Chybějící morálka Volkswagenu

Motto: „Myslím, že s těmi lidskými právy se to přehání,“ prezident České republiky Miloš Zemana

Výrobce automobilů VW provozuje závod v čínské oblasti Sin-ťiang a má nepřímý prospěch z nucených táborů pro Ujgury. Podnikatelé by přitom měli mít historickou povinnost nepodílet se na tomto druhu útlaku.

Generální ředitel Volkswagen Herbert Diess koncem ledna 2021 řekl na virtuálně uspořádaném Davoském ekonomickém světovém fóru, že Čína se ubírá správným směrem. Ostatní země by s Čínou měly obchodovat navzdory problémům s demokracií a lidskými právy. Když byl dotázán na Sin-ťiang a Hongkong, odpověděl, že ačkoli v Číně nedosáhla pokroku, je mnohem lepší s Čínou obchodovat, komunikovat a být s ní aktivní, než se stáhnout.

Jeho prohlášení mě nepřekvapuje. Přesto si myslím, že Volkswagen má s ohledem na svou vlastní historii zvláštní morální povinnost neúčastnit se těchto praktik, a naopak, předcházet jim. V loňském roce však VW obhájil své rozhodnutí provozovat závod v čínském regionu Sin-ťiangu, kde, jak je známo, jsou v táborech drženy stovky tisíc Ujgurů a dalších menšin, ženy jsou násilně sterilizovány a jsou nasazováni na nucenou práci.

Za to, že se Sin-ťiang stal oblíbenou lokalitou pro továrny, vděčí především táborům: ti, kdo tam vyrábějí, těží z nelidských podmínek buď přímo, nebo nepřímo. VW údajně daroval vozidla ozbrojené policii.

Německé společnosti mají nejen nepřímý prospěch z nucené a porušování lidských práv, ale také přispívají k útlaku. Do roku webové stránky německého výrobce Microdrones uváděly: „Drony řady MD4 jsou u čínské policie velmi oblíbené.“ V letech 2011 až 2013 byla policie v oblasti Sin-ťiangu zákazníkem společnosti Microdrones. Export této technologie byl schválen Spolkovým úřadem pro ekonomiku a kontrolu vývozu. Německo je hrdé na svá přísná omezení vývozu zboží dvojího užití, tedy zboží, které lze použít jak civilně, tak vojensky, proto je povolení v tomto případě zvláštní. A příklad toho, že německá vláda by měla „konečné cíle“ technologií posuzovat podstatně pečlivěji.

Při zvažování obchodu s Čínou je třeba mít vždy na paměti, že se jedná o autoritářský režim, který tvrdě zasahuje každý den. Každý, kdo předstírá, že těmto okolnostem nerozumí, lže sám sobě.

Chybná kalkulace Evropy

V souvislosti s používáním dronů v Sin-ťiangu jsou i zdánlivě neškodné pohraniční hlídky velkým problémem – vzhledem k pozadí, ve kterém se odehrávají. Část represí ve skutečnosti spočívá v násilném zadržování lidí, kteří jsou různými způsoby kontrolováni a sledováni. A drony jsou nástroje, jejichž použití jim brání v odchodu za svobodnějším životem v některé zemi jihovýchodní Asie.

Argument, že „nevíme, jak budou naše výrobky používány,“ lze chápat spíše jako záminku. Na to, aby bylo vidět to, co se v Číně a Hongkongu děje s občanskou společností, není potřeba žádné . Stejně nepřesvědčivé je tvrzení, že „Čína nyní může vyrábět vše sama a není závislá na německých produktech a technologiích. Kontroly vývozu, které poškozují německé ekonomické zájmy, tudíž skutečně nikomu nepomáhají.“ Pokud by si Čína dokázala všechno vyrobit sama, nic by z Německa nedovážela. Je to sebezničující argument.


Úvodní foto: Uighur women, by mikepryan, autorka: Glacier Kwong, zdroj: Das Welt, překlad: Bohumil Řeřicha