Ne, Rusko nezvítězí

Ukrajinské ekonomice se daří lépe, než se očekávalo. Na této frontě nemá Putin co získat.

Od začátku ruské útočné války uplynuly dva roky. Rusko nadále útočí na ukrajinský průmysl a infrastrukturu a Ukrajina nadále prokazuje svou odolnost tváří v tvář obrovským ekonomickým nákladům. Do konce roku 2022 se ukrajinský HDP propadl přibližně o 30 % a inflace prudce vzrostla z deseti procent na 26,6 %. Více než deset milionů Ukrajinců bylo vysídleno a míra nezaměstnanosti dosáhla vrcholu 24,5 procenta. Ukrajinská centrální banka devalvovala svou měnu z 29 na 36,57 hřiven za dolar.

Od této temné počáteční kapitoly však ukrajinská měna vykazuje známky odolnosti a zotavení. V prosinci 2023 Mezinárodní měnový fond uvedl, že makroekonomické ukazatele Ukrajiny jsou „lepší, než se očekávalo“. MMF revidoval svou prognózu růstu ukrajinského HDP ze dvou na 4,5 % a očekává pokles inflace na 5,5 %. S klesající inflací nahradila ukrajinská centrální banka pevný směnný kurz „řízeným flexibilním“ směnným kurzem a úrokové sazby klesly z 25 % na začátku roku 2023 na současných přibližně 15 %.

Západ musí i nadále finančně a vojensky podporovat Ukrajinu a měl by zpřísnit hospodářské sankce,aby připravil Rusko o zdroje, které potřebuje k vedení agresivní války.

Ruská ekonomika mezitím vykazuje známky napětí. Zpráva ministerstva financí USA uvádí, že ruská ekonomika je o pět procent menší, než by byla, kdyby prezident Vladimir Putin nenapadl Ukrajinu. Stejná zpráva uvádí, že sankce ve skutečnosti omezily růst ruské ekonomiky a vedly ke zvýšení úrokových sazeb (16 % v prosinci 2023) a oslabení rublu. Jeho kurz vzrostl z 69 rublů za dolar na začátku roku 2023 na 100 rublů za dolar v říjnu 2023.

Nejistý směnný kurz

Kurz se mezitím ustálil mezi 88 a 93 rubly za dolar. Důvodem je snaha ruské centrální banky posílit měnu zavedením kapitálových kontrol. Ruští vývozci ve 43 odvětvích jsou nyní povinni převádět 90 % zahraniční měny, kterou obdrží, na rubly. Tato drastická a krátkodobá taktika naznačuje, že nad ruským finančním systémem se bude i nadále vznášet mrak nejistoty, který hrozí další destabilizací směnného kurzu.

Bezprostřední příčiny hospodářských problémů Ukrajiny a Ruska se značně liší, i když všechny nakonec pramení z Putinova osobního rozhodnutí rozpoutat válku.

Zůstat neochvějný

Pro Ukrajinu je klíčové, že boje probíhají téměř výhradně na jejím území, přičemž Rusko přímo útočí na její výrobní zařízení, dopravní prostředky, vzdělávací instituce a civilní infrastrukturu. Škody na energetické infrastruktuře země, způsobené ruskými leteckými údery v zimě 2022, sahaly daleko za hranice zničených aktiv. Kromě přímých škod ve výši 8,8 miliardy USD vznikly škody i malým podnikům, z nichž mnohé byly nuceny zavřít nebo výrazně reorganizovat své provozy. Tato narušení měla dalekosáhlé makroekonomické důsledky; podle předsedy výboru ukrajinského parlamentu pro finanční, daňovou a celní politiku hrozily ekonomické „ztráty ve výši více než 200 milionů dolarů“ za každý den, kdy došlo k výpadku elektřiny.

Ukrajina v té době zůstala neochvějná. Od té doby opravila nejméně 62 % zničených tepelných elektráren, 68 % vodních elektráren a 80 % elektrického vedení. Ruské letecké útoky však nadále představují akutní hrozbu v těch částech země, kde chybí odpovídající protivzdušná obrana.

Vlastní špatné hospodaření

Ruské útoky narušily také exportní aktivity Ukrajiny. Země je jedním z nejdůležitějších světových dodavatelů obilí a jeho vývoz tvoří v průměru deset procent jejího ročního HDP. Od konce února 2022 ruské námořnictvo znemožnilo přepravu 20 milionů tun obilí přes Černé moře a zničilo „tisíce tun obilí“ uskladněného v ukrajinských přístavech.

Poté, co Rusko v červenci 2023 odstoupilo od černomořské dohody podporované OSN, se však Ukrajině podařilo následující měsíc vytvořit nový námořní koridor. Bridget A. Brink, velvyslankyně USA na Ukrajině, uvádí, že do poloviny ledna bylo po této trase přepraveno již 16,5 milionu tun obilí, zatímco předchozí dohoda zprostředkovaná OSN vedla za celý rok k přepravě pouze 33 milionů tun. Hospodářské vyhlídky Ukrajiny zůstávají dobré navzdory ruským snahám o jejich decimování.

Na ruské straně je většina hospodářských ztrát důsledkem vlastního špatného hospodaření a západních sankcí. Analytici poukazují na to, že kvůli vojenským ztrátám a odlivu mužů prchajících z nucených odvodů čelí Rusko „demografické krizi“. Ekonomiku navíc oslabují klesající příjmy z prodeje ropy a plynu a stálý ochromující nedostatek náhradních dílů a nástrojů západní výroby. Hospodářské sankce sice nedokázaly zastavit válku, ale úspěšně zatížily ruskou ekonomiku.

Rusko si samozřejmě všechny tyto problémy zavinilo samo. Rozhodně to nevypadá, že by vyhrálo válku – ani vojensky, ani na ekonomické frontě. Ukrajina se právě vzpamatovává z počátečního šoku, a pokud bude pokračovat silná podpora ze zahraničí, bude mít v opotřebovací válce navrch.

Větší podpora

Ale nenechme se oklamat: Ukrajina naléhavě potřebuje silnější vojenské kapacity, aby ochránila své občany a ekonomiku před ruskými nálety. Systémy protivzdušné obrany poskytnuté USA, Norskem, Německem a dalšími zeměmi sehrály v minulé zimě nezastupitelnou roli při neutralizaci ruských útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Kromě toho Ukrajina potřebuje větší kapacitu ke snížení intenzity ruských leteckých úderů tím, že udeří na ruský vojensko-průmyslový komplex.

Západ musí i nadále finančně a vojensky podporovat Ukrajinu a měl by zpřísnit hospodářské sankce, aby Rusko připravil o zdroje potřebné k vedení agresivní války. Sekundární sankce mohou hrát hlavní roli při prosazování stávajících omezení ruského obchodu a finančního sektoru. Všechny tyto prvky jsou nejen proveditelné, ale i naléhavě potřebné k tomu, aby se Ukrajina mohla bránit.

Anastassia Fedyk je odbornou asistentkou pro finance na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Jurij Gorodničenko je profesorem ekonomie na Kalifornské univerzitě v Berkeley.

Úvodní foto: Logo společnosti Kakhovka 2021, Nord794ub, zdroj: Der Standard, autoři: Anastassia Fedyk, Jurij Gorodničenko, překlad: Bohumil Řeřicha