Tyrani se často dostávají do svízelných situací, alespoň tak to naznačuje historie. Richard III. a Coriolanus odešli krvavě. V nedávné době skončil na šibenici Saddám Husajn, do vězení putoval Slobodan Miloševič a do exilu Bašár Asad. Libyjský Muammar Kaddáfí byl zahnán do kanálu. Tyranie, z řeckého túrannos (absolutní vládce), je obvykle poháněna pýchou a nevyhnutelně vede k nemesis. Tyrany je třeba svrhnout. Jejich pád je spásou.
Tyranie v mnoha podobách je opět v módě a každý ví, kdo za to může. Abychom byli spravedliví, naznačovat podobnost mezi výše zmíněnými odpornými jedinci a Donaldem Trumpem by bylo naprosto mylné. V klíčových ohledech je horší. Měřeno ochotou a schopností škodit nejchudším a nejzranitelnějším lidem na světě, rozsévat globální ekonomický chaos a vyhrožovat jadernou zkázou, je Trump jedinečně nebezpečný – a den ode dne stále nebezpečnější.
V pomyslném žebříčku tyranie je Trump na prvním místě a v těsném závěsu za ním je ruský prezident Vladimir Putin. Kdyby tito dva narcisté vytvořili partnerství (což je děsivá, ale ne zcela nepravděpodobná představa), mohlo by se jmenovat Monsters R US. Po celé neuspořádané zeměkouli stojí rádoby „siláci“ ve frontě, aby se stali členy jejich klubu.
Jako každý starý i nový tyran však musí i Trump padnout. Jak lze nemesis dosáhnout pokojně a rychle? S tím, jak příští týden uplyne 100 dní od jeho návratu k moci, nabývají tyto otázky na naléhavosti. Lze zastavit promyšlené máchání 47. prezidenta demoliční koulí na americkou demokracii, zákony, hodnoty a sny? Jak lze zachránit zbytky mezinárodního systému založeného na pravidlech? Kdo nebo co ho sesadí z trůnu?
Politická selhání a osobní pochybení obvykle nevedou k pádu prezidentů. Americká ústava je nepružná: nekompetentnost je chráněna, arogance má pevně stanovené funkční období. Trump je u moci do roku 2029, pokud nebude zbaven funkce – do třetice všeho dobrého? – za „závažné zločiny a přestupky“, nebo jinak shledán nezpůsobilým podle § 4 25. dodatku. S JD Vancem, jeho přitakávajícím viceprezidentem, hrajícím si na vyhazovače z Oválné pracovny a Kongresem zaplaveným konvertity Maga se taková procedurální defenestrace zdá nepravděpodobná.
Podpora ze strany veřejnosti se rozhodně snižuje. Celonárodní demonstrace z minulého týdne, obavy o inflaci a úspory, hněv kvůli snižování federálních finančních prostředků, kulturní válce a hromadnému propouštění odrážejí prohlubující se znepokojení nad ohrožením celého způsobu života. Průzkumy ukazují, že Trump ztrácí středové voliče, jejichž hlasy ukončily Bidenovo interregnum. I přes královskou podobnost s jiným „tyranem“, králem Jiřím III., je však druhá americká revoluce ještě daleko.
Mnozí hledají záchranu u soudů. Soudci nadále napadají Trumpův diktát ohledně deportací a dalších otázek. Trumpa loni usvědčila ze 34 trestných činů právě newyorská porota, ale bohužel ho nedokázala uvěznit. Jeho firmy jsou opakovaně obviňovány z podvodů. Nyní to vypadá, že by ho mohla dostat na lopatky „doktrína nejzávažnějších otázek“, kterou vyzkoušel Nejvyšší soud. Ta vyžaduje, aby vláda prokázala „jasné zmocnění Kongresu“, když činí rozhodnutí zásadního „ekonomického a politického významu“, vysvětlil americký profesor práva Aaron Tang. Je to svého druhu zdrženlivost.
Přivedou v zemi Watergate tyrana na kolena média? Je to lákavá naděje. Hlavní zpravodajské organizace, podrážděné sociálními médii a tsunami oficiálních lží, jsou vysmívány shora jako liberální šiřitelé „fake news“. Čelí nákladným právním výzvám a přímým zákazům, jako v případě Trumpovy zlomyslné vendety „Amerického zálivu“ s agenturou Associated Press. Základní pojmy objektivního zpravodajství jsou upalovány, protože Bílý dům upřednostňuje pravicové, protrumpovské kanály. Svobodný tisk není ani tak zbabělý, jako spíše opatrný.
Tento boj má i morální a etické aspekty – a vzhledem k tomu, že se jedná o USA, je modlitba mocnou zbraní v rukou těch, kteří chtějí zabít ty, kdo páchají zlo. Ze sedmi smrtelných hříchů – ješitnost neboli pýcha, chamtivost neboli lakomství, žádostivost, závist, obžerství, hněv, lenost – je Trump komplexně, smrtelně vinen. V knize Izajáše (13,11) Hospodin spravedlivě varuje: „Učiním přítrž pýše domýšlivců a pokořím zpupnost tyranů“. Bůhví, třeba ho poslechne. Zázraky se přece dějí.
Ze všech nástrojů, které jsou součástí sady nástrojů pro svržení tyrana, není žádný tak potenciálně rozhodující jako ten, který poskytuje Trumpova vlastní hloupost. Většina lidí chápe, jak bezcenná je kapitulační opičí „mírová dohoda“, která odměňuje Putina a zrazuje Ukrajinu. Vážně si Trump myslí, že jeho podpora masového vraždění v Gaze, výhrůžky útokem na Írán a bezohledné bombardování Jemenu ukončí blízkovýchodní konflikt a vynese mu Nobelovu cenu za mír?
Trumpova chaotická globální celní válka téměř ve všech ohledech poškozuje americké spotřebitele, škodí podnikům a snižuje vliv USA. Je to výhoda pro Čínu a útok na dlouholeté spojence a obchodní partnery, jako je Británie. Trumpovi velcí podporovatelé technologií to vědí, stejně jako mnozí republikáni. Ale neodvažují se říkat moci pravdu.
A pak je tu jeho chamtivost – nehorázné a nestydaté hrabání peněz, které už přineslo obvinění z obchodování s důvěrnými informacemi, oligarchické kleptokracie a nesčetných střetů zájmů, jež nepodléhají kontrole 17 vládních kontrolních orgánů, které Trump svévolně vyhodil. Jeho příbuzní a firmy opět usilují o lákavé zahraniční dohody. Korupce takového rozsahu nemůže procházet bez následků donekonečna. Samotná chamtivost může být Trumpovou zkázou.
To vše vede k jedinému závěru: jako tyran, natož jako prezident, je Trump vlastně docela k ničemu – a jak se budou množit jeho neúspěchy, frustrace a fantazie, bude stále nebezpečněji nestabilní. Trumpovým největším nepřítelem je Trump. Ti, kdo chtějí zachránit USA i sebe – doma i v zahraničí –, musí využít všech demokratických prostředků k jeho omezování, odstrašení, zneškodnění a sesazení. V tuto chvíli je však nejlepší a nejjasnější nadějí, že se v pýše utápějící Trump zničí sám.
Simon Tisdall je zahraničně politickým komentátorem deníku Guardian.
Úvodní foto: Shromáždění v Raleighu proti Trumpovi a DOGE, chucka_nc, zdroj článku: Guardian, autor: Simon Tisdall, překlad: Robert Nerpas
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.