Ženy v šátcích mají dva důvody ke strachu

Islám v Německu.

Muslimské ženy často čelí rasistickým útokům na veřejnosti. Reakce ostatních lidí je obvyklá: ticho.

„Co mohu nosit v kabelce, abych se ubránila?“ Jako arabsky mluvící právnička jsem dostávala od žen otázky, zahrnující širokou škálu témat. Ale otázky týkající se sebeobrany a toho, zda je v Německu povoleno nosit v kabelce pepřový sprej nebo zbraně, mi nikdy nikdo nepoložil.

I tak by pouhá žádost jedné ženy nebyla důvodem k tomu, abych napsala tento článek. Ale těch otázek je mnoho a stejně mnoho je žen s šátky, které se bojí. Ano, čtete správně, šátek a !

„Po tom, co se stalo v Paříži a ve Vídni, na nás neustále útočí, jako bychom byly pachatelky,“ vypráví známá ze . „Žena s šátkem je v Německu považována za zástupkyni každého idiota, který volá Alláhu Akbar.“

Ženy také používají sociální média k výměně nápadů, jak se bránit v případě útoku. Shromažďují a dělí se o zkušenosti a uvádějí varianty útoků. Brzy ráno na cestě do vzdělávacího zařízení , při vyzvedávání dětí, večer v supermarketu – podrobně popisují jednotlivé situace a probírají nejlepší způsoby obrany.

Nepřátelství se zvyšuje po každém teroristickém útoku

Mladé ženy, které kvůli válce nemohly dokončit studia ve svých zemích a nyní se těší na nový začátek, přemýšlejí o tom, jak se bezpečně brzy ráno dostanou do své školy. „Je naším osudem neustále žít ve strachu?“

Po každém teroristickém útoku v Evropě jsme všichni v Německu vyděšení. Nebezpečí se zdá být velmi blízko. Cítíme strach, strach o sebe a o své blízké. Každý z nás mohl být na místě obětí. „Máme také strach… Myslíš, že vrah nebude střílet, když jsou kolem muslimové?“, ptá se můj přítel.

Strach po každém teroristickém útoku muslimové v Evropě zažívají dvakrát. Především strach, který v této situaci pociťuje každý, a ještě více strach ze složitějšího, nyní nebezpečnějšího každodenního života.

Rasistické slogany jsou stále hlasitější

Jako žena s „neutrálním“ chováním a dobrou němčinou si člověk neuvědomuje brutalitu toho, být každý den být vystaven rasismu. Ale když jste venku s přítelkyněmi v šátcích nebo s arabsky mluvící skupinou, Němci se okamžitě chovají jinak. Na ulici, ve vlaku a také v supermarketu jsou rasistické slogany hlasitější a hlasitější.

V Německu je časté pasivní publikum – nedokážu vymyslet lepší způsob, jak to popsat. Když byla jedna zahalená žena s dětským kočárkem ve vlaku okřiknuta a bezdůvodně urážena německou ženou, strategií většiny ve vlaku bylo mlčet a odvracet pohled.

Mluvila jsem o tom s Němcem z lidové strany. Jako řešení navrhl, že by bylo lepší, kdyby se ženy zřekly šátku. Měly by pak větší šanci…

Šátek je výrazem osobní svobody

Ani o tom bych nepsala, kdyby šlo o individuální názor. Mnozí, příliš mnozí, si bohužel myslí, i když často ne nahlas, že je to ideální řešení.

„Evropská žena musí nosit šátek v Saúdské Arábii nebo v Íránu,“ zní argument při rozhovoru na toto téma. Ale Saúdská Arábie a Irán jsou země, kde je osobní svoboda neznámým pojmem. Samotné Německa s těmito zeměmi představuje porážku naší demokracie a našich základních práv (v tomto smyslu zde mluvím jako občanka Německa). Musíme pochopit, že dobrovolné nošení šátku je také právem na svobodu. Místo podpory a ochrany svobod lidí je zde však nutné, aby se ženy, pokud chtějí vést normální život, „přizpůsobily.“ A nakonec, aby nedošlo k omylu, já sama šátek nenosím!

Autorka je -syrská právnička, žije v Berlíně osm let.


Úvodní foto: Imam Ali Moschee Hamburg, by Staro1, autorka: Vinda Gouma, zdroj: Tagesspiegel, překlad: Bohumil Řeřicha