Teorie dojné krávy

Návštěva Donalda Trumpa v zemích Perského zálivu vzbudila naději, že v budoucnu budou hrát větší politickou roli. Je to však jen iluze, protože americký prezident ve skutečnosti nemá o těchto zemích vysoké mínění. Jde mu především o obchod.

Americký prezident Donald Trump již v březnu oznámil svůj záměr navštívit Saúdskou Arábii, Spojené arabské emiráty a Katar a uzavřít s nimi obchodní dohody. Své rozhodnutí zdůvodnil příslibem obchodů v hodnotě bilionů dolarů, z nichž by měly prospěch americké společnosti. Vzhledem k obchodní válce, kterou vede proti Číně a dalším zemím, se Trump soustředí na okamžité zisky ze své cesty po státech Perského zálivu. Potřebuje ukázat, že z těchto obchodů budou mít USA prospěch, jako důkaz úspěšnosti své politiky. Vedoucí představitelé tří států Perského zálivu, které minulý týden navštívil, však usilují o to, aby se stali strategickými a stálými spojenci USA v oblasti obrany a regionální a mezinárodní politiky, a jako takoví chtějí být příjemci špičkových průmyslových technologií ze Spojených států. Je však nepravděpodobné, že by jim Washington tento status udělil. Trump nemá o státech Perského zálivu vysoké mínění; chce pouze využít jejich nadšení pro USA.

Tyrani a zbabělci

V roce 2014 Trump na Twitteru napsal, že Saúdové jsou hlásné trouby, tyrani a zbabělci, kteří mají peníze, ale nemají odvahu. Chlubil se, že směruje peníze ze států Perského zálivu a dalších zemí na americký trh. V roce 2016 označil Saúdskou Arábii za „dojnou krávu“ a vyzval ji, aby se s USA podělila o své ropné bohatství výměnou za pokračující ochranu. Řekl, že až vemeno této krávy vyschne a přestane produkovat dolary a zlato, bude nařízena její porážka. Ve skutečnosti se podobně dívá na všechny státy Perského zálivu.

Časté zmínky Donalda Trumpa o bohatství zemí Perského zálivu odrážejí jeho pohled na tyto země a jeho odmítání bránit je zdarma. Pochlubil se, že během svého prvního prezidentského období zavolal saúdskému králi Salmánovi, aby ho požádal o více peněz na ochranu. Dodal, že během jediného telefonátu obdržel od Saúdů více než 500 milionů dolarů. V roce 2019 Trump pozval katarského emíra Tamima bin Hamada Al Thaniho na večeři do pokladny ministerstva financí a chválil ho jako velkého spojence USA. Poděkoval mu také za to, že se ujal výstavby letecké základny Al-Udeid v hodnotě osmi miliard amerických dolarů, ale požadoval od něj více.

Trump dokonce během své první prezidentské kampaně odhalil své ambice ohledně irácké ropy, když litoval, že USA utratily v Iráku biliony dolarů a ztratily tisíce životů, aniž by něco získaly. Poznamenal, že ve válkách si kořist bere vítěz, a několikrát zopakoval, že Američané se měli zmocnit iráckých ropných polí, aby kompenzovali přemrštěné náklady na svou válku. Jeho prosazování strategie „žádná válka, žádný mír“ s Íránem udržuje státy Perského zálivu v podezření ohledně záměrů Teheránu a zajišťuje stálý přísun peněz do USA.

Trumpovy časté zmínky o penězích

Teorie „dojné krávy“ je jednou z mnoha hnacích sil zahraniční politiky USA. Často je prezentována diskrétně a zabalena do dlouhodobých projektů spojených s ekonomickým rozvojem spojenců USA v nerozvinutých zemích. Po ropném boomu v 70. letech 20. století například USA tlačily na Saúdskou Arábii, aby urychlila hospodářský růst a poskytla masivní finanční prostředky na realizaci megaprojektů. Trumpovy časté zmínky o penězích a jeho opakované odkazy na bohatství států Perského zálivu odrážejí jeho materialistický pohled na ně a jeho přesvědčení, že musí platit Spojeným státům za ochranu. Izraelský analytik komentoval Trumpovu návštěvu států Perského zálivu slovy, že chce pouze jejich peníze a že jeho zájem o Araby se omezuje na jejich bohatství.

V rámci Trumpova plánu zajistit si lukrativní finanční dohody se Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty (SAE) souhlasil s tím, že tyto země budou hrát diplomatickou roli i mimo Blízký východ a stanou se prostředníky při jednáních o ukončení války na Ukrajině. V únoru Rijád hostil jednání amerických a ruských představitelů o konfliktu. V březnu Saúdská Arábie pozvala delegace USA, Ruska a Ukrajiny k samostatným kolům rozhovorů. Setkání amerických a ukrajinských zástupců v Džiddě bylo první svého druhu od slovní konfrontace mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě na konci února. Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty rovněž úspěšně zprostředkovaly dohody o výměně vězňů mezi Ruskem a Ukrajinou.

S Trumpovou podporou získaly státy Perského zálivu politický a hospodářský vliv díky své roli při překonávání regionálních a globálních krizí, svým finančním možnostem a obrovským zásobám ropy a zemního plynu. Vzhledem k dramatickému vývoji v regionu považovala Saúdská Arábie Trumpovu návštěvu za zásadní. Místní média ji popisovala jako příležitost pro království přetvořit Blízký východ – aniž by však vysvětlila, jak k tomu dojde.

Umělá inteligence, technologie a energie

Rámec očekávané spolupráce mezi Saúdskou Arábií a USA zahrnuje umělou inteligenci, technologie a energetiku. Pětileté rozvojové plány z 80. let 20. století se kromě dobudování rozvojové infrastruktury zaměřovaly na „saudizaci“ a transfer technologií, ale neuspěly. Bílý dům oznámil, že obranná dohoda se Saúdskou Arábií zahrnuje poskytování moderního vojenského vybavení a služeb od více než desítky amerických zbrojařských společností. Před touto návštěvou podnikl Washington vůči Rijádu několik pozitivních kroků, včetně zastavení amerického bombardování pozic Húthíů v Jemenu a oddělení rozhovorů o civilní jaderné spolupráci od otázky normalizace vztahů mezi Saúdskou Arábií a Izraelem.

Saúdskoarabský korunní princ Mohammad bin Salmán (MBS) přislíbil v příštích čtyřech letech investice v hodnotě 600 miliard dolarů, ačkoli Trump doufá, že se mu podaří uzavřít dohody v hodnotě téměř bilionu dolarů. Spojené arabské emiráty přislíbily desetiletý investiční rámec v USA v hodnotě 1,4 bilionu dolarů, zatímco Katar se zavázal k 1,2 bilionu dolarů. Tyto finanční závazky jsou ohromující: představují 60 % hrubého domácího produktu Saúdské Arábie, téměř 300 % hrubého domácího produktu SAE a téměř 600 % hrubého domácího produktu Kataru.

Katastrofální stav lidských práv

Před čtyřmi lety se MBS nepodařilo setkat se s tehdejším americkým prezidentem Joem Bidenem, který prohlásil, že chce z království udělat vyvrhele, protože MBS nařídil vraždu saúdského novináře Džamála Chášukdžího na saúdskoarabském konzulátu v Istanbulu. Během své nedávné návštěvy Rijádu však Trump MBS vychválil do nebes a nazval ho „fantastickým mužem“, přičemž ignoroval jeho katastrofální výsledky v oblasti lidských práv.

Trump obdivoval interiér oficiální rezidence Amiri Diwan v katarském hlavním městě Dauhá a luxusní bílý mramor v místnosti, kde se konala tisková konference. Zmínil se o přátelských rozhovorech s MBS a honosném královském přijetí v Rijádu. Když však hovoří o Íránu, dává najevo úctu ke starobylé perské civilizaci, inteligenci íránského lidu a racionalitě jeho politického vedení.

Trump obdivoval nejen luxusní architekturu země, ale také pochválil Katar za jeho úsilí o snížení napětí v regionu. Pozornost věnovaná architektonickým detailům je součástí strategie Kataru, jejímž cílem je posílit jeho image jako hostitelské země schopné přijímat zahraniční hlavy států v luxusním protokolárním prostředí.

Bílý dům oznámil, že Trump uzavřel s Katarem rozsáhlé hospodářské dohody v hodnotě nejméně 1,2 bilionu dolarů. Patří mezi ně obchodní dohody v hodnotě více než 243 miliard dolarů včetně prodeje letadel a motorů Boeing společnosti Qatar Airways. V oznámení bylo zdůrazněno, že dohody posílí vedoucí postavení USA v oblasti výroby a technologií a připraví půdu pro nový zlatý věk americké ekonomiky. Trump a katarský emír rovněž podepsali memorandum o porozumění s cílem posílit bezpečnostní partnerství mezi jejich zeměmi. To zahrnuje potenciální investice ve výši 38 miliard dolarů do letecké základny Al-Udeid provozované USA, protivzdušné obrany a námořní bezpečnosti.

Zbraně s otazníky

Americký prezident prohlásil, že se Saúdskou Arábií uzavřel největší zbrojní dohodu v historii v hodnotě 142 miliard dolarů. Je však nepravděpodobné, že se uskuteční, protože Kongres bude hlasovat proti prodeji sofistikovaných zbraní Saúdské Arábii, což by narušilo rovnováhu sil v regionu. V posledních letech hlasoval proti dodávkám vojenského vybavení Saúdské Arábii, Spojeným arabským emirátům a Maroku, přestože tyto země mají úzké vazby na USA.

MBS se zavázal investovat v USA 600 miliard dolarů, přestože Rijád má potíže s přilákáním zahraničních investorů do svého plánu Vize 2023. Království potřebuje nejméně 100 miliard dolarů ročních zahraničních investic, aby mohlo dokončit první fázi „NEOM“, princova plánovaného superměsta, ale nedaří se mu přilákat více než 26 miliard dolarů ročně.

Navzdory rozdílným zahraničněpolitickým cílům usilují Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty a Katar o to, aby se staly vlivnými státy – chtějí, aby jim USA svěřily zajištění míru a stability v regionu. Washington však jejich aspirace nemůže brát vážně, protože státy Perského zálivu jsou rozděleny do kmenů. SAE a Katar se obávají neustálé snahy Saúdské Arábie kontrolovat jejich politickou agendu. Bez ohledu na to, kdo je v Bílém domě, by USA před reorganizací Blízkého východu raději počkaly na vyřešení íránské otázky.

Arabský záliv“ místo „Perský záliv“?

V nadcházejících dnech se ukáže, zda budou hlavní města států Perského zálivu, které Trump navštívil, úspěšná ve snaze zmírnit americké předpisy, které brání zahraničním investicím do odvětví důležitých pro americkou národní infrastrukturu, do energetiky a informačních a komunikačních technologií. Skutečnost, že Trump odmítl požadavek představitelů Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů a Kataru na přejmenování Perského zálivu na Arabský záliv ukazuje, že Washington není ochoten delegovat regionální bezpečnost na státy Perského zálivu.

Hilal Khashan je profesorem politologie na Americké univerzitě v Bejrútu a dopisovatelem Geopolitical Futures.

Úvodní foto: Dojná kráva, Penge, jižní Londýn, Airborne Mark, zdroj článku: Cicero, autor: Hilal Khashan, překlad: Bohumil Řeřicha