Otrávila šéfa CIA v Pakistánu tamní zpravodajská služba ISI?

Zdroj: The Washington Post, Autor: Greg Miller, Překlad: Robert Nerpas, Úvodní foto: Osama/Vlasta Juricek via Flickr

Poté, co řídil zátah na bin Ladina, se šéf CIA v Pákistánu vrátil domů s podezřením, že jej otrávila ISI

Dva měsíce poté, co byl Usama bin Ladin zabit během útoku na jeho dům, byl šéf rezidentury v Pákistánu náhle odvolán ze země, údajně z důvodu drobných zdravotních problémů a jeho napjatého vztahu s ábádem. Jak však uvedli bývalí i současní pracovníci CIA, ve skutečnosti byl na tom zdravotně tak špatně, že se často svíjel bolestmi. Cesty na léčení mimo Pákistán byly také marné. A příčina jeho onemocnění byla tak tajemná, že jak on, tak i agentura začali mít podezření, že byl otráven.

Mark Kelton odešel z CIA a zotavuje se po operaci břicha. Pracovníci agentury si však i nadále myslí, že je pravděpodobné, ne-li prokazatelné, že Keltonova vznikla pod taktovkou pákistánské zpravodajské služby Inter-Services Intelligence Agency, známé jako .

Toto zveřejnění je znepokojující doplněk ke sledu událostí kolem operace na likvidaci bin Ladina před pěti lety a ještě víc komplikuje protiteroristické partnerství, které je často předmětem konspiračních teorií.

Rok 2011 byl poznamenán mimořádně silnými turbulencemi ve vztahu Spojených států s Pákistánem, opatrného spojenectví, která téměř zkolabovalo, když speciální jednotky amerického námořnictví přepadli sídlo Al-Káidy v Abbottábádu.

I když je možná podezření z otravy neopodstatněné, myšlenka, že CIA a šéf její rezidentury považují pákistánskou tajnou službu schopnou takového činu, naznačuje, že pokles důvěry je ještě horší než se široce předpokládá.

Kelton odmítl několik žádostí o rozhovor, ale v krátkém telefonickém rozhovoru uvedl, že příčina jeho nemoci „nebyla nikdy objasněna,“ a dodal, že nebyl prvním, kdo pojal podezření z otravy. „Myšlenka na ní nepřišla ode mne,“ dodává. Odmítl odpovědět na otázky o své nemoci nebo o působení v Pákistánu. „Raději bych nechal celou tuhle smutnou epizodu tak,“ říká. „Jsem velmi, velmi pyšný na lidi, s kterými jsem pracoval a kteří udělali pro svou zemi úžasné věci ve velmi obtížné době. Až vyjde najevo pravda, země na ně bude velmi pyšná.“

Američtí činitelé připustili, že CIA nemá důkaz, že Kelton byl otráven, ani z toho nikdy neobvinila Pákistán. Mluvčí CIA Dean Boyd řekl, že kvůli ochraně soukromí „můžeme mluvit o jednotlivých případech pouze omezeně, … ale neodhalili jsme žádný důkaz toho, že by pákistánské úřady otrávily amerického úředníka sloužícího v Pákistánu.“

Přesto však současní i bývalí pracovníci amerických zpravodajských služeb říkají, že ISI je spojená s řadou spiknutí proti novinářům, diplomatům a dalším protivníkům, a že nepřátelství zpravodajské agentury vůči Keltonovi bylo velmi silné. Uvádějí, že šéf ISI Ahmed Šuja Paša často odmítal rozhovor s Keltonem či dokonce vyslovit jeho jméno a mluvil o zarputilém šéfovi rezidentury jako o „mrtvole“.

Napětí od začátku

Byť Kelton působil v Pákistánu pouze sedm měsíců, stal se v mnoha ohledech pro své hostitele zdrojem ponížení. Několik dnů po jeho příjezdu byl jeden z jeho podřízených, Raymond Davis, zapojen do přestřelky ve stylu Jasona Bourna v Lahore. Kelton se podepsal pod desítky útoků dronů, které Pákistánce rozzuřily. Vedll také závěrečné přípravy útoku v Abbottábádu, během něhož byl zabit bin Ladin a pro mnohé odhalil pákistánské bezpečnostní služby jako nekompetentní.

CIA požádala, aby Kelton nebyl nikde zmiňován plným jménem. Ale protože odchází do důchodu, zveřejnil sám své jméno a části svého životopisu na veřejně přístupných webových stránkách. O svém úkolu v Pákistánu nemluvil, ale v posledních pěti letech se na veřejnost dostaly údaje o dalších klíčových postavách, spojených s operací na likvidaci bin Ladina, nebo se o nich otevřeně veřejně psalo.

Pákistán obvinění proti ISI odmítl. „Je samozřejmé, že tato historka je fiktivní, není hodna komentáře,“ uvedl mluvčí pákistánského velvyslanectví Nadeem Hotiana. „Odmítáme narážky, které jsou naznačovány v obvinění.“

Americké velvyslanectví zdůraznilo, že vztahy s Pákistánem se zhoršovaly celá léta před příjezdem Keltona do Islámábádu. Dle amerických představitelů již v roce 2009 měly zpravodajské služby důkazy, že ISI se podílela na teroristických útocích v Bombaji, podezíraly ISI z organizace razií, aby zamaskovala úmrtí militantů zabitých ve vazbě, a jsou přesvědčeny, že ISI běžně varovala teroristy před útoky dronů CIA.

Napětí ještě dále vzrostlo v roce 2010, kdy CIA prudce vystupňoval tempo útoku jejích dronů a kdy byl Paša konkrétně jmenován během soudního sporu, souvisejícího s teroristickým útokem v Bombaji, v USA. Jako zjevnou odvetu zorganizoval Pákistán soudní spor jménem domnělých obětí útoku dronů, na němž odhalil jméno tehdejšího šéfa rezidentury CIA Jonathana Banka. Jak uvedli bývalí zaměstnanci CIA, aby zpravodajská služba zajistila bezpečnost Banka, použila malou lest a dostala jej ze země. Tehdejší náměstek CIA Michael Morell dokončil sérii pravidelných setkání v Islámábádu a Bank svého šéfa doprovodil do čekajícího letadla agentury. Poté bez jakéhokoliv předchozího upozornění pákistánských úřadů a v rozporu s protokolem zůstal Bank na palubě a posádka zavřela dveře.

Na příštího šéfa rezidentury čekal dvojnásobně obtížný úkol – řízení nepřátelstvím otráveného vztahu s ISI a zároveň tajné sledování nejslibnějších vodítek k více než desetiletému pronásledování bin Ladina.

Kelton, notoricky známý jako velice jizlivá osoba, nebyl automatickým kandidátem na tuto funkci. Neměl dostatek zkušeností s protiteroristickými operacemi a většinu své kariéry strávil v tradičních rezidenturách studené války včetně Moskvy, kde se CIA věnovala dlouhá desetiletí trvajícímu souboji s KGB a její nástupnickou organizací. Ale vzhledem k stále napjatější atmosféře v Islámábádu dospěl tehdejší ředitel CIA Leon Panetta a další činitelé k závěru, že roky činnosti v nepřátelské špionáži by mohly být přínosem. „Mysleli si, že jeho zkušenost z Moskvy je velmi dobrým doporučením,“ říká bývalý vysoký úředník CIA, který stejně jako ostatní hovořil pod podmínkou zachování anonymity.

Bývalí američtí spolupracovníci Keltona uvedli, že po příjezdu do Pákistánu začal uplatňovat „Moskevská pravidla“, tedy že s ISI by mělo být zacházeno jako s odhodlaným nepřítele, a ne jako s problematickým partnerem. Nevyhnutelný střet přišel dříve, než jej obě strany očekávaly.

Ani ne 48 hodin poté, co Kelton přicestoval do Islámábádu, byl spolupracovník CIA David zatčen za střílení na dva ozbrojené Pákistánce, které obvinil z toho, že se jej pokusili oloupit. Úřady našly v Davisově autě nápadnou sbírku špionážního zařízení, údajně včetně sady předmětů k přestrojení, infračervené baterky a kamery. Někteří zaměstnanci amerického velvyslanectví tvrdili, že lhaní o Davisovi bylo urážkou pro Pákistánce, kteří by nebylo těžké přesvědčit, aby Davisa propustili, pokud by agentura uznala svou chybu. Ale Kelton a jeho nadřízení v ústředí byli neústupně proti.

Podle bývalých činitelů, seznámených s případem, řekl Kelton tehdejšímu americkému velvyslanci Cameronovi Munterovi: „Nic jim neříkejte.“ Patová situace trvala několik týdnů, během níž prezident Obama požadoval propuštění „našeho diplomata“, dokud si Munter nezajistil svolení ústředí přímo jednat s Pašou a nepřiznal Davisovou vazbu na CIA.

Davis byl propuštěn 16. března po tajném soudním procesu, který přisoudil rodinám obětí částku 2,4 mil. dolarů. Drony CIA, jež během Davisovy vazby nečinně odpočívaly, se hned druhý den probraly k životu a provedly útok, který zabil nejméně 40 lidí na schůzce kmenová rady v Datta Khel. Paša zuřil a vzkázal Munterovi, že útok se po dosažení dohody o Davisovi rovná „kopnutí do zubů“. Pašův vztah s Keltonem se nikdy neurovnal a v dalších měsících spolu téměř nemluvili.

V nedávném interview popsal Munter rok 2011 jako „jednoznačně můj nejtěžší rok v zahraniční službě.“ Pokusy o kontaktování Paši prostřednictvím pákistánského velvyslanectví v USA se nesetkaly s úspěchem.

Zátah na bin Ladina

V první květnovou noc se kolem půlnoci shromáždili Kelton, Munter a vysoký americký armádní činitel v zabezpečené místnosti CIA na velvyslanectví, aby sledovali přenosy z utajených dronů, kroužících nad Abbottábádem. Začal zátah na bin Ladina. Trojice zpracovalo tajné přípravy na případnou pákistánskou odvetu, vypracovalo evakuační plány, které uložily zaměstnancům amerických diplomatických zastoupení uniknout přes hranici do Indie nebo se z pobřeží u Karáčí dostat na letadlovou loď USS Carl Vinson. Ti, kteří zůstali na velvyslanectví v Islámábádu, museli počítat se životem v úkrytu.

Pákistán byl zpočátku zásahem paralyzován. Avšak v důsledku narůstajícího hněvu široké veřejnosti a obviňování ze zahraničí – Panetta obvinil Islámábád z neschopnosti nebo spoluviny při ukrývání bin Ladina – začali vysocí pákistánští představitelé rozdávat rány. Týden po smrti bin Ladina přinesl pákistánský zprávu, že si Paša povolal šéfa rezidentury CIA a vyčetl mu, že udržoval operaci proti bin Ladinovi v utajení. Články uváděly zkomolenou verzi jména Kelton a označovaly jej jako „Marka Carltona“.

Po epizodě s Bankem došlo podruhé za šest měsíců k tomu, že byl odhalen nejvyšší operativec CIA v Pákistánu, což znamená hrubé porušení nepsaných pravidel špionáže. Avšak agentura tentokráte nechala Keltona na svém místě, i když stále další a další podrobnosti o zátahu, včetně těch o existenci bezpečného domu CIA v Abbottábádu a o pákistánském lékaři v žoldu CIA kvůli získání vzorků DNA od obyvatel domu bin Ladina, silně umocňovaly vztek Pákistánců.

V tomto období začal Kelton pociťovat bolesti žaludku. Zpočátku předpokládal, že jde o některý ze zažívacích potíží, které postihují mnoho cizinců v Pákistánu, uvedli bývalí zaměstnanci velvyslanectví. Jak se však symptomy zhoršovaly, často nechodil do práce a několikrát odcestoval ze země na léčení.

V červenci byl Kelton byl ve stavu, který jeden z jeho kolegů popsal jako „vážnou zdravotní krizi.“ Méně než sedm měsíců působení v Islámábádu, které mělo původně trvat nejméně dva roky, odepsal ústředí zprávu, že už nadále nemůže pracovat.

Někteří z jeho spolupracovníků, včetně několika z rezidentury v Pákistánu, vyjadřují skepsi, že by ISI riskovala závislost Pákistánu na Spojených státech v hodnotě mnoha miliard dolarů tím, že by otrávila vysoce postaveného amerického činitele. Věří, že Kelton, ovlivněn pracovními pobyty v Moskvě, vidí konspiraci v něčem, co je s největší pravděpodobností důsledek špatného jídla nebo stresu z práce.

„Stres způsobuje tělu divné věci,“ říká bývalý vysoce postavený pracovník agentury a dodává, že „neexistuje žádný důkaz“, že Kelton byl otráven.

Agentura nikdy nezahájila důkladné vyšetření, jestli byl Kelton otráven, uvedl jeden z jejích zaměstnanců, ale vzala jeho podezření natolik vážně, aby prostudovala své zpravodajské složky s cílem nalezení jakéhokoli náznaku, že Kelton byl cílem útoku.

Po návratu do USA se Kelton několik měsíců zotavoval a absolvoval operaci břicha. Zákrok přiznal, ale o jeho povaze odmítl mluvit. Po uzdravení byl jmenován zástupcem ředitele kontrarozvědky a má na starosti ochranu agentury před zahraničními špionážními službami.

Od loňského odchodu do důchodu píše články na Cipher Brief, který se zabývá otázkami národní bezpečnosti včetně článku o údajné roli Kremlu v atentátu na bývalého ruského zpravodajce, který byl v roce 2006 otráven v ě smrtelnou dávkou radioaktivního polonia. V článku, tvrdícím, že ruský prezident je spoluviníkem této vraždy, cituje Kelton větu ze špionážního románu z roku 1939: „O atentátu není důležité vědět to, kdo vystřelil, ale to, kdo zaplatil za kulku.“