Vědec Nikolaj Vavilov byl obětí stalinských represí

Zdroj: Scientificrussia, Překlad: Robert Nerpas

Bludný kruh ruských dějin se neustále opakuje. Je toho důkazem i osud několika významných vědců této skvostné země, kteří byli umučeni režimem největšího vraha v dějinách lidstva. Současná situace v Rusku je bohužel nejspíše předzvěstí podobných krvavých událostí. 

Nikolaj Vavilov, foto: NYWTS
Nikolaj Vavilov, foto: NYWTS

Vedle Timirjazevské Zemědělské akademie na severu Moskvy byl postaven památník vědci – biologovi akademikovi Nikolaji Vavilovi, který zahynul ve v letech stalinských represí.

Myšlenka postavit památník Nikolaji Vavilovovi patří akademikovi Vladimíru Bautinovi, bývalému rektorovi Timirjazevské zemědělské akademie, dnes jejímu prezidentovi. Památník schválili úřady hlavního města ještě v roce 2008. Před třemi lety otevřeli v akademii muzeum, věnovaný vědci, a nedávno, 4. prosince 2015, slavnostně odhalili památník na místě, kde byla do té doby umístěna pamětní deska. Odhalení proběhlo v den 150. narozenin akademie. Nikolaj Vavilov promoval na této akademii v roce 1911.

Památník financovaly sponzorské dary absolventů akademie. Jeho autorem je sochař Lev Matjušin.

Pokud zde hovoříme o osudu Nikolaje Vavilova, je možné také vzpomenout dalšího velkého ruského vědce – Vladimíra Efroimsona. Tento muž v diskusi o dokumentu Hvězda Vavilovova, promítnutého v Polytechnickém muzeu v roce 1985, přednesl dojemnou řeč, která nyní, uprostřed proudu „zrádců,“ jež naše Speciální služby (SPEZNAZ) čím dál častěji nacházejí ve vědecké komunitě, zní méně a méně anachronicky. Efroimson byl dvakrát v pracovních táborech, takže věděl, o čem mluví.

„On nezemřel. On zdechnul!“ doslova křičel do mikrofonu učenec. „Zdechnul na pelagru – to je taková nemoc, která způsobuje absolutní, transcendentní vyčerpání. Je to přesně ta nemoc, na kterou umírají toulaví psi. Pravděpodobně mnozí z vás viděli tyto psy v zimě na větracích šachtách.  Takže: velký vědec, génius světové třídy, pýcha ruské vědy, akademik Nikolaj Vavilov zdechnul jako pes v saratovské věznici. A všichni, kdo se zde sešli, by to měli vědět a pamatovat si to.“

N.I.Vavilov Institute, St. Petersburg, foto: Petr Kosina
N.I.Vavilov Institute, St. Petersburg, foto: Petr Kosina

A pokračoval: „Kati, kteří vládli naší zemí, nebyli potrestání. A pukud za psí Vavilova, za psí smrt milionů vězňů, psí smrt hladem milionů rolníků, stovek tisíc válečných zajatců, pokud za tuto smrt nebyl zkřiven ani vlas na hlavě některého z mučitelů, nikdo z nás není v bezpečí před opakováním toho, co se stalo. Pokud „stranokracii“ nevymění lidé, kteří budou mít zodpovědnost za každý svůj krok, za každé své slovo, naše země bude zemí otroků, zemí, představující strašnou lekci celému světu… Naléhavě vás žádám, pamatujte si všechno, co jsem vám dnes řekl. Nezapomeňte! Nezapomeňte!“ (citováno podle publikace Soukromý korespondent).

Více o represích proti akademickým vědcům a o práci na obnově historické spravedlnosti naleznete v článku na portálu Ruská věda „Ruští vědci: návrat jmen.“

V Rusku jsou ještě dva památníky Nikolaji Vavilovovi, oba v Saratově. První byl postaven v roce 1970 na místním hřbitově, kde je vědec v jednom z hrobů pohřben. Přesné místo není známo. Vavilov prožil v saratovském v Astrachánské ulici více než dva roky a skonal tam na vyčerpání 26. ledna 1943. Druhý památník byl postaven v roce 1997 na křižovatce Kirovova náměstí a Vavilovovy ulice. Po Vavilovovi je pojmenována Saratovská státní zemědělská univerzita a ve městě je také jeho muzeum.