Proč chtěl Putin Prigožina zabít

Rozhovor s Tatianou Stanovou

Tatiana Stanovaja, vedoucí pracovnice Carnegie Russia Eurasia Center, ve svém článku pro Foreign Affairs, který vyšel na počátkem tohoto měsíce, shrnula rostoucí stresové faktory, které doléhají na režim Vladimira Putina – zejména krátce trvající vzpouru vedenou Jevgenijem Prigožinem, šéfem soukromé vojenské společnosti Wagner. Vzpoura byla „výsledkem Putinovy nečinnosti“, napsala, a shovívavost, která byla Prigožinovi následně poskytnuta, způsobila, že ruský prezident vypadá „méně mocný“. Ve středu se Putinovi možná přece jen dostalo odplaty: Prigožin byl uveden mezi oběťmi havárie soukromého letadla, které se zřítilo u Moskvy. Výkonný redaktor Stuart Reid hovořil se Stanovou ještě téhož dne. Jejich rozhovor byl pro přehlednost a délku upraven.

Na základě toho, co víme, nakolik je pravděpodobné, že nehoda byla úmyslná?

Máme dobré důvody se domnívat, že Putin má na takové havárii zájem. Ale i kdyby šlo skutečně o nehodu, ruské elity a vysocí představitelé ji budou považovat za akt odplaty. Kreml a Putin osobně budou mít zájem na podněcování takových podezření. Putin označil Prigožina za „zrádce“, takže mnoho konzervativců z ruské politické třídy bylo šokováno tím, jak měkce se k němu po vzpouře zachoval. Prigožin se volně pohyboval mezi Běloruskem a Ruskem. Putin se s ním setkal v Kremlu. Dovolil mu žít jeho život, jako by se nic nestalo. Dnes mohou ti, kteří byli šokováni, říci: „Teď vidíme Putinovu logiku.“ To je pravda. Putin se nezdá být slabý. Zdá se, že znovu přebírá kontrolu.

Řekněte nám o osudu, který Putin slíbil těm, kdo se mu postaví.

V předchozích letech Putin několikrát prohlásil, že zrádci musí zemřít. Řekl, že jejich smrt musí být krutá a že musí trpět. Prigožin však není klasický zrádce. Ano, Putin po vzpouře řekl, že to byl někdo, kdo se odvážil postavit státu v době, kdy čelil vnější agresi. Ale Putin také řekl, že lidé během války ztrácejí rozum. Jeho přístup k Prigožinovi byl o něco mírnější, než jaký by byl u někoho, kdo vědomě zradil vlast.

Po tom všem, co proběhlo, jsem však nepochopila, jakou hodnotu má Prigožin pro Putina po vzpouře. Někteří lidé naznačovali, že Prigožin měl na Putina kompromaty, a proto se ho Putin neodvážil zbavit. K tomu jsem byla skeptická. Jaký tedy mělo smysl si ho nechávat? Jediný důvod, proč by Putin Prigožina toleroval, je ten, že měl nějaké vojenské zásluhy na Ukrajině a v Sýrii. Ale opravdu to stačilo k tomu, aby mu to bylo odpuštěno? Před tím, co se stalo Prigožinovi, jsem si byla celkem jista, že Putin najde způsob, jak se ho zbavit. Možná ne fyzicky: nebyla jsem si jista, jestli by to Putinovi nevadilo. Spíš jsem si myslela, že ministerstvo zahraničí, GRU, FSB – kdokoli – časem najde způsob, jak Prigožina připravit o všechno, co měl. Ale pak fyzicky vidíme, co vidíme.

Komu prospěje odstranění Prigožina ze scény?

Mnoha lidem. Pro ty, kteří Prigožina považují za hrozbu pro stát, představuje jeho smrt spravedlnost. Pro vojenský štáb, generální štáb, siloviky, bezpečnostní služby, konzervativce, jestřáby – pro všechny, kteří se domnívali, že Prigožin zašel příliš daleko – k tomu mělo dojít. Proto si nemyslím, že by se Putin a Kreml příliš snažili přesvědčit veřejnost o opaku.

Kam se posune Wagner?

Na ruském Telegramu někteří lidé naznačují, že pokud Prigožinovo zabití nebylo náhodné, šlo o poměrně riskantní krok ze strany státu. Mohl by vyvolat nespokojenost, podráždění a negativní reakci Prigožinových příznivců. Podle mého názoru se však žádné výrazné reakce nedočkáme. Ti, kteří s Prigožinem sympatizovali před vzpourou, byli zklamáni, když se rozhodl postavit se státu. Domnívali se, že v tak těžkých dobách by se nemělo houpat lodí. Viděli jsme to na průzkumech veřejného mínění: před vzpourou si Prigožin získal velké sympatie, ale po vzpouře se zhroutily. Mnoho Rusů se k Prigožinovi obrátilo zády, protože usoudili: „Můžeš bojovat proti korupci na ministerstvu obrany, můžeš kritizovat armádu na svém kanálu na Telegramu, ale nemůžeš se postavit proti státu.“ A to se stalo. Takže opravdu neočekávám vážný odboj proti Kremlu nebo něco proprigožinovského, provagnerovského. Možná dojde k nějakým menším epizodám, ale k ničemu velkému.

Prigožin byl rozhněvaný muž,
se kterým nebylo snadné jednat.

Budou v něm jeho příznivci vidět mučedníka?

To si nemyslím. Prigožin byl vzteklý muž, se kterým nebylo snadné jednat. Nemyslím si, že má fanoušky, kteří by šli v jeho stopách a snažili se pokračovat v jeho aktivitách. I ti, kteří mu věřili, budou to, co se mu stalo, vnímat jako varování pro každého, kdo se pokusí zopakovat to, co udělal. Lidé budou mít strach, zejména ti, kteří dosud stáli po jeho boku. Jen si to představte: musí si myslet, že jsou další na řadě.

Co znamená Prigožinova smrt pro Wagnerovy jednotky, které působily na Ukrajině?

Wagner je nyní usazen v Bělorusku a jeho jednotky mohou pokračovat v některých aktivitách v Africe a Sýrii. Dveře na Ukrajinu jsou však zavřené. Někteří jeho velitelé doufali, že jim Putin za pár měsíců zavolá zpět a řekne: „Promiňte, mýlil jsem se ve vás. Potřebujeme vás. Vraťte se, prosím.“ To bylo jen zbožné přání.

Co budete sledovat v nadcházejících dnech, až se usadí prach?

Sledovala bych, jak o situaci informuje ruská televize. Tón, jakým mluví o Prigožinovi a jeho odkazu, naznačí, jakým způsobem se Kreml snaží formovat veřejné mínění. Jakou historii bude zachovávat a jakou bude přepisovat, pokud jde o roli, kterou wagnerovci a Prigožin sehráli ve válce? Sledovala bych také, jak se bude vyvíjet oficiální vyšetřování – zda se bude snažit předložit nějakou přijatelnou verzi událostí, nebo zda bude bagatelizovat význam toho, co se stalo.

Také budu sledovat, jak na to, co se stalo, reaguje vlastenecký konzervativní tábor na kanálech Telegramu. Jak budou reagovat Ti, kteří kritizují ministerstvo obrany. Dočkáme se nějaké míry emocionálního rozhořčení nad tím, co se stalo? Budou se zlobit na Putina? Budou se cítit ztraceni? Bude zajímavé sledovat, jaké pocity budou mít a jak s nimi Kreml naloží. Můžeme také sledovat příspěvky běžných Rusů – zda považují to, co se stalo, za důležitou událost a jaký k tomu mají vztah. A samozřejmě budeme muset pozorně sledovat, co se stane s wagnerovci v Bělorusku.

 

 

[wc_spacing size=”10px”] Úvodní foto: Člen skupiny Wagner zapaluje svíčku u provizorního památníku s portréty šéfa ruských žoldnéřů Jevgenije Prigožina a velitele skupiny Dmitrije Utkina, © Foreign Affairs, zdroj: Foreign Affairs, autor: Stuart Reid, překlad: Robert Nerpas [wc_spacing size=”40px”]