Po rozpadu Sovětského svazu Západ požadoval po Kyjevě, aby buď předal Moskvě nosiče strategických zbraní, nebo je zničil. Nyní Moskva používá právě tyto rakety. Jak můžeme váhat s poskytnutím alespoň nějaké náhrady v podobě řízených střel Taurus?
Když se v roce 1991 rozpadlo sovětské impérium a národy utlačované Moskvou se osamostatnily, Západ stál před dilematem: z jednoho sovětského státu s jadernými zbraněmi se najednou stalo států mnoho, protože taktické a strategické jaderné zbraně byly uloženy na území republik Ruska, Běloruska, Kazachstánu a Ukrajiny, které se nyní náhle staly nezávislými státy.
Například Ukrajina se po svém obnovení okamžitě stala třetím největším jaderným státem na světě. Je všeobecně známo, že Západ vyvíjel na Ukrajinu intenzivní tlak, aby předala svůj jaderný arzenál čítající několik tisíc hlavic Rusku výměnou za bezpečnostní záruky Moskvy v Budapešťském memorandu, které se v roce 2014 a znovu v roce 2022 ukázaly jako zcela bezcenné. Americká vláda tehdy Kyjev prakticky vydírala a dávala mu jasně najevo, že předání zbraní nezbytným předpokladem, pokud chce mít Ukrajina nějaké vztahy se Západem.
Bombardéry a řízené střely
Méně známé je, že Západ vyvíjel na Ukrajinu obrovský tlak, aby buď předala Moskvě nosiče strategických zbraní, nebo je zničila. Jednalo se o několik desítek strategických bombardérů a stovky mezikontinentálních balistických raket a řízených střel.
Do nového tisíciletí USA také financovaly likvidaci obrovských arzenálů zbraní a munice ze sovětské éry uložených na Ukrajině.
Západ, včetně Německa, vždy považoval tyto zbraně pouze za riziko šíření jaderných arzenálů, aniž by vzal v úvahu, že by je Ukrajina mohla jednou potřebovat k obraně proti nově probuzenému ruskému imperialismu. Ve skutečnosti Rusko nyní používá k útokům na ukrajinská města tytéž bombardéry, kterých se Ukrajina kdysi vzdala.
Z trosek se také podařilo prokázat, že právě tyto rakety KH-55, které byly kdysi předány Moskvě, jsou nyní používány i proti Ukrajině. Rusové vyměnili jaderné hlavice za balast a používají KH-55 jako atrapy k přesycení ukrajinské protivzdušné obrany, aby další rakety vybavené hlavicemi mohly dosáhnout svých cílů.
Západ tedy nejenže pomohl vyzbrojit současného nepřítele Ukrajiny ukrajinskými zbraněmi. Využil také značné páky k tomu, aby učinil Ukrajinu bezbrannou, zejména pokud jde o raketový potenciál delšího doletu.
Vzhledem k této historii je nepochopitelné, že státy jako USA a Německo nadále odmítají vrátit tyto kapacity – alespoň v malém měřítku – Ukrajině.
Německé střely s plochou dráhou letu Taurus a americké rakety ATACMS pro vícenásobné odpalovací zařízení HIMARS mají jen zlomek doletu raket dlouhého doletu, které Ukrajina kdysi musela odevzdat nebo zničit. Vzhledem k masivní převaze Rusů ve výzbroji zbraněmi delšího doletu by však byly velmi potřebné k tomu, aby se vojenská rovnováha ztracená vlivem Západu vrátila zpět ve prospěch Ukrajiny.
Clemens Wergin je zahraničněpolitickým šéfkorespondentem Die Welt.
[wc_spacing size=”10px”] Úvodní foto: Střela s plochou dráhou letu Neptun, Administrativa prezidenta Ukrajiny, zdroj: Die Welt, autor: Clemens Wergin, překlad: Bohumil Řeřicha [wc_spacing size=”40px”]
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.