Mrtví na Ukrajině, mrtví v Izraeli, mrtví ve Středozemním moři: Západ se potýká s existenčními krizemi. Není to náhoda, je to také řízeno z Moskvy a Teheránu. Co dělat?
Souběžnost krizí vám při pouhém sledování téměř zachvátí mozek. Desetitisíce mrtvých na Ukrajině, tisíce mrtvých nyní v Izraeli a také v Palestině, statisíce lidí prchajících do Evropy, tisíce mrtvých ve Středozemním moři. Vše se děje přímo před našima očima, okamžitě, prostřednictvím televize a sociálních sítí. Souběžnost je téměř nesnesitelná.
To je osobní rovina, která mnohé zatěžuje. Výzva však není jen osobní, je politická: celý západní svět, včetně německé spolkové vlády, pomalu dosahuje hranici zatížení. To není náhoda.
Válka v Izraeli, válka na Ukrajině a velká část migračních pohybů do Evropy jsou výrazem geopolitické změny, na kterou, zdá se, není dosud Německo připraveno. Ti, kteří jsou u moci v Moskvě a Teheránu, pracují na destabilizaci Západu – v tomto ohledu by se možná vhodněji dalo hovořit nikoli o geopolitické změně, ale o hrozícím požáru. Spuštěným zapalovačem.
Zelenskyj rozpoznal nebezpečí souběžnosti
Teroristický režim v Íránu má prsty v Izraeli. Cílem podpory Hamásu je zničení Izraele, destabilizace regionu a – z globálního pohledu – pravděpodobně i poutání západní pozornosti a sil. A Německo? Je stále nejdůležitějším obchodním partnerem Íránu v Evropě. Vladimir Putin v Moskvě z toho bude mít radost. A už reaguje: největším útokem na Ukrajině za poslední měsíce.
USA a Evropa převedly na Ukrajinu miliardy dolarů, poslaly tam více munice, než se dá vyrobit, a tolik vybavení, že je otázkou, kolik by bylo ještě k dispozici pro další konflikt. Ale Bundeswehr byl předtím jen „podmínečně funkční“. Obrat oznámila spolková kancléřka, ale zatím nebyl ani materiálně v Bundeswehru, ani psychicky společnosti patrný.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj rychle rozpoznal nebezpečí souběžných konfliktů a nabídl Izraeli solidární návštěvu s poselstvím: Toto je boj nás všech. Západ je zatím převážně jednotný, přestože jej Putin destabilizuje také zevnitř: podporou proruských sil v AfD a Levicové straně a v dalších evropských zemích. Zahlcením internetu dezinformacemi. Nebo destabilizací Balkánu v Kosovu s ruskou pomocí.
Migranti jsou součástí Putinova válčení
Především však válečný vůdce Putin spoléhá na to, co považuje za pravděpodobně největší slabinu demokracií: jejich vnitřní svobodu vidět věci jinak. Proto nechává běžence pochodovat směrem k Německu přes Bělorusko. Dvě třetiny žadatelů o azyl z celého světa, kteří přicházejí do Německa přes Polsko, jsou nyní součástí Putinovy války. Polská pohraniční policie to oznámila na konci srpna. Je naděje, že dojde ke změně nálady směrem k autoritářství. Někde to tak už delší dobu vypadá. Jak dlouho lze tuto souběžnost krizí udržet?
Spolková í vláda a s ní kancléř Olaf Scholz to všechno nemůže jen tak pozorovat. Rozhodně se nemůže vůbec odvrátit, jak to může v nutném případě udělat soukromá osoba. Internet vypnout, dobře. Zůstat mimo, to pro Německo není možné. Spolková republika jako součást německo-francouzské hybné síly EU je součástí nového multipolárního světového řádu a nemůže se od něj izolovat. SPD, Zelení a FDP proto musí rozhodovat, schvalovat zákony a někdy v první řadě nebývale solidární. Jako nyní s Izraelem.
Scholzův přístup demokratů v zemi k německému paktu je tedy pochopitelný – a také psychologicky správný. Spor uvnitř semaforové vlády přispívá k další nejistotě mezi obyvatelstvem a vyvolává tu nejdůležitější otázku: zvládáme to všechno? Je to naše vláda? Putin a ajatolláh Alí Chameneí doufají, že odpověď většiny bude ne. To se nesmí stát.
Spolková vláda nemůže rychle řešit krize v Izraeli a na Ukrajině. Zde je nezbytná vytrvalost. Ale je to právě Putinův plán na vnitřní dezintegraci společnosti, kterému je nyní třeba konečně čelit. Aby to bylo možné, musí být problém migrace uznán jako součást jeho válčení a musí být odpovídajícím způsobem pohnán k zodpovědnosti. Když Scholz, Friedrich Merz a zástupci spolkových zemí společně sedí ve spolkovém kancléřství, musí mít na paměti: každý náznak ztráty kontroly posiluje nepřátele svobody. Sedí v Moskvě a Teheránu, ne v autobusech na cestě za bezpečným životem.
[wc_spacing size=”10px”] Úvodní foto: Vladimir Putin s íránským prezidentem Hasanem Rúháním, 28. března 2017, Kremlin.ru, zdroj: Der Tagesspiegel, autor: Julius Betschka, překlad: Bohumil Řeřicha [wc_spacing size=”40px”]
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.