Cítím potřebu něco napsat k silvestrovským událostem v Kölnu a dalších městech. NěMECKO a další země přistupují k imigrantům s “předběžnou vstřícností”: berou je za dobré, dokud se neprokáže opak. V ČR, Slovensku, Maďarsku ad. je bereme s “předběžným odmítáním”, tedy bereme je za špatné, dokud se neprokáže opak.
Ten druhý přístup je samozřejmě úplně hloupý, protože když je už s principem předběžného odmítání nevpustíme, nikdy nepoznáme, kdo je z nich dobrý a kdo špatný. Přístup Německa a spol. je humánní, morální a slušný, nicméně je taky trochu naivní: chybí mi tam druhá půlka z toho pověstného “důvěřuj, ale prověřuj” (německy je to taky hezky: trau, schau, wem).
Teď to řeknu nehezky: svým způsobem je dobře, že se tyto události staly – neschvaluji je samozřejmě, útoky na ženy jsou ohavné – ale jsou vlastně naprosto nutným a hlasitým upozorněním na potřebu “prověření”, s důslekdy, které budou, jak věřím, jen pozitivní.
EVROPA – když už tolik hovoříme o těch křesťanských kořenech, které máme – si musí zachovat jeden ze svých nejdůležitějších atributů, tedy to, že jsme lidští, soucitní, solidární, že pomáháme těm, kteří pomoc skutečně potřebují. Pokud to odmítneme, budou války, o tom jsem přesvědčen smrtelně. Ale současně v tom musí být důsledná: musí důsledně a přísně říci a následně realizovat (!), kdo si pomoc zaslouží a kdo ji dostane, a kdo ne – a musí tedy zpět.
Ano, musí zpátky do světa, kde se nežije lehce, kde se žije bídně a uboze, ale bídně a uboze tam žije další miliarda lidí, která nikam neprchá. A možná ještě důležitější věc: musí říci, že když už někdo dostane to luxusní právo žít v bohaté a komfortní Evropě, musí naše pravidla spolužití přijmout, musí se “integrovat”, když mám použít ono ošklivé slovo. Musí vlastně být schopen žít v Evropě jako Evropan; když to nezvládne nebo nebude ochoten – no, pak to není Evropan a nezbývá než se s ním zdvořile rozloučit. Žít jako Evropan samozřejmě neznamená, že musí zahodit svoje náboženství či řadu dalších zvyků, pokud nenarušují soužití a nepředstavují hrozbu.
Omyl západní Evropy, domnívám se, spočíval v tom, že měla s příchozími v uplynulých desítkách let převážně dobré zkušenosti (s důrazem na ono “převážně”). Příchozí udělali obrovské množství práce – za domácí a za menší peníze. Nejlepší z příchozích se stali elitami země, jako špičkoví lékaři, umělci, sportovci nebo i politici. Jenomže současně s tím se už nějak opomnělo sledovat, že vedle té převážné části je tu pak část menší, která se neintegruje, naopak stále více separuje a odděluje: za jedno z největších selhání bohatých západoevropských zemí v éře takzvaného sociálního státu (!) považuji právě to, že tiše toleruje vznik ghett, no-go zón, míst, kam nechodí ani policie – s tím, že jejich obyvatelé představují národnostně pestrou směsici, nejsou v nich “jen tmaví”, ale všichni, kteří jsou na dně.
Místa a lidé ponechaná sama sobě – co jste proboha čekali, že z nich vzejde? Že se to nějak “samo spraví”? Jak lze v bohatém a spořádaném Německu přijmout větu, že místo před hlavním nádražím velkoměsta standardně (tedy nikoli jen o silvestrovské noci) “není bezpečné”? Dostáváme se snad do situace USA, kde “bezpečné” jsou už jen “private properties”, čtvrti bohatých, za vysokými ploty, zdmi a závorami na silnicích, nepřetržitě hlídanými privátními ochrankami s dlouhými palnými zbraněmi, viditelně nošenými jako vzkaz “vejdi bez dovolení a budeš zastřelen”?
Doufám, že silvestrovské události v Německu a jinde přispějí k následujícímu:
- Evropa se nezavře před uprchlíky, ale bude velmi důsledně a rigorózně posuzovat jejich právo na azyl, a toto posuzování nebude trvat roky.
- Evropa najde cestu, jak osoby bez práva na azyl fyzicky vrátit do zemí jejich původu, a bude to realizovat rovněž bez odkladu. To se bude týkat zřejmě většiny dnes příchozích, čímž se migrační vlna (tj. čistý přírůstek) zmenší na přijatelnou úroveň, tak jako tomu bylo dříve.
- Evropa bude věnovat podstatně důslednější péči integraci, bude likvidovat ghetta a no-go zóny, s tím, že bude možnost toho cizince, který nesplní ani mírná pravidla integrace, vyhostit.
Jsou to asi dost odvážná očekávání, protože obtížnost těchto úkolů je nesmírná – ale snad si západní vůdci uvědomují, že je to nezbytné, mají-li oni sami přežít: povšimněme si, jak v reportáži upozornil Der Spiegel, že domácí krajně pravicová scéna útoky v Kölnu hlasitě přivítala. Čím více ponížených a znásilněných žen, tím více jim porostou preference.
A pak taky doufám – ale už ne tak moc, bohužel – že se podaří i v ČR přivítat a usadit alespoň pár tisíc (pečlivě prověřených) uprchlíků, abychom se mohli na vlastní oči přesvědčit, že ač je jejich bohem třebas Alláh, mohou to být lidé normální, pracovití, slušní a zdvořilí. Abychom už pak nemuseli ke každému “jinému” přistupovat metodou předběžného odmítání, jenom proto, že je jiný.
Podnikatel a investor v oblasti médií a Internetu, spoluzakladatel společností Computer Press, Vltava.cz, Fayn Telecommunications či Skypicker.com; aktivní publicista.