Na cestě k totalitě

Rozhovor s Dmitrijem Gudkovem, představitelem exilové opozice, a Abbasem Galljamovem, politickým analytikem a bývalým autorem projevů Putina

Moskva je rukojmím vlastního kurzu eskalace a konfrontace.

Po masakru v Buči jste vyzval své krajany v Rusku, aby vážně uvažovali o vlastním režimu a jeho zločinech. Stává se Rusko totalitním státem?
Gudkov: Ano, stalo se jím, a hodně rychle. Dokonce v represích vidím paralely se stalinismem a fašismem.

Vnímáte současnou změnu jako radikální?
Galljamov: Donedávna byla ruská typickým autoritářstvím. Postupně k tomu dospěla za posledních 20 let. Od začátku války se nyní objevují prvky totality. Nejde jen o represe, ale i o odpovídající pokusy mobilizovat společnost tvořící totalitní stát.

Moskevský novinář a analytik Andrej Percev mi řekl, že v Rusku chybí ideologie pro totalitní stát.
Galljamov: Autoritářské státy nechtějí lidi, kteří se aktivně účastní politického procesu. Nepolitičtí občané jsou pro ně dobrými občany. Stát za ně dělá politiku. Totalitarismus chce opak: mobilizuje masy, nutí zemi, aby se postavila za vládu. Takový vývoj lze nyní pozorovat v Rusku. Například ve školství, kde se ideologicky mobilizuje pedagogický sbor na školách. Zatímco Sovětský svaz byl totalitní stát, Rusko má v současnosti pouze prvky totalitarismu. Hrozí však, že se bude postupně budovat.

Gudkov: V Rusku existuje ideologie, kterou určuje horní čtvrtina společnosti, ale měla by být podporována zbytkem. Je to ideologie pevnosti v obležení. Je to myšleno tak, že je to duchovní země, která stojí proti Západu, jenž ji chce zničit a okrást o její zdroje. Na druhé straně se musí sjednotit, aby vytvořili opačný pól, se společnými hodnotami a duchovním spojením. Je to ideologie ruského světa v duchu Putina. Absolutní podpora ze strany lidí je jedinou cestou k úspěchu v této společnosti. V systému budeš nic, pokud jej aktivně nepodporuješ.

Nemyslím si, že ruská společnost je fašistická. Je více rozdělená a zmatená.

Vzhledem k obviněním z válečných zločinů na Ukrajině zvolila Moskva strategii úplného popírání. Proč?
Galljamov: Moskva je rukojmím vlastního zvoleného kurzu eskalace a konfrontace. Zdá se, že ti, kdo rozhodují, zapomněli, jak komplexněji manévrovat a pružně reagovat. Nyní mají pouze možnost vše popřít nebo svalit vinu na soupeře.

Gudkov: Zkorumpovaní úředníci se chovají jako vždy. Vždy předkládají nová vyprávění a interpretace, aby domácí diváky oklamali. Chtějí, aby si v Rusku mysleli, že ne všechno je tak jasné – i když je stále obtížnější věci skrývat. Existují satelitní snímky, které dokazují přítomnost ruských vojáků v době válečných zločinů. Proto je jejich postup vůči veřejnosti nezachrání.

Myslíte si, že Putinův tvrdý kurs má širokou podporu veřejnosti?
Galljamov: Od začátku války je obtížné odhadnout skutečnou podporu Putina. měla v Rusku mezery už před válkou. se bojí represí. Když vám zavolá sociolog a zeptá se, zda se vám líbí či nelíbí Putinova politika, bojíte se, že by volající mohl být spojen s úřady a mohl byste být potrestán. Domnívám se, že opozice tvoří asi třetinu obyvatelstva a další třetina váhá.

Pokud by se podařilo odstranit faktor strachu,
Putinova popularita by po šesti měsících prudce klesla.

 A pokud jde o současnou válku?
Galljamov: Odhaduji, že ji podporuje asi 55 až 60 procent obyvatel. Existuje velmi početná a nestabilní skupina, která se nyní zpolitizovala. Pokud se válka protáhne, její podpora klesne. Nemyslím si, že ruská společnost je fašistická. Je více rozpolcená a zmatená.

Mnoho Rusů žijících v zahraničí vypráví svým příbuzným a přátelům v Rusku o tom, co se děje ve válce, a mají pocit, že jejich uši jsou vůči tomu zavřené. Jak to prolomit?
Gudkov: nechtějí podporovat zlo, ale zároveň se bojí přiznat si plný rozsah tragédie, která zemi postihla. Vyrostli na sovětských filmech, mají něco jako mentální štít.

Nebylo by však lepší trvat na řešení problému, i když to znamená konflikt?
Gudkov: V tuto chvíli je to zbytečné. To se však změní a v určitém okamžiku si uvědomíte, že jste popřeli realitu. Předtím to nemá smysl. V takových režimech je všechno násilně usměrňované, mnoho lidí odchází do vnitřní emigrace.

Galljamov:  Je třeba pochopit příčinu podpory Putinova systému. úřadů je založena především na sděleních, která vyvolávají strach. A to funguje. Například: „NATO se přiblížilo k ruským hranicím, takže NATO je opravdu nebezpečné.“ „Lidé, kteří odcházejí na Západ a nechtějí s námi žít, jsou zrádci.“ ze strachu věří státní verzi. Troufám si tvrdit, že kdyby se tento faktor strachu podařilo odstranit, Putinova popularita by po půl roce prudce klesla. Putinův rating zachránila nová zahraničněpolitická agenda. Pokud se na její místo opět dostanou domácí problémy, znovu upadne.

Je to Putinův režim a ten ho nepřežije. A pak je tu šance na demokratizaci Ruska.

A dojde k ní?
Galljamov: Pokud brzy nedojde k mírové dohodě, stane se z války něco jako válka v Afghánistánu nebo Čečensku: dlouhá válka, která za pár měsíců přestane být v Rusku tématem číslo jedna. se obrátí ke svým vlastním problémům. Pak bude protestní nálada sílit a loajalita klesat. To bude pro Putina vážný problém. Nechci tvrdit, že jeho může být svržena hned – v zásadě může trvat až do jeho smrti. Ale ne dál. Je to Putinův režim a ten ho nepřežije. A pak je tu šance demokratizovat Rusko.

Pane Gudkove, v Rusku jste působil v opozici. Sociolog Boris Kagarlizký mi nedávno řekl, že opozice je příliš slabá na to, aby dosáhla změny moci, pokud ji nepodpoří část systému. Myslíte si, že je to reálné, například v případě dalšího zhoršení hospodářské situace?
Gudkov: Opozice v Rusku není slabá, ona už neexistuje. Vždy jsem byl v zásadě pro to, aby došlo k odtržení progresivnější části elit. Spojení s politiky, kteří mají silné postavení, autoritu a dobrou pověst. Putin je válečný zločinec. Vždycky jsem si myslel, že část elity je ochotna něco takového připustit. S takovými lidmi by se snad dal vést nějaký dialog. A pokud je to někdo jako Elvira Nabiullinová, šéfka ruské centrální banky, kterou jsem vždy považoval za velmi odhodlanou – absolutní profesionálku v tom, co dělá. Jsem z ní však nyní velmi zklamaný, protože nerezignovala, jak zřejmě chtěla, ale nadále podporuje Putinův režim. Nyní bohužel pomáhá válečným zločincům vydělávat peníze. Peníze, které mohou použít na vojenské výdaje a zabíjení lidí na Ukrajině.

Dmitrij Gudkov je ruský opoziční politik a novinář žijící v exilu. Do roku 2016 byl poslancem ruské Státní dumy. V roce 2021 chtěl znovu kandidovat, ale když se dozvěděl o svém hrozícím zatčení, uprchl do Kyjeva.

Abbas Galljamov, je ruský politolog a politický analytik a bývalý autor projevů Putina.


Úvodní foto: Matthias Laurenz Gräff, tableau intitulé Poutine. La machine à tuer., zdroj: IPG Journal, překlad: Bohumil Řeřicha