Čínská populace se zmenšuje a stárne. To je špatný základ pro růst založený na spotřebě. Ale ani současný model orientovaný na vývoz již není udržitelný.
Čína se mění z ekonomiky orientované na vývoz a investice na ekonomiku založenou na domácí spotřebě. Důvodem je pokračující hospodářská stagnace a rostoucí riziko, že země nesplní své růstové cíle. V minulosti se mohla spolehnout na početnou a neustále rostoucí populaci jako na základ hospodářského pokroku, nyní však obyvatelstvo stárne a rychle se zmenšuje. Úplný přechod na model založený na spotřebě se prozatím zdá být nedosažitelný, mimo jiné kvůli demografickému poklesu. Ve skutečnosti se spotřeba v posledních desetiletích vyvíjela opačným směrem a klesla z více než 63 % v roce 2000 na 53 % HDP v roce 2022. S rostoucím obchodním napětím a poklesem přímých zahraničních investic je však zvyšování spotřeby jedinou životaschopnou alternativou k nefunkčnímu čínskému modelu založenému na investicích.
Podle Národního statistického úřadu se počet obyvatel Číny v každém z posledních tří let výrazně snížil: v roce 2022 o 850 000 osob, v roce 2023 o 2,08 milionu a v roce 2024 o 1,39 milionu. Tento pokles umožnil Indii předstihnout Čínu na pozici nejlidnatější země světa a počátkem roku 2025 bude mít Čína 1,4 miliardy obyvatel. Navzdory vládním dotacím a pobídkám lze pozorovat pouze letmé zlepšení. Číně nyní hrozí, že zestárne dříve, než zbohatne, což bude mít vážné důsledky pro celou společnost a zejména pro ekonomiku.
Historicky měla Čína vždy vysoký počet obyvatel. Za vlády Mao Ce-tunga komunistická strana odmítla plánování rodiny a usilovala o rychlý růst populace jako zdroj národní síly. Od roku 1949 do roku 1976 se počet obyvatel téměř zdvojnásobil – z 540 milionů na 940 milionů. Po kulturní revoluci a v posledních letech Maovy vlády na počátku a v polovině 70. let se však čínské vedení začalo obávat o schopnost národa uživit rostoucí populaci. Byla zavedena opatření na kontrolu populace. První z těchto iniciativ s názvem „Později, déle, méně“ zvýšila zákonný věk pro vstup do manželství na 23 let pro ženy a 25 let pro muže, vyžadovala minimální tříletý odstup mezi porody a omezila počet dětí v rodinách na dvě. Vláda zřídila úřady pro plánování porodů, které spolupracovaly s místními úřady na sankcích za nedodržení těchto nařízení.
Dalším dědictvím politiky jednoho dítěte je nerovnováha mezi pohlavími
Kampaň, která se postupem času byla čím dál přísnější, vedla k drastickému poklesu porodnosti: z 6,1 dítěte na ženu v roce 1970 na 2,7 v roce 1980. V roce 1980 následovala nechvalně známá politika jednoho dítěte, která omezila městské páry na jedno dítě a vedla k četným nuceným potratům a sterilizacím. Ačkoli tato politika byla původně zamýšlena jako dočasná, byla uvolněna až v roce 2015, kdy bylo párům povoleno mít dvě děti. Od té doby byla všechna omezení zrušena, ale dlouhodobé škody lze jen těžko zvrátit. Do roku 2050 bude třetina obyvatel starší 60 let, oproti 12 % v roce 2010, což z Číny dělá nejstarší populaci na světě. Tento demografický posun zatíží sociální systémy, sníží počet pracovních sil, oslabí domácí poptávku a hospodářský růst a prohloubí regionální nerovnosti.
Počet obyvatel v produktivním věku se v Číně již snižuje. V roce 2023 bude 857,98 milionu lidí ve věku 15 až 59 let, což je o 77 milionů méně než v roce 2013. Mladá pracovní síla se navíc soustřeďuje v bohatých pobřežních městech a provinciích, jako jsou Šanghaj, Peking, Tchien-ťin a Kuang-tung, zatímco centrální a západní provincie, jako jsou S’-čchuan, Chu-nan a Chej-lung-ťiang, se potýkají s odlivem mladých lidí a klesající porodností. Tento trend pravděpodobně prohloubí dlouhodobé rozdíly mezi pobřežními a vnitrozemskými provinciemi. Vnitrozemské regiony se potýkají s nedostatkem pracovních sil a klesající produktivitou, což jsou historické předzvěsti nepokojů.
Dalším dědictvím politiky jednoho dítěte je nerovnováha mezi pohlavími. V důsledku rozsáhlých potratů selektivně volených podle pohlaví ve prospěch mužských potomků je nyní přebytek přibližně 35 milionů mužů. Tato nerovnováha je zvláště výrazná v méně rozvinutých venkovských oblastech. V důsledku toho má mnoho venkovských mužů problém najít si partnerku; předpokládá se, že do roku 2027 se každý šestý mladý čínský muž nebude moci oženit. Někteří se poohlížejí v zahraničí, například v Rusku, Vietnamu a Kambodži, ale „dovoz nevěst“ zůstává kontroverzní a příliš neobvyklý na to, aby měl významný dopad.
Vláda se pokusila tento pokles zvrátit. Obce nyní nabízejí porodné a příspěvky na bydlení. Například Hohhot, hlavní město Vnitřního Mongolska, vyplácí za první dítě 10 000 jüanů (asi 1 200 eur), za druhé 50 000 jüanů a za třetí 100 000 jüanů. V nejchudších regionech, jako je Vnitřní Mongolsko nebo Tibet, mohou takové pobídky přinést ovoce, ale neodpovídají regionální nerovnováze na trhu práce. Mladí lidé budou i nadále hledat práci v bohatších regionech a stárnoucí populace zůstane stranou. Navíc je nepravděpodobné, že by pobídky k rození dětí byly úspěšné v bohatých oblastech, kde se změnily hodnoty: ženy mají více možností kariérního růstu a mladí rodiče často dávají přednost menšímu počtu dětí a více investují do jejich vzdělání.
Čínské vedení dává přednost povrchním úpravám před strukturálními reformami
Ústřední vláda dosud ignorovala hlubší strukturální problémy, včetně genderové nerovnosti v odměňování a příležitostech (ačkoli nedávná opatření, jako je rovné odměňování a prodloužená mateřská dovolená, jsou slibná), vysokých životních nákladů a všudypřítomné nejistoty, které čelí mladá generace v souvislosti s obchodní válkou s USA a stagnací domácí ekonomiky. Navzdory mírnému nárůstu porodnosti v roce 2024, který se připisuje příznivému roku Draka, populace nadále rychle stárne. Přibližně 22 % obyvatel (více než 310 milionů lidí) je ve věku 60 let a více. V roce 2035 by tento podíl mohl přesáhnout 30 %. Kromě nedostatku pracovních sil a regionálních rozdílů budou hospodářský růst a hospodářskou soutěž brzdit také rostoucí náklady na zdravotní péči a důchody.
Dalším omezujícím faktorem je výdajové chování různých skupin. Starší lidé mají tendenci utrácet méně a investovat konzervativně. Vzhledem k vysokým životním nákladům, stagnujícím mzdám, nejistotě zaměstnání a slabé sociální záchranné síti však mladší obyvatelé měst z řad pracujících také raději spoří. Dokonce i mezi vzdělanou mládeží je nyní spoření častější kvůli vysoké nezaměstnanosti, omezeným pracovním vyhlídkám a celkově chmurným ekonomickým vyhlídkám. Politika jednoho dítěte také upevnila strukturu rodiny „4-2-1“, v níž mladý dospělý člověk živí dva rodiče a čtyři prarodiče, což nutí k finančnímu konzervatismu.
Od založení lidové republiky čínské vedení často upřednostňuje povrchní korekce před strukturálními reformami. Je nepravděpodobné, že by se současné trendy v krátkodobém horizontu výrazně zlepšily, což prozatím znemožňuje úplný přechod na ekonomiku založenou na spotřebě. Přesto také současný exportně a investičně orientovaný model však již není udržitelný s ohledem na klesající výnosy z infrastruktury a nemovitostí, extrémně vysokou míru zadlužení obcí a nasycení trhu.
Od vzniku Čínské lidové republiky dávalo čínské vedení často přednost povrchním úpravám před strukturálními reformami. Je nepravděpodobné, že by se současný vývoj v krátké době výrazně zlepšil, což znamená, že úplný přechod k ekonomice založené na spotřebě není prozatím možný. Avšak ani současný model orientovaný na vývoz a investice již není udržitelný vzhledem ke klesajícím výnosům z infrastruktury a nemovitostí, extrémně vysoké míře zadlužení místních samospráv a nasycení trhu. Ze všech možných reforem zůstává nejschůdnější cestou k hospodářskému oživení zvýšení spotřeby. Demografický pokles a stárnutí populace však tyto snahy značně omezují a mají také velký dopad na celkový růst. Strukturální reformy zaměřené na zlepšení rozdělování příjmů a sociálního zabezpečení by mohly postupně spotřebu zvýšit, ale zvrácení populačního poklesu nelze dosáhnout v krátké době. Vzhledem k úzké provázanosti těchto dvou výzev bude cesta, kterou má čínské vedení před sebou, náročná.
Victoria Laura Herczegh, která hovoří plynně mandarínsky, španělsky, francouzsky a anglicky, je analytičkou Geopolitical Futures a doktorandkou v oboru mezinárodních vztahů a politologie na Korvínově univerzitě v Budapešti.
Úvodní foto: Čínský senior si užívá moře v zátoce Xinghai, Uwe Aranas, zdroj článku: Cicero, autorka: Victoria Laura Herczegh, překlad: Bohumil Řeřicha
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.