Nenávist ve jménu Boha

V Brazílii přibývá evangelikánských církví. Bolsonaro je závislý na jejich hlasech – a přebudovává stát podle jejich zájmů.

Brazilský prezident Jair Bolsonaro stojí v polovině srpna na pódiu v Sambódromo, aréně v centru Ria de Janeira, kterou jednou ročně procházejí nejslavnější karnevalové školy v zemi. Tento den se ale žádný pestrý průvod nekoná. Místo toho je Bolsonaro, s pažemi ve vzduchu a zavřenýma očima, obklopen skupinou „Chvála Pánu“ a vroucně se modlí s evangelickými pastory. Akce je vyvrcholením každoročního Pochodu pro Ježíše, jedné z nejdůležitějších událostí ultrakonzervativních svobodných církví. Ne náhodou se Bolsonaro nechává veřejně požehnat před tisíci věřících: 2. října budou v Brazílii volby – a pravicový radikál je závislý na hlasech bibli věrných křesťanů.

Největší katolická země zažívá „náboženskou revoluci“

Největší katolická země světa zažívá to, co někteří učenci nazývají náboženskou revolucí. Stále více Brazilců se obrací k ultrakonzervativním církvím. Zatímco v roce 1990 se za katolíky označilo více než 80 procent obyvatel, v roce 2020 to bylo jen kolem 50 procent. 32 procent populace se nyní považuje za evangelické – a trend dále roste. Podle propočtů by měli evangelíci za deset let tvořit většinu obyvatel.

Ale co to vůbec znamená evangelický? Evangelikalismus je teologická větev v rámci protestantismu. Sbory se zpravidla nezabývají kritickým výkladem Bible; platí pro ně, že to, co je v Bibli, je třeba chápat doslovně, je dáno Bohem a není zpochybňováno. V Brazílii existují také tradiční protestantské komunity, jako jsou luteráni nebo baptisté. Ty mají evropský původ a jsou částečně liberálnější. Nejpopulárnější jsou však ultrakonzervativní letniční církve. Mnoho z nich pochází z USA.

Evangelikánské kostely dnes dominují ulicím brazilských vnitřních měst, slumů a odlehlým vesnicím. Podobně jako v USA jsou zde obrovské, vysoce moderní prestižní budovy. Přesto se mezi nimi nacházejí skoro na každém rohu ulice malé „garážové chrámy“, často s několika plastovými židlemi a zesilovačem, mikrofonem a reproduktory. Na rozdíl od katolické církve zde totiž neexistuje žádná nejvyšší náboženská autorita, založit novou je snadné. Pastorem se může nazývat téměř každý. Co potřebujete především, je a „božské poslání“.

Letniční církve jsou přítomny tam, kde chybí stát

Přísliby spásy a charismatických pastýřů jsou oblíbené zejména u chudých Brazilců. A letniční církve jsou přítomny tam, kde chybí stát. V oblastech, kde nejsou sportoviště, knihovny ani zeleň. Které se vyznačují násilím, bídou a nedostatkem vyhlídek. Evangelíci jsou často jediní, kteří naslouchají, berou obyvatele vážně a rozumí jejich obavám. Kromě emoční podpory nabízejí něco jako volnočasovou aktivitu. Dnes je mezi nimi hodně věřících žen, často samoživitelek, většinou černých. Když Bolsonaro plánoval svou volební kampaň, dobře to věděl a snažil se přiblížit se k církevní elitě. Silný vliv evangelikálů v chudých čtvrtích vysvětluje, proč tolik obyvatel předměstí hlasovalo pro neoliberálního rasistu Bolsonara.

Úřadující prezident je ve skutečnosti katolík. Ve volební kampani v roce však sotva vynechal příležitost dostat se do kontaktu s evangelickými církvemi. Byl oslavovaným hvězdným hostem bohoslužeb, byl pokřtěn v Jordánsku za pozornosti médií a se svou třetí manželkou byl oddán hvězdným pastorem Silasem Malafaiaou. Kalkul vyšel: ve volbách všechny velké evangelické církve poprvé podpořily jednoho kandidáta, a to Bolsonara. Ve druhém kole hlasovalo 70 procent evangelických voličů pro krajně pravicového kandidáta s vhodně daným prostředním jménem Mesiáš.

Skutečnost, že dvakrát rozvedený hulvát Bolsonaro s houpající se bouchačkou nepochází z nebesky modrého vysněného světa věřících v Bibli, se zdá být vedlejší. Důležitější jsou jasné představy, které sdílí s evangelikány: odmítnutí homosexuality, boj proti potratům, démonizace feminismu. V roce ultrapravicový populista chytře použil konspirační mýtus o „gender ideologii“ k útokům na politické oponentky. Dle něj by podněcovaly děti a mladé lidi ke změně pohlaví a homosexualitě a podporovaly sexuální praktiky v nízkém věku. Absurdní falešné zprávy se rychle šířily na sociálních sítích: program boje proti homofobii ve školách se rychle změnil v projekt „rané sexualizace“ dětí. Mnoho Brazilců stále věří, že Dělnická strana PT rozdávala v jeslích kojenecké lahve ve tvaru penisů. V konzervativní společnosti to přivedlo k pravicovému kandidátovi mnoho znepokojených Brazilců. Když pak Bolsonaro přežil útok nožem, byl to pro mnohé důkaz: tento muž má posvátné poslání! Je poslán shora!

I v této volební kampani se Bolsonaro snaží přiblížit přísně náboženské klientele. Zatímco se mezitím mnoho sil v brazilské společnosti nyní od Bolsonara distancuje, velké církve mu zůstávají loajální. To se odráží i v průzkumech pro říjnové volby: zatímco prakticky ve všech zkoumaných skupinách je Bolsonaro na druhém místě, v evangelickém elektorátu je na prvním. Jejich loajalitu lze vysvětlit i tím, že vláda v mnoha bodech vede svou politiku přesně podle svých reakčních zásad.

Tak zvaná biblická frakce se dlouhodobě snaží pomáhat utvářet politiku podle reakčních principů

Fundamentalistické síly měly pevné místo v brazilské politice ještě před Bolsonarovým nástupem k moci. Není neobvyklé, že jsou faráři voleni do parlamentu. V neděli kázat, v pondělí hlasovat. V Kongresu existuje nadstranické sdružení evangelických poslanců. Takzvaná biblická frakce se dlouhodobě snaží pomáhat utvářet politiku podle jejích reakčních principů. Každou středu ráno se „bratři ve víře“ scházejí v sále, aby se společně modlili.

Skutečná restrukturalizace státu podle ultrakonzervativních představ však začala poté, co Bolsonaro nastoupil do úřadu. Fundamentalistické skupiny cíleně infiltrovaly vládu. Byla nahrazena celá oddělení a odbornice byly nahrazeny náboženskými zastánci tvrdé linie. Například na ministerstvu zdravotnictví se vyměnil prakticky celý ženský zdravotní tým, přičemž mnohé z jeho členek byly renomované odbornice a působily tam desítky let. Vláda se chopila sekery i v jiných oblastech. Stáhla prostředky z progresivních projektů. Některé odbory zrušila úplně, například odbor diverzity na ministerstvu vzdělávání. A evangelíci a také někteří ultrakonzervativní katolíci se snaží obsadit všechny výbory, které se zabývají otázkami, jež je zajímají: potraty, LGBTQI, drogy. Pokouší se také ovlivnit přidělování rozhlasových a televizních licencí, které se každých pět let přerozdělují, aby nedocházelo k jejich změně v neprospěch evangelických sítí.

Bolsonaro udělal ministryní pro ženy, rodinu a lidská práva obzvlášť extrémní osobu, Damares Alvesovou. Tato evangelická pastorka kázala před svou nominací přeplněným megakostelům, cestovala po zemi jako odpůrkyně potratů a byla poradkyní poslance Magno Malta, známého svým zpěvem gospelů. V prvním projevu po své nominaci prohlásila, že nastal okamžik, v kterém vládne a kdy chlapci znovu nosí modré a dívky zase růžové. Alvesová již ministryní není, ale do fundamentalistické restrukturalizace se zapojili i další členové vlády.

Bolsonaro se snaží proměnit nadcházející v závěrečnou bitvu mezi dobrem a zlem

Bolsonaro do předvolební kampaně doplnil i další body: daňové výjimky pro církve, výhody pro jejich mediální sítě, oddlužení v miliardách. Jeho proticovidovou politiku lze také částečně vysvětlit tlakem církví. Protivědecké a konspirační mýty jsou v DNA mnoha komunit. Například Edir Macedo, zakladatel Univerzální církve Království Božího, řekl, že covid je „strategií Satana a médií“ vytvořená k vyvolání paniky mezi lidmi. Prezident Bolsonaro vyzval k celostátnímu půstu a k boji s virem pomocí víry. Vydal také dekret klasifikující kostely jako „nezbytné služby“, aby se zabránilo jejich dočasnému uzavření během pandemie.

Věřícím křesťanům se také líbí Bolsonarovy homofobní a transfobní výpady, stejně jako pokusy o další zpřísnění již tak přísných potratových zákonů. A když Bolsonaro – stejně jako jeho velký idol Donald Trump – oznámil, že přestěhuje brazilskou ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma, v mnoha kostelech praskaly zátky od šampaňského. Pro evangelikány má Izrael centrální význam, je to dějiště Armagedonu. Po tlaku mocného masného průmyslu, který se obával poklesu tržeb v arabském světě, byla změna lokality ambasády odvolána. Směr se ale ujasnil: s Bolsonarem stále více mizí dělicí čára mezi státem a církví.

Bolsonaro se snaží proměnit nadcházející v závěrečnou bitvu mezi dobrem a zlem. To odpovídá diskursu evangelikánů, kteří se vidí v neustálém stavu války proti všemu zlu, které je vlastní moderní společnosti – říká se tomu „duchovní válka“. Mnoho pastorů nejenže otevřeně volá po zvolení Bolsonara, ale také střílí ze všech zbraní do Bolsonarova protikandidáta Luize Inácia da Silvy, známého jako Lula, který je démonizován jako „antikrist“ a „komunista“.

Sociální demokrat se skřípavým hlasem, který vládl už dvě volební období, se snaží otázce náboženství co nejvíce vyhýbat. Poradci mu vysvětlili, že na tomto poli může proti pravičákům jen ztratit. Jaká výbušná síla za určitými tématy vězí, se ukázalo, když Lula na jedné akci nesměle kritizoval přísné potratové zákony, což vyvolalo bouři rozhořčení, protože 75 % obyvatel kategoricky odmítá potraty. Kvůli politické výbušnosti se mnozí levičáci vyhýbají i „citlivým tématům“, jako jsou potraty, dekriminalizace drog nebo policejní reformy, protože by je to mohlo stát důležité hlasy.

Bolsonaro už oznámil, že jen tak neodstoupí

Ale Lula se bez náboženství úplně neobejde: na jedné akci v rámci předvolební kampaně řekl, že Bolsonaro je „posedlý ďáblem“. A setkal se s progresivními evangelikály. I když je většina členů svobodných církví hluboce konzervativní, mnozí dokonce fundamentalističtí, je zde také spousta šarlatánských pastorů a nenávistných kazatelů, chválících Bolsonara. Progresivní síly jsou však zjevně v menšině.

Ve volbách v roce byla zásadní debata o pohlaví a sexualitě, což hrálo do karet Bolsonarovi. V této předvolební kampani budou pravděpodobně středem pozornosti jiná témata, především ekonomická bída. Bolsonaro za posledních tři a půl roku vyvolal hodně odporu. A právě teď to vlastně vypadá, že by ho možná bylo možné porazit ve volbách. Brání se ale všemi prostředky proti hrozící porážce a snaží se delegitimizovat demokratický proces. Bolsonaro šíří lži o elektronickém volebním systému a podněcuje proti soudkyním. Nemálo lidí očekává násilí, někteří dokonce pokus o převrat. O čem nikdo nepochybuje: na Brazílii přicházejí turbulentní týdny i proto, že Bolsonaro už oznámil, že jen tak neodstoupí. „Jedině Bůh mě odstraní z prezidentského úřadu“, řekl.

Ve volbách v roce byla klíčová debata o genderu a sexualitě, což Bolsonarovi nahrálo. V této předvolební kampani se budou pravděpodobně řešit jiné otázky, především hospodářská krize. Bolsonaro si za poslední tři a půl roku vysloužil velkou nelibost. A právě teď to skutečně vypadá, že by mohl ve volbách prohrát. Ze všech sil však bojuje proti hrozbě porážky a snaží se delegitimizovat demokratický proces. Šíří lži o elektronickém hlasovacím systému a štve proti soudkyním. Nemálo lidí očekává násilí, někteří dokonce pokus o převrat. O čem nikdo nepochybuje, je, že Brazílii čeká několik bouřlivých týdnů i proto, že Bolsonaro již oznámil, že jen tak neodstoupí. „Jen Bůh,“ řekl, „mne zbaví prezidentského úřadu.“

Niklas Franzen je novinář a expert na Brazílii. Jeho kniha „Brazílie nade vše.  Bolsonaro a pravicová revolta“ vydalo Sdružení A.


Úvodní foto: Cerimônia de lançamento da pedra fundamental da ponte de integração Brasil-Paraguai e assinatura de convênios. Foto Marcos Corrêa, zdroj: IPG-Journal, autor: Niklas Franzen, překlad: Bohumil Řeřicha