[wc_highlight color=”blue”]Autor: Patrick Wintour, zdroj: The Guardian [/wc_highlight]
Ministr zahraničí řekl na oslavách Dne Bastilly, že francouzští občané mohou zůstat ve Velké Británii, pokud se najde podobné řešení pro Brity v Evropě
BORIS JOHNSON, jehož otevřeně označil za lháře francouzský ministr zahraničí, zahájil v první den ve funkci ministra zahraničí útok šarmem. Na oslavách Dne Bastilly na francouzské velvyslanectví v Londýně slíbil, že francouzští občané, kteří již žijí ve Spojeném království, mohou zůstat, pokud dojde k podobné dohodě pro Brity žijících v Evropě.
Johnson, jeden z nejriskantnějších členů nové vlády jmenované Theresou Mayovou, připustil, že hlasování o Brexitu povede k „jistému množství opadané omítky ze stropů vládních kanceláří Evropy, protože to nebyl výsledek, který by čekaly, a své názory jasně vyjadřují svobodně a upřímně.“ Řekl však také, že již obdržel milý soukromý dopis od svého francouzského protějška Jeana-Marca Ayraulta, těšícího se na prohloubení anglicko-francouzské spolupráce.
Ayrault předtím veřejně řekl, že Johnson v průběhu kampaně před referendem přednesl spoustu lží, zatímco německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier obvinil Johnsona z pobuřující nezodpovědnosti, protože „nalákal zemi do Brexitu“ a pak odešel hrát kriket.
V projevu, za který jej někteří hosté na recepci vypískali, Johnson řekl, že hlasování Velké Británie o odchodu z EU bylo jako povstání proti monarchii ve francouzské revoluci. „Sanskulotské lidové povstání vypuklo proti dusivému byrokratickému letitému režimu, jehož demokratický charakter se velmi vzdálil od toho, jaký měl původně být,“ uvedl a pokračoval: „Všichni můžeme souhlasit s tím, že vox populi je vox dei, jinými slovy že vůle lidu musí být respektována.“ Vyjádřil také závazek, že francouzským občanům, žijící ve Velké Británii, bude umožněno zůstat, budou-li recipročně respektována práva Britů v Evropě.
Johnson ve svém projevu v rezidenci francouzského velvyslance také zdůraznil, ekonomický, politický, psychologický a kulturní svazek mezi Francií a Velkou Británii bude existovat dál, avšak na mezivládní úrovni. „Neodcházíme z Evropy. Pro Velkou Británii by bylo geograficky, fyzicky, kulturně, citově a historicky nemožné, aby opustila Evropu. Není to náš osud. Není to naše budoucnost,“ řekl. „Britští občané požádali o nové vztahy s EU, a právě o ty má zájem Spojené království. Velká Británie posílí své vztahy s přáteli za kanálem na mezivládní úrovni. Velká Británie dnes získá novou globální identitu,“ dodal.
Johnson ve čtvrtek vystoupil tako před cca 800 zaměstnanci ministerstva zahraničí, kde zdůraznil, že role Velké Británie ve světě je dnes významnější než kdykoli předtím. Zkušení harcovníci zahraniční služby byli jeho jmenováním ohromeni a poukazují na jeho dlouhou historii nediplomatických poznámek o důležitých britských spojencích od Turecka až po USA a Evropu.
V nadcházejících jednáních o Brexitu nemá Spojené království silnou vyjednávací pozici a evropským politikům hluboce vadí způsob, jakým Johnson a jeho spojenci nejenom vyhráli referendum, ale pomluvili celý evropský projekt – v jednu chvíli jej dokonce přirovnali ke grandióznosti Hitlerovy diktatury. Jednání, která jsou založena na důvěře a vzájemném respektu, začíná Johnson s handicapem, jehož překonání bude na dlouhou dobu vyžadovat všechen jeho šarm a nově nalezenou sebekázeň.
Johnson mluvil s americkým ministrem zahraničí Johnem Kerrym a oba zdůraznili, že BREXIT by měl proběhnout spořádaně. Kerry řekl Johnsonovi, že by rád viděl „více Británie v zahraničí, její větší globální roli.“
Zatím není pořád jasné, jaký bude vztah mezi ministerstvem zahraničí a novým Úřadem pro Brexit, řízeným Davidem Davisem, a rovněž novým Úřadem pro mezinárodní obchod, jemuž šéfuje Liam Fox. Všichni tři muži jsou zastánci Brexitu, ale mají značné ega, které si budou pro zajištění koherentní strategie vyjednávání vyžadovat silnou ruku premiérky. Davis tvrdí, že Brexit může být proveden do konce roku 2018 a nové obchodní dohody stejných rozměrů, jako s jednotným evropským trhem, mohou být zajištěny do dvou let. Tito tři muži se pravděpodobně utkají na otázce míry přístupu Spojeného království na jednotný evropský trh a ceny, kterou bude Velká Británie ochotna zaplatit, aby toho dosáhla.
Johnson trvá na tom, že Velkou Británii čeká vně EU světlá budoucnost: „Je obrovský rozdíl mezi odchodem z Evropské unie a našimi vztahy s Evropou, které se budou, myslím, nadále posilovat.“ Sám sebe označil za dítě Evropy, liberálního kosmopolitu, jehož „rodina geneticky připomíná mírové sbory OSN.“ Tvrdí, že je „nepřístojné, urážlivé, nepodstatné a pozitivně kreténské, když mu lidé říkají, někdy i ti, kdo stěží mluví jediným cizím jazykem, že patří do skupiny malicherných xenofobů.“
Sir Peter Ricketts, bývalý velvyslanec Spojeného království ve Francii, řekl, že Evropané poznají Johnsona „jako vřelou, charismatickou osobnost“ a jelikož jsou „celkem pragmatickou tlupou, podrobí se s cílem urovnání těchto problémů.“ Jedním z nich je postavení občanů EU žijících v Británii a Britů žijících v EU. Nejistota ohledně budoucího právního statusu vedla některé britské občany k tomu, že si z obav před deportací zažádali o pasy Evropské unie.
[wc_highlight color=”blue”]Překlad: Robert Nerpas, úvodní obrázek: Brexit in Flags, Vector Open Stock/commons.wikimedia.org [/wc_highlight]
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.