Brexit je nejdůležitějším milníkem naší poválečné historie a náš ministr zahraničí nemá v Evropě žádný respekt. Čeho je moc, toho je příliš.
Prosím, Thereso Mayová, vyhoďte v zájmu naší budoucnosti Borise Johnsona. Jeho fungování ve funkci ministra zahraničí je národním ponížením. Vliv levicového komentátora Guardianu na premiéra je, mírně řečeno, poněkud omezený. Je na členech Konservativní strany a jejích příznivcích, aby dospěli k závěru, že pokračující mandát Johnsona jako zástupce Británie v širším světě představuje riziko pro budoucnost této země.
Politické novinářce Rachel Sylvesterové vyšel dnes v deníku Times článek, který je stejně zničující jako děsivý. Rád bych vám nabídl několik postřehů z něj. Dokonce i úředníci Donalda Trumpa považují Johnsona za špatný vtip. „Ani jeden ministr zahraničí“ v Evropě jej nebere vážně. Vypouští informace, které mu důvěrně poskytly jiné vlády. Názory zemí EU se různí, někteří jej považují za „úplně nespolehlivého“, další za „lháře“ a „za nebezpečného“. Je dle nich „troska“ a natolik postrádá koncentraci, že jej státní úředníci musí obcházet a místo něj se obrací na jeho náměstka Alana Duncana.
Jste-li britský občan, tento člověk je vaší tváří vůči světu. Jsme uprostřed naší největší národní krize v době míru, částečně také proto, že Boris Johnson využil svou nyní oslabenou hvězdnou moc, aby podpořil kampaň za odchod z EU, která šířila lži o národní zdravotní službě a vyvolávala obavy z přistěhovalectví. Nyní jsme tam, kde jsme, a musíme si z toho vzít to nejlepší. Je víc než nebezpečné mít dnes za ministra zahraničí někoho, kdo by, jak se zdá, zvládl maximálně tak roli klauna na dětské narozeninové oslavě. Ekonomika, životní úroveň, pracovní místa – jednoduše vše je v dnešních jednáních v ohrožení, a my máme u kormidla etonského Davida Brenta. Myslí si o sobě, že je Winston Churchill, ale ve skutečnosti je prostě vyčichlý bavič.
Seznam výtek vůči Johnsonovi byl dlouhý již předtím, než byl jmenován do funkce. Je to muž, který mluvil o lidech černé pleti jako o „černoušcích“ s „melounovými úsměvy“, který tvrdil, že negativní postoj Baracka Obamy k brexitu je způsoben jeho „částečně keňským“ původem, a který oslavoval vražedné ofenzivy prezidenta Assada pokřikem „hurá“ a „bravo“. Jako redaktor listu Spectator publikoval články popisující černochy jako lidi s menšími mozky a nižším IQ a obviňoval fanoušky Liverpoolu za katastrofu v Hillsborough. Pokud by mělo být povoleno manželství osob se stejným pohlavím, napsal jednou, tak proč sňatek „tří mužů, nebo také dvou mužů či dokonce tří mužů se psem?“
Bratři Barclayové jej platili – svůj plat 250.000 liber tehdy nazval „krmením pro kuřata“ – za to, že patlával synonymy narvané články na podporu zájmů nehanebné vzkvétající britské elity v Telegraphu.
Mayová si vybrala Johnsona za ministra zahraničí pouze proto, aby zabránila vnitřnímu rozkolu své chronicky rozdělené strany. Pokud jde o obměnu v rámci vlády, zejména v případě nejvýznamnějších členů, je premiérčina pozice evidentně slabá. To, že jste vyhodila svůj politický kapitál v nepotřebných všeobecných volbách a udělala jste tím ze sebe předmět ponižujícího výsměchu, poněkud omezuje váš prostor pro politické manévrování. Ale čeho je moc, toho je příliš.
Británie je skvělá země a zaslouží si víc než jen to, aby se stala pouze mezinárodním fackovacím panákem. Naši evropští sousedé se s námi začínají chovat tak, jako se lidé chovají k týpkovi nad ránem v hospodě, když se snaží nenavázat žádný oční kontakt. Říkalo se, že Johnson je tak trochu k smíchu, trochu vtipálek, a jeho nejoddanější fanoušci z claphamských vináren jej dokonce označovali za legendu. Teď jsme však k smíchu my. Katastrofální partajní záměry Konzervativní strany mohou za dnešní politickou turbulenci, v níž se Británie nachází. Vyhození tohoto klauna tento konzervativci vyrobený bordel nevyčistí. Ale byl by to dobrý začátek.
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.