÅevzetÃm moci VladimÃrem IljiÄem Leninem a jeÅ¡tÄ na dlouho nepÅestanou s prezidentstvÃm Putina.
V dubnu 1917 cestoval VladimÃr IljiÄ Lenin s nÄmeckou pomocà z Curychu do Petrohradu – a svrhl liberálnà vládu Alexandra Kerenského. Podepsal vydÄraÄský Brest-Litevský mÃr s cÃsaÅským NÄmeckem, hnal jeho zemi do obÄanské války a hladomoru a provokoval tak západnà vÄdomÃ. Západ odpovÄdÄl na tuto katastrofu s potravinovou pomocÃ. Lenin takÅka ukonÄil sovÄtskou sobÄstaÄnost. Také jeho následovnÃk Josef stalin uÄinil katastrofálnà rozhodnutÃ. Jeho Äistky stály ve 30. letech opÄt miliony životů. To byly opÄt provokace – proti lidské důstojnosti, proti evropskému mÃru. NejkatastrofálnÄjÅ¡Ã ze vÅ¡ech rozhodnutà byl pakt Molotov-Ribbentrop v roce 1939, který vedl k rozdÄlenà Polska, Finska, Rumunska a Ukrajiny (Besarábie a Bukovina), tak také baltských republik.
Bez tohoto paktu by byla Hitlerova váleÄná maÅ¡inérie probÃhala jen ztÄžka a jeho skeptiÄtà generálové by mÄli vÃce vlivu. Tento pakt byla provokace proti západnÃm hodnotám a evropskému mÃru, ale také ultimativnà katastrofa pro Rusko. VÃce než 20 milionů zabitých Rusů a Rudá armáda v BerlÃnÄ a východnà EvropÄ, ale v opaÄné charakteristice než AmeriÄané v západnà EvropÄ. Pozvolna se tato pÅÃtomnost stala také provokacÃ. K pádu BerlÃnské zdi, s berlÃnskou krizÃ, Pražským jarem a nebo zavedenÃm stanného práva proti polským odborům Solidarita – je pro to mnoho pÅÃkladů. Na podzim roku 1989 Åekl Michail GorbaÄov francouzskému prezidentovi Francois Mitterrandovi důležitou vÄtu: âKdyby mÄlo znovu sjednocené NÄmecko vstoupit do NATO, pak by brzy nÄjaký maršál Rudé Armády zaujal moje mÃsto v Kremlu.”
RozÅ¡ÃÅenà NATO na východ bylo nezbytné
Pro jiného VladimÃra (Putina) bylo rozhodnutà GorbaÄova, rozpustit VarÅ¡avský pakt a pak také SovÄtský svaz, geopolitická katastrofa 20. stoletÃ. Putin sám byl v roce obratu jako nadporuÄÃk KGB v DrážÄanech. Z jejich hlavnÃho stanu mohl pozorovat jak bojovnÃci za obÄanská práva vzali zteÄà centrálu Stasi na Labi. Pro nÄj to byl zaÄátek pádu SovÄtského svazu. Rudá Armáda se stáhla. NÄmecko se spojilo pod ochranou NATO. Americké atomové zbranÄ zůstaly umÃstÄny ve Spolkové republice NÄmecko. ZpÄtnÄ se ukazuje znovu spojenà NÄmecka jako nevyhnutelný krok. Bez opÄtovného sjednocenà by obyvatelstvo NDR ztratilo proti NSR. Také rozÅ¡ÃÅenà NATO na východ bylo nezbytné. Východ tlaÄil na Západ, požadoval ochranu prostÅednictvÃm NATO, investice a spoleÄný trh s EU. Moskva mohla východnà rozÅ¡ÃÅenà sice oznaÄit jako zradu a využÃt jako záminku.
Vládci v MoskvÄ, ale nebyli naivnÃ, aby neoÄekávali rozÅ¡ÃÅenà na východ. Po konci VarÅ¡avského paktu uÄinilo Rusko opÄt katastrofálnà rozhodnutÃ. Rozhodlo se odmÃtnout Západ, blokovat a oslabit Evropu a Ameriku. Jelcin krmil svÄt fámami o druhém vydÄraÄském mÃru. UmÃstil ozbrojené sÃly do Moldávie, gruzie, do Sevastopolu na Krymu, do Tádžikistánu. Také do ÄeÄenska a mluvil o výstavbÄ MoskvÄ vÄrnému spoleÄenstvà nezávislých států v tzv. blÃzkém zahraniÄÃ. Rusko by mohlo využÃt nové možnosti, podobnÄ jako Polsko nebo Estonsko. Kdyby Rusko mohlo žÃt v EvropÄ se svými vrcholnými pÅedstaviteli, bylo by probÄhlo vÅ¡echno mnohem lépe. Rusko ale požadovalo veto a to se nehodilo k pravidlům evropského mÃru. MezitÃm ruské veto uÅ¡kodilo v osn mÃru na BalkánÄ i jinde.
NebezpeÄná osa Rusko-Ãrán
SpuÅ¡tÄná oslava k pádu ZDI napsala pozoruhodnou teÄku krvavému stoletÃ. PÅesto to byl omyl. Prolévánà krve neskonÄilo. Na BalkánÄ se rozhoÅela válka. TerorizujÃcà milice vykonávaly od Vukovaru pÅes Srebrenicu až k PriÅ¡tinÄ etnické Äistky. Rusové blokovali v RadÄ bezpeÄnosti OSN každé efektivnà opatÅenà k obranÄ obÄtÃ. Celý svÄt chtÄl Bosnu a kosovo vojensky chránit. PÅesto pÅiÅ¡lo razantnà NE pokaždé z Ruska – provokace s krvavými následky. Provokacà byl také pÅehnaný postup ruských vojsk v ÄeÄensku. Jak v roce 1995 tak také v roce 1999 napadla tato vojska kavkazskou republiku tÄžkým dÄlostÅelectvem. VÃce než 10 tisÃc lidà zemÅelo.
SouÄasnÄ drželo Rusko v RadÄ bezpeÄnosti OSN ochranou ruku nad Islámskou republikou Ãrán. Bez této pomoci by se byl teheránský atomový program zastavil. Teprve Moskva umožnila výstavbu sporného atomového reaktoru  v Buschehru. NávÅ¡tÄva ruského ministra obrany Sergeje Å ojgu v Teheránu na konci ledna 2015 zacementovala dlouhotrvajÃcàrusko-Ãránské partnerstvà ne-mÃru. Pokud velký Ajatolláh ChomejnàšvitoÅà o zniÄenà Izraele potud je osa Moskva-Teherán nejen provokacÃ, nýbrž zvyÅ¡ujÃcÃm se ohroženÃm. To stejné platà pro z Moskvy dlouhotrvajÃcà pomoc Sýrii: po desetiletà podporoval SovÄtský svaz diktátora Háfize al-Asada. Dnes stojà Putin pÅi jeho synovi Bašárovi al-Asadovi jak vojensky, tak také v RadÄ bezpeÄnosti OSN.
obama chtÄl popostrÄit vztahy
Západ vÅ¡ak doufal v lepÅ¡Ã vztahy s Ruskem. Pokusil se obrovskou ÅÃÅ¡i dále posÃlit, mÃsto aby jà omezoval a nebo zastraÅ¡oval. MyslÃce na Schröderovi obchody s plynem, ale také na výrazné pÅánà Angely Merkelové pÅi vrcholném setkánà NATO v roce 2008, vylouÄit z pÅÃstupových jednánà Gruzii a Ukrajinu. Z obavy, že by to mohlo provokovat Rusko. O Å¡est mÄsÃců pozdÄji obsadila ruská vojska Abcházii a Jižnà Osetii. Také Obama chtÄl popostrÄit vztahy. UkonÄil Ruskem kritizované plány raketového obranného Å¡tÃtu v Polsku a Äeské republice. Dnes USA vytýká Rusku testovánà raket s plochou dráhou letu, které by mohly zasáhnout Evropu. To je poruÅ¡enà smlouvy proti INF-SmlouvÄ z roku 1987 o zákazu raket stÅednÃho doletu v EvropÄ. OpÄt ruská provokace.
Po PutinovÄ opÄtovném zvolenà prezidentem v roce 2011 byly tyto taktiky jeÅ¡tÄ zÅetelnÄjÅ¡Ã. Jeho rétorika se stala jeÅ¡tÄ Å¡ovinistiÄtÄjÅ¡Ã a revanÅ¡istiÄtÄjÅ¡Ã, prohlásil bývalý americký velvyslanec v MoskvÄ Michael McFaul. Na ulice Ruska se vrátil brzy klid a o dÅÃvÄjÅ¡Ãch demonstracÃch proti volebnÃm podvodům nebylo ani vidu. NovináÅi byli zatýkáni, popravováni. Ruská mediálnà oblast byla postupnÄ zglajchÅ¡altovaná. Na ZápadÄ nadÄje nepÅestávaly. Mnozà důvÄÅovali v ukrajinské krizi v to, že Putin to může správnou politikou uklidnit. Dokonce sestÅelenàosobnÃho dopravnÃho letadla MH 17 neotevÅelo Západu oÄi. Minská dohoda byla od zaÄátku nápadnÄ poruÅ¡ena. ZbranÄ neutichly. Separatisté pronikali dál. Zabrali letiÅ¡tÄ v DonÄcku a atakovali Mariupol. To bylo právÄ dva dny po tom co vyjednali nÄmecký ministr zahraniÄà Steinmeier a francouzský Fabius smlouvy o staženà tÄžkých zbranà z východnà Ukrajiny.
Minsk 2 posÃlil Putina a oslabil Ukrajinu
Putinova poslednà provokace bylo pÅedvolánà Francoise Hollanda a Angely Merkelové do Moskvy a Minsku. Hodiny museli oba naslouchat jeho výtkám a požadavkům. VÅ¡e se stalo jeÅ¡tÄ horÅ¡Ãm. VÅ¡em bylo jasné – tyto rozhovory by nemohly rozdÃly v zájmech a vojenských realitách vyÅeÅ¡it. PÅesto Å¡li oba šéfové vlád naproti a vyjednávali celou noc. SouÄasnÄ pÅicházely zprávy že až 50 pancéÅových dopravnÃch prostÅedků proniklo z Ruska pÅes hranice do Ukrajiny. Kdyby byla tato krize vyÅeÅ¡ena s minským vyjednávacÃm maratonem a zbranÄ by mohly s koneÄnou platnostà mlÄet, pak by bylo toto ponižujÃcà pÅedvolánà možná hodnotné.
MÃsto toho Minsk 2 Putina posÃlil a ratifikoval tÃm územnà zisk separatistů. Povstalci se necÃtili tÃmto jednánÃm vázáni. Bojovali dále a dobyli Debalceve. Kyjev potvrdil ztrátu strategicky důležitého mÄsta. Sotva nÄkdo oÄekává v této dobÄ jeÅ¡tÄ trvalý klid zbranÃ. Pomalu jsou Západ i Amerika Putinem tak jistÄ provokováni, že reakce už nemůže zůstat bez odezvy. Spojené státy americké, roztržené stálým bojem mezi republikány a demokraty, docházejà k tomu, že musà podporovat vyzbrojenà Ukrajiny. Amerika zaÄÃná tuto evropskou krizi brát vážnÄ. I když Obama by byl radÄji, kdyby si problém vyÅeÅ¡ila Evropa sama. Pro Obamu a Ameriku je jasné, že sama s evropskou mocà a trpÄlivostà nemůže pádu Ukrajiny zabránit. Západ musà uznat, jak velmi Rusko kleslo ke katastrofálnÃm rozhodnutÃm. To potÅebuje naléhavÄ strategii pro hroutÃcà se velmoc, která jedná nejen provokativnÄ, ale Äasto proti svým vlastnÃm zájmům.
Jeden z prvnÃch redaktorů FreeMagOne, Evropan, humanista. Angažuje se v akcÃch Kruhu pÅátel Äesko-nÄmeckého porozumÄnÃ, pÅÃtel Lidic.